Bennewitzovo kvarteto zahajuje sezónu Českého spolku pro komorní hudbu

Na programu první poloviny koncertu je Smyčcový kvartet B-dur zvaný „Lovecký“ Wolfganga Amadea Mozarta a Pět kusů pro smyčcové kvaretto Ervína Schulhoffa – a po přestávce velký Smyčcový kvintet C-dur Franze Schuberta. Na podrobnosti k programu se Jindřich Bálek ptal tří členů Bennewitzova kvareta – primária Jakuba Fišera, violoncellisty Štěpána Doležala a houslisty Štěpána Ježka.

Štěpán Ježek: Cyklus mělo zahajovat kvarteto Pavla Haase, které z osobních důvodů koncert nemůže hrát, zahraje až ty další. Pro nás to byla šťastná příležitost, děkujeme České filharmonii, že nás oslovila, abychom program převzali. Zachovali jsme jeho druhou polovinu, velmi slavný a krásný kvintet Franze Schuberta pro smyčcové kvarteto s dalším violoncellem. Přijede velice zajímavý hráč, Danjulo Ishizaka, německý rezident japonského původu, jak jeho jméno napovídá. Je to vynikající hráč, má velké renomé. Těšíme se na spolupráci, která bude, jak vše napovídá, velice inspirativní.

K tomu violoncellovému kvintetu: jak je to se dvěma cellovými party, jak je rozdělíte, jak se musí zkoušet?

Štěpán Doležal: Tady jsme si dovolili udělat změnu – kdyby na koncertě účinkovalo Haasovo kvarteto, host by hrál druhé violoncello, jak to obvykle bývá. My jsme postoupili part prvního violoncella hostovi, já sám se ujmu druhého violoncella, které má víceméně funkci kontrabasu: basový part je posílený, první čelo se dostává do role druhé violy a naopak – druhé violoncello se dostává částečně do role kontrabasu.

Nesvádí skladba k tomu hrát ji jako koncert pro violoncello s doprovodem smyčcového kvartetu?

Štěpán Ježek: Určitě ne, první violoncello, které hraje v sopránovější poloze, skoro vždycky hraje v duetu s nějakým jiným nástrojem. O nějaká rozsáhlá sóla se nejedná. Zvuk zmohutní, rozšíří se, dostane závažnost a hloubku.

Důležitou změnou je také nový primarius, Jakub Fišer. Jaká byla vaše cesta do Bennewitzova kvarteta a jak probíhá nebo probíhalo vaše společné sehrávání.

Jakub Fišer: Abych byl upřímný, cesta byla pro mě byla jednoznačně snová. Nečekal jsem, že by se něco takového přihodit. Začalo to v únoru, kdy jsem byl pozván na zkoušku. Hned od počátku jsem cítil přátelský vztah. Okamžitě jsme začali pracovat a snažili jsme se ze skladby, shodou okolností jsme zkoušeli Lovecký kvartet B-dur W. A. Mozarta, něco udělat. Potom v dubnu přišel zkušební koncert v dubnu. Mně se spolupráce už od začátku velmi líbila, řekl jsem si, že zkusím udělat maximum, abych mohl v tomto ansámblu působit. Zatím je to spíš tak, že já se učím od nich. Oni jsou zvyklí používat styl spíš „evropštější“, já jsem vychován českou školou. Snažím se od nich co nejvíc přijímat, doufám naopak, že oni berou také něco ode mě.

Štěpán Ježek: Já bych chtěl jenom říct, že Kuba si vede velmi dobře. Má ohromnou průpravu z let, kdy dělal koncertního mistra v Pražské komorní filharmonii. Práce jde zaprvé strašně rychle, zadruhé je úžasně systematická. Jakmile něco vypracujeme, člověk i po čase ví, jak se co dohodlo. Od toho se zase můžeme odpíchnout. Aby se člověk hned od první chvíle naladil na to, co už bylo vypracováno, a pokračoval dál. Že by byl po čase nějaký propad – tak to s Kubou vůbec nehrozí.

S Bennewitzovým kvartetem vystoupí violoncellista Danjulo Ishizaka: