Přenosy z newyorské Metropolitní opery, Čapkův Krakatit ve Švandově divadle, finalisté Ceny Jindřicha Chalupeckého

Jak informuje Mladá fronta Dnes, sérii deseti projekcí zahájí Čajkovského Evžen Oněgin s hvězdou Annou Netrebko.

Vůbec poprvé diváci uvidí v kinech českou operu. Rusalku Antonína Dvořáka ztvární Renée Flemingová 8. února. Novinkou tuzemské sezóny bude opakování projekcí ze záznamu v pražském Biu Oko, a to vždy následující týden v neděli odpoledne.

Lidové noviny a Mladá fronta Dnes hodnotí dramatizaci Čapkova Krakatitu v pražském Švandově divadle. „Režisér Daniel Hrbek velmi usiloval o dynamickou jinakost v postmoderním stylu, ale vyšel mu spíše chaotický rej postav bez zřetelné výpovědi,“ píše Jana Machalická v Lidových novinách. Celá potíž údajně začíná už u lineární dramatizace Martiny Kinské, která neodpovídá proklamovaným režijním záměrům – jen se snaží ve zkratce sledovat základní dějové peripetie románu.

Ale ani to se nedaří, a tak první polovina představení působí nejasně. Režie se podle Machalické mnohem více zabývá vymýšlením pofidérních efektů než výstavbou situací. Krakatit zneklidňuje hudbou i cihlami továrny. To jen titulek z Mladé fronty Dnes. Tomáš Šťástka popisuje, jak Švandovo divadlo první činoherní zpracování Čapkova románu podbarvuje moderní muzika Milana Caise, zvolilo kostýmy jako z verneovky a scénu zaplnila zešikmená cihlová budova evokující pocit studené továrny.

Redaktor chválí tvůrce za dobrou práci s projekcí a také výkony hlavních představitelů Tomáše Pavelky v roli Prokopa a Zuzany Onufrákové coby princezny. Závěr hry by prý neškodilo trochu zkrátit. Mladá fronta Dnes uděluje dramatizaci 80 procent.

Málokdy se člověk po vstupu do galerie zajímá o světové strany. Ovšem v případě výstavy finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého to je podle Pavla Vokatého z Hospodářských novin nutnost. Dominik Lang místo aby výstavnímu sálu přidal vlastní exponáty, něco ubral.

Do sádrokartonových panelů stínících loftová okna vyřízl na východní a západní straně dvorany velké kruhové otvory. Tím aulu změnil v primitivní kukátko a střídající se sluneční svit tvoří za něj.

Kromě Langovy tvorby jsou na výstavě Finále 2013 k vidění také práce Daniely Baráčkové, Aleše Čermáka, Václava Magida a Richarda Nikla. Hospodářské noviny míní, že kromě Langovy meteorologicko-konceptuální hříčky ostatní instalace působí pochmurným dojmem. Kdo z vystavujících získá cenu pro nejvýraznějšího mladého umělce do 35 let, se ukáže v polovině listopadu.

Na zvláštní výstavu malíře Jana Pištěka zve Právo. Expozice, kterou připravila Národní galerie, je zvláštní v tom, že k vidění je ve Veletržním paláci v Praze pouze jediný obraz. Má ale rozměry čtyřikrát 13 metrů. Kompozice s názvem Pod povrchem vznikala v rozmezí let 2012 až 2013 a vzhledem ke své velikosti je v jiných galeriích nevystavitelná.

Jak Právo dodává, obraz kombinující abstrakci s realitou, připomínající z dálky pohled na fantazijní velkoměsto, vznikl přemalováním plátna, které původně sloužilo jako ochrana podlahy v malířských dílnách Národního divadla.