Rujána: Jak vypadá bio v praxi a proč je v Německu tak populární?
Němci milují všechno, co začíná na bio. Biomaso, biozeleninu, biochleba, prostě bio všechno. O téhle německé závislosti pochopitelně dobře vědí biofarmáři. Potkali jsme na ostrově Rujána jednoho takového pěstitele a chovatele dobrého jídla. Mimo jiné také proto, abychom pochopili, v čem německý kult bio vlastně spočívá.
Nils Torsten Volk má v Göhrenu na Rujaně malou biofarmu. Po dvoře se kolébají husy, kohout si hlídá slepice. Nils je čtyřicátník a s biofarmou začal před více než deseti lety. Z přesvědčení.
V oboru je ale už mnohem déle. V osmnácti, to ještě existovala NDR, si pořídil první ovci, kterou měl na zahradě. Už tenkrát to byla bioovce, jen se jí tak neříkalo.
Farmář peče v tradiční peci z jílu
Na Nilsově farmě je ledacos, i dýmající pec. Biopec je vyrobena z jílu a ze slámy rozsekané na kousky, které jsou společně uplácány do velké hroudy. „To sis udělal sám? A co tam všechno pečeš?“ ptám se Nilse. „Ano, stavěl jsem ji celé tři měsíce a peču tam tři druhy chleba. Nejdřív dám do pece chleba a pak vepřové.“
Pátrám dále, co všechno se dá na takové farmě najít. Zdravím bioprase, které se prý jmenuje Rozie. I bioprasata mají svá jména.
Kvalita potravin začíná být důležitá
Ptám se farmáře, proč je bio v Německu tak populární.
„Lidé se tady více zajímají o to, co jedí. Protože v potravinářství se hodně šumluje a podvádí. Obyčejný spotřebitel ani nemá ponětí, co jí a odkud to pochází. Zaplaťpánbůh začíná být pro lidi kvalita jídla důležitá.“
Kousek od Nilsovy farmy šplouchá Balt. Nils má vlastní člun a v něm vozí vlastní ovce.
„Mám je na malém ostrově, který se jmenuje Ruden. Je to přírodní rezervace. Jezdím se tam na ně čas od času podívat. Jsou tam od jara do podzimu,“ dodává Nils Torsten Volk.
Pár kilometrů od pobřeží si ovce biofarmáře Nielse užívají svůj klid. Ten ale brzy skončí. Nils spustí na moře člun a dojede si pro ně. Ovce potom skončí na talíři nějakého uvědomělého strávníka.
