Jak se připravuje předpověď počasí na Radiožurnálu?
Nevíte, jestli s sebou ráno vzít deštník, nebo raději sluneční brýle? Zajímá vás, jestli o víkendu, kdy se chystáte na výlet, nebude pršet? Právě o předpovědích počasí je další z článků o zákulisí Radiožurnálu. Pojďme se podívat, jak vypadá práce počasářky!
Do práce přichází ve 4.40 hodin a první relace ji čeká už v 5.15 hodin. V Ranním Radiožurnálu můžete slyšet počasí každou čtvrthodinu, a to vždy po Zelené vlně. „Ve čtvrt, půl a tři čtvrtě hlásím já, v celou pak řeknou předpověď zprávaři,“ popisuje Naděžda Hávová.
Zatímco v každou celou hodinu zazní stručná informace, v ostatních vstupech přidá počasářka další zajímavosti. Třeba výhled na několik dní dopředu.
Vychází z údajů Českého hydrometeorologického ústavu. „Neustále sleduji vývoj oblačnosti, zaznamenávám ho a mluvím o něm,“ popisuje Naděžda Hávová. Ve vysílání můžete slyšet také zaměstnance ČHMÚ. „Dnes jsem například mluvila s Milenou Ferebauerovou, která popsala, jaký bude nejbližší meteorologický vývoj,“ zmiňuje.
Letní předpověď vyjde na 30 sekund
Oficiální údaje a radarové snímky nejsou vše. Už ráno totiž začínají pracovat meteorologičtí pozorovatelé, oficiální spolupracovníci ČHMÚ, se kterými se počasářka spojí a oni jí popíšou aktuální situaci v dané oblasti.
Mezi místy, na kterých pravidelně sledují teplotu, jsou také observatoře v Temelíně a Dukovanech. „Máme mezi nimi také letiště v Liberci. Je však možné, že na letišti jsou povětrnostní podmínky jiné než v centru Liberce, kde může být teplota o stupínek nebo dva vyšší,“ uznává Naděžda Hávová.
Aktuální teploty, povětrnostní situace, výhled na další dny – všechny tyto informace se vejdou do 30 nebo 45 sekund. „Když se nic neděje, je léto, teploty v rozmezí 27 a 31 stupni a neočekávají se přívalové deště nebo vichřice, bývá předpověď poměrně krátká,“ potvrzuje Naděžda Hávová.
V počasí se prý experimentovat nedá
Pokud se však děje něco mimořádného, má výsadu hýbat s časem. Vstup s předpovědí se tak může protáhnout i na dvě minuty. „Když jsou povodně, lidé chtějí slyšet podrobnou předpověď a také varování pro jednotlivé kraje,“ uvádí například. To samé platí v zimě, kdy hrozí ledovka.
Právě hlášení nepříznivých předpovědí je podle Naděždy Hávové na této práci asi nejtěžší. „Valí se velký déšť, někde byly vyhlášeny povodňové stupně nebo stupně ohrození a vy vidíte, že bude ještě hůř,“ nastiňuje.
Čísla se však týkají i samotného počasí, protože, jak Naděžda Hávová připomíná, zatímco v ostatních příspěvcích se redaktoři snaží číslům vyvarovat, její rubrika je jenom a výhradně o číslech.
