Rakousko čeká staronovou vládu
Rakušané půjdou v neděli k volbám. Skončí tak pětileté období velké koalice lidovců a sociálních demokratů. Ovšem podle předvolebních prognóz by stejná vládní sestava měla pokračovat i dál. Tváře politiků jsou sice hodně okoukané, rakouští voliči ale podle všeho nemají velkou chuť na radikální změnu. Snad jediný čerstvý vítr do letošní kampaně v Rakousku vnesl paradoxně osmdesátník, kandidující miliardář Frank Stronach.
Do parlamentu by se mohli těsně dostat ještě liberálové ze sdružení Nové Rakousko. Naopak vypadnout z poslaneckých lavic může někdejší strana populisty Jörga Haidera, Svaz pro budoucnost Rakouska. Složení rakouského zákonodárného sboru se tedy pravděpodobně změní. Ovšem vzhledem k tomu, kolik se v Rakousku za poslední dva roky odhalilo korupčních kauz a kolik šrámů utrpěla pověst tradičních stran, je očekávaný volební výsledek vlastně ještě hodně konzervativní.
Stronach made in USA
Frank Stronach udělal hvězdnou kariéru jako zakladatel skupiny Magna, která vyrábí autodíly. Jeho příběh se trochu podobá Arnoldu Schwarzeneggerovi. Taky se narodil ve Štýrsku a stejně jako legendární Terminátor odešel hledat štěstí za oceán. Usadil se v Kanadě, kde zbohatnul. Frank Stronach má rád, když mu lidé říkají prostě „Frank“, cítí se totiž jako jeden z nich.
Mezi Stronachova hlavní poselství patří boj proti korupci a klientelismu a taky snížení počtu státních úředníků. Jiné kuriózní nápady jako vystoupení Rakouska z eurozóny a návrat k šilinku se Stronachovi jeho poradcům povedlo rozmluvit. „Měl by se držet svého kopyta, zůstat v podnikání, kde byl úspěšný, a neplést se do politiky,“ říká jeden z nespokojených voličů opouštějící Stronachův mítink. Svérázný miliardář, který plánoval do kampaně nasypat v přepočtu stovky milionů korun, by se podle průzkumů přesto měl do parlamentu dostat.
Cizinecká karta
Každý desátý volič v Rakousku má přistěhovalecké kořeny a tento podíl roste, a přistěhovalci jsou tak logicky čím dál důležitější cílovou skupinou i pro politické strany. „Volím sociální demokraty, není to z lásky, ale z rozumu, je to strana pracujících, pro takové, jako jsem já,“ říká 50letý muž původem z Turecka. Vídni se obecně daří integrovat přistěhovalce do zbytku společnosti. Nejsou tu ghetta, kam byste se báli chodit po setmění.
Některým Rakušanům přesto vadí, že v částech Vídně neslyší na ulicích němčinu. „Nikdo z nich se nesnaží naučit se německy a přizpůsobit se ostatním. Rakušané jsou beztak naštvaní, protože tu sotvakdo mluví německy a pomalu ani děti se tu němčinu nenaučí. Jak tohle dopadne? Rozčiluje se přímo uprostřed tržiště se zeleninou ve vídeňské čtvrti Favoriten. Kdysi tu bydleli hlavně přistěhovalci z českých zemí. Dnes tu žijí imigranti odevšad, nezřídka z Turecka.
Na podobné nálady části Rakušanů dlouhodobě a úspěšně cílí populistická strana Svobodných. Prakticky v každých volbách se nějak obuje do imigrantů. Letos sice vytáhla v kampani smířlivé heslo „Láska k bližnímu“, záhy se ale ukázalo, že milovaným bližním se vlastně myslí jen spořádaný Rakušan a nikdo jiný. „Láska k bližnímu znamená starat se o lidi v naší zemi, a to jsou pro mě Rakušané,“ říká v televizním spotu šéf strany Svobodných Hans Christian Strache.
A když pak dostane na tiskové konferenci víc prostoru, a tuhle myšlenku ještě rozvede, ukáže se, že Svobodní letos jenom přebalili svoje stará hesla novou mašličkou. „Chceme jenom, aby se všichni v Rakousku chovali slušně, a slušnost přece nezávisí na tom, odkud kdo přišel. Jsme taky proti tomu, aby do Rakouska přicházeli radikální islamisté,“ vysvětluje dále Strache. Populističtí Svobodní mají v průzkumech před volbami něco kolem 20 procent. A to bude stačit nejspíš jenom na třetí místo.
Tradice zatím vydrží
Očekávanými vítězi voleb jsou sociálně demokratický kancléř Werner Faymann a jeho lidovecký vicekancléř Michael Spindelegger. Oba by si svoje posty měli po volbách udržet. Voličům slibují mnohaletou klasiku, pracovní místa a důstojné penze. Podle prognóz bude volební výsledek znovu stačit na velkou koalici jejich stran. A i když v posledních týdnech kampaně létala špína na všechny strany, oba se dokonce v jedné televizní debatě přiznali, že novou vládu upečou zase spolu, pokud to jen trochu půjde.
Vídeňský politolog Thomas Hofer tvrdí, že část voličů zůstat doma na protest proti korupčním skandálům, i kvůli tomu, že rakouští politici jsou, řekněme, poněkud opotřebovaní, a nenabízejí nové vize.
Ano, samozřejmě, že volební účast může klesnout. Jenže Rakousko má v tomhle laťku hodně vysoko, při posledních volbách jsme měli volební účast skoro 80 procent. A letos je nabídka kandidujících stran ještě pestřejší, takže bych dopředu netvrdil, že volební účast spadne nějak hluboko. Na druhé straně, i v Rakousku se objevil celoevropský fenomén takzvaných „rozzuřených občanů“, kteří nejsou spokojení s politickou situací, a to i přesto, že se rakouské ekonomice opravdu daří. Takže ano, volební účast může klesnout, a současné politické strany si za to bezesporu můžou samy.
A je to také vidět na volební kampani? Uvědomují si strany, že teď už nejde jen o to přetáhnout voliče od konkurentů, ale že je poprvé v historii Rakouska potřeba bojovat taky o nevoliče?
Některé nové strany, jako třeba Team Stronach, si to uvědomují. Jenže ne vždycky je v zájmu strany, aby přišlo k volbám co nejvíc lidí. Jde o to, aby přišli TI SPRÁVNÍ, z pohledu té partaje. Takže některé strany můžou cíleně odrazovat voliče protivníka, aby šli hlasovat. Tohle jsme v Rakousku zažili třeba ve volbách 2006. To je samozřejmě cynické a nesprávné. Ještě větší problém ale vidím v té části lidí, kteří nechodí volit dlouhodobě, a tím prakticky ztrácejí pouto k demokracii. Zatím se jejich podíl pohybuje jenom v jednotkách procent, ale problém to je, i tady v Rakousku.
Proč si ale myslíte, že by nespokojené Rakušany měl lákat třeba 80letý miliardář Frank Stronach? Nevypadá, že by to měl být zrovna on, kdo změní od základů rakouskou politiku…
Myslím, že pan Stronach promarnil obrovskou část svého potenciálu během volební kampaně. Předtím měl zkrátka mnohem větší šance, třeba i přes 20 procent hlasů. Teď ale klesá jeho podpora prakticky s každým dalším veřejným vystoupením. Prezentuje se jako rozčilený manažer a je přehnaně agresivní, i když obhajuje svoje nereálné nápady. Jeho životopis je pochopitelně skvělé téma pro kampaň. On opravdu v byznysu dokázal něco výjimečného. Jenže politicky to nezvládnul. Neměl se vydávat jenom za alternativu k populistické straně Svobodných, ale měl taky lovit u vládních stran, socialistů a lidovců.
A dostane se podle vás nakonec Frank Stronach do parlamentu?
Myslím, že ano, i přes ty obrovské chyby v kampani v posledních týdnech. Otázkou spíš je, co bude potom. Pochybuju, že by pana Stronacha bavilo dalších pět let sedět v opozici. Může se taky stát, že po volbách stranu opustí. Nemyslím si, že by tenhle projekt vydržel moc dlouho.
Proč ale v Rakousku nevznikají žádné další strany, které by chtěly změnit stávající poměry v politice?
Tady je opravdu málo nových politických projektů. Velmi ambiciózní jsou třeba liberálové, tedy Nové Rakousko, které podporují hodně mladí lidé. Jinak se ale úspěšní lidé ve středním věku do politiky v Rakousku vážně moc nehrnou. Je to i proto, že politika má špatnou pověst, člověk si řekne, tohle nemám zapotřebí, ten věčný tlak, ta palba médií, házení klacků pod nohy od zavedených stran… Důvod může být i v penězích, jako politik si vyděláte méně než jako úspěšný podnikatel, a to i v Rakousku, kde jsou platy politiků dost velkorysé.
Výsledek voleb se zdá být celkem jasný. Sociální demokraté a lidovci spolu pět let více či méně spokojeně vládli, aby se teď v kampani na chvilku na oko rozhádali, a pár dní po volbách zase uzavřeli stejnou koalici. Je to vážně tak jednoduché?
Vypadá to, že ano, všechno zůstane při starém. I když ta „velká“ koalice už nebude tak velká, protože obě strany ztrácejí spoustu voličů. Kancléř a vicekancléř se ale přece jen při všech předvolebních debatách snažili nespálit víc mostů, než je potřeba, tak aby po volbách mohli znovu spolupracovat. Byla to taková divná strategie, ani ryba ani rak. Ale, víte, jiná vládní alternativa se hledá jen těžko. Jiná dvojkoalice nejspíš početně nebude možná. A trojkoalici, tu je zas v rakouských podmínkách moc těžké ukočírovat.
Je tu ještě populistická strana Svobodných, nejsilnější opoziční strana, která ale už delší dobu stagnuje na 20 procentech voličské podpory. S tím nemůže mířit výš než na třetí místo. Je to hranice, kterou Svobodní nemůžou překročit?
Myslím že, tím to neskončí. Svobodným teď ubírá hlasy třeba Stronachova strana. Ta ale nemá valnou perspektivu a za pět let se protestní voliči můžou přesunout zase ke Svobodným, a strany velké koalice by to neměly brát na lehkou váhu. Svobodní ale dělají taky spoustu chyb a mají vlastně jen jedno dlouhodobé téma, a to útoky proti přistěhovalcům. Navíc mají úzkou personální základnu. Jenže na příští vládu čeká složité období, a Svobodní můžou v opozici jenom posilovat.
Asi každý devátý rakouský volič má přistěhovalecké kořeny. Je to důležitý faktor v letošních volbách?
O hlasy přistěhovalců bojuje řada stran. Dokonce i Svobodní, kteří normálně na přistěhovalce útočí, lákají třeba vídeňské imigranty ze Srbska. Samozřejmě mají zájem hlavně o přistěhovalce z nemuslimských zemí. Už minulé volby ukázaly, že část imigrantů paradoxně slyší na rétoriku Svobodných, a je ochotná pro ně hlasovat. Ostatní strany jsou ale u přistěhovalců mnohem úspěšnější. Na druhé straně pořád tu panuje strach nominovat třeba Turka na první místo kandidátky. Rakousko v tomhle ještě nedošlo do 21. století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
