Ivan Hoffman: Svatý Václav

Historici jsou na rozdíl od politiků ke Svatému Václavovi tolerantní a zajímají se i o to, čím se stal pro národ po své smrti. Svatováclavská tradice totiž žije vlastním životem bez ohledu na to, jak to před tisícovkou let bylo doopravdy. Je-li Svatý Václav něčeho symbolem, tak především snahy prosadit do veřejného života morálku a vzdělanost. V tom je mimochodem patronem nejen tradičním, ale i veskrze aktuálním, neboť citelná absence obého, morálky i vzdělanosti, činí veřejný prostor džunglí, anebo dokonce močálem.

Svatý Václav je pak také patronem užitečným. Přebývá s družinou rytířů v hoře Blaník, aby českému národu přispěchal na pomoc, když bude nejhůř. Pokud se suchý dub na Blaníku dosud nezazelenal, pramen pod ním nevydal tolik vody, že by se studánka přeplnila a pokud rytíři spí hlubokým spánkem, znamená to, že svatý Václav naše potíže bere jako malicherné. Nepřichází, neboť ví, že si s tím, co nás trápí, poradíme sami. Svátý Václav není jen patronem, na kterého je spolehnutí. Je to i patron, který nám věří. Na nás je, abychom důvěru svého přímluvce nezklamali.