S Křížem krajem na návštěvě u meteorologů na Lysé hoře
Teplota, síla větru či výška sněhové pokrývky. To jsou jen některé z množství údajů, které pravidelně musí hlásit pracovníci meteorologické stanice na Lysé hoře. Sídlí v malém domku na vrcholu Královny Beskyd. Jak vypadá jejich běžný den, co všechno vyčtou ze svých prapodivně vyhlížejících přístrojů a kdy bylo na Lysé v historii měření nejvíce sněhu, to vše vám prozradíme v dalším magazínu Křížem krajem.
Co rok na Lysu, to úkol náš... Tvrdil ve svých verších básník Petr Bezruč. A opravdu vrchol této Královny Beskyd je mají turisté velmi rádi. Momentálně sice Lysá hora připomíná spíše staveniště - staví se tam nová Bezručova chata Klubu českých turistů a hned vedle další horský hotel. Ale i tak si můžete najít klidné místo a užívat si jedinečné výhledy z výšky 1323 metrů nad mořem.
Doslova oázou klidu, kam nesmí ani turisté, je meteorologická stanice na Lysé hoře. Je to menší patrový domeček s ochozem a oplocenou zahrádkou. Místo stromů na zahrádce ale stojí zvláštní bíle natřené přístroje. V domku jsme zastihli právě sloužícího meteorologa Vladimíra Ondrucha.
„Počasí se na Lysé hoře pozoruje už od roku 1897. Při výstavbě chaty Klubu německých turistů začali chataři pozorovat počasí. Pozorovali ho až do roku 1954, kdy byla zprovozněna stanice v té době Hydrometeorologického ústavu. Takže takové to profesionální měření se tady provádí od toho roku 1954,“ říká meteorolog.
Počasí na Lysé hoře pozoroval už i jeho otec. A tak se zdá, že se láska k tomuto netradičnímu povolání - zvláště na tak krásném místě - zkrátka dědí.
„Počasí je vždycky zajímavé, ať už je jaro, léto, podzim nebo zima. Zima je krásná s tou sněhovou pokrývkou. A pokud je inverze, jsou tady krásné výhledy. V létě je tady příjemně, protože teplota nedosahuje takových hodnot jako dole,“ dodává.
Průměrná roční teplota vzduchu - 2,6 stupňů celsia. Sníh padá v průměru 108 dnů, mlhavo je přibližně 273 dnů v roce. To jsou jen některé údaje, které za léta měření meteorologové na vrcholu Lysé hory vypozorovali. Naměřená data pravidelně posílají internetovou linkou do Prahy.
„Nejvíce sněhu bylo v zimě let 1910/1911, kdy ho bez devíti centimetrů tady bylo pět metrů. Moc jsme tomu nevěřili, protože v té době to pozorovali na těch chatách, ale když jsme potom nahlíželi do historie a zkoušeli psát do různých archivů, tak je to možné, že v té době tolik sněhu mohlo být,“ popisuje meteorolog Vladimír Ondruch.
Celou rozhlasovou prohlídku meteorologické stanice na Lysé hoře můžete absolvovat při poslechu záznamu našeho pořadu Křížem krajem – k poslechu zde.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
