Obce tápou v boji s bagatelní kriminalitou

8. říjen 2013

Stamilionové podvody bílých límečků, korupce politiků a daňové úniky za miliardy neobtěžují ve svých důsledcích obyvatele tolik jako drobné krádeže, rušení nočního klidu a vandalismus v jejich ulici. Starostové si nevědí rady a sahají mnohdy k velmi neobvyklým opatřením, kterými sami porušují zákon.

Příkladem jsou Kravaře na Českolipsku, které začali zveřejňovat totožnost přestupkářů na svém webu. Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOU) obci uložil 30tisícovou pokutu. Expertky na boj proti drobné kriminalitě tvrdí, že starostové zapomínají na řadu opatření, které bagatelní kriminalitě efektivně zabrání.


Z kouta na web

V malé obci Kravaře na Českolipsku, kde žije kolem 800 obyvatel, se občas krade. Jednou někdo ukradne kolo, jindy litinový poklop na kanál. Občas také někdo vysype hromadu sutě na cizí pozemek a poškodí plot. Nic světoborného, o čem by se mluvilo v médiích. Jenže starosta jména údajných hříšníků zveřejnil na webových stránkách obce, a za to si zájem médií vysloužil a také pokutu 30 tisíc korun od Úřadu na ochranu osobních údajů.

„Úřad rozhodl o uložení pokuty z důvodu zveřejnění oznámení o přestupcích obsahujících osobní údaje na webových stránkách. Jednalo se o osobní údaje dvou osob v rozsahu jméno, příjmení a obec, ve které má ta dotyčná osoba bydliště, a informace o údajném spáchaném přestupku, přičemž ani jedno z řízení vedených v této souvislosti nebylo pravomocně ukončeno,“ vysvětluje mluvčí ÚOOÚ, David Pavlát. Podle něj obec zpracovává osobní údaje podezřelých ze spáchání přestupků z důvodu evidence a jejich předání k vyřízení městu Česká Lípa, a nikoliv ke zveřejnění na webových stránkách. Takovým krokem překročila účel zpracování.

S tímto zdůvodněním ale zcela nesouhlasí nezávislý starosta Kravař Vít Vomáčka, který je přesvědčený i o tom, že zákon neporušili. „Druhý výklad je ten, že nám bylo oznámeno, že došlo k tomuto přestupku. V té formulaci je to velice nejasné. Některé ty přestupky ty přestupkáři podepsali, že takto se opravdu staly. Tak nechápu, jak by to dneska mohl někdo zpochybňovat, že to tak pravděpodobně možná nebylo. Druhá věc je, že je naprosto jasné, že za tyto přestupky my vydáme veřejné finance, 1000 korun za každý přestupek. Právní výklad, který já mám, není o tom, že bychom schraňovali osobní údaje, abychom je takto použili, my pouze říkáme našim spoluobčanům, co se v obci stalo a za co vydáváme veřejné prostředky.“

Vysvětluje svůj pohled na věc starosta Kravař, který ale zároveň připouští, že motivací pro zveřejnění jmen hříšníků na webu byla cesta ze slepé uličky. „Celková společenská atmosféra je a – myslím si, že to platí nejenom pro Kravaře – že už toho všichni mají plné zuby a rádi by s přestupkáři něco udělali. My jsme řekli ano, uděláme alespoň tento krok, že upozorníme naše občany, že za tyto lidi platíme a páchají naprosto prokazatelnou přestupkovou činnost v katastru naší obce.“

Kravaře se proti rozhodnutí ÚOOÚ odvolali, pokud s ním u ředitele úřadu neuspějí, chtějí podat správní žalobu. I když obci stále hrozí pokuta, vše nasvědčuje tomu, že zveřejňování přestupkářů by mohlo mít smysl. První ze zveřejněných se už starostovi za svůj přestupek, kterým má být podle stránek obce krádež litinových kanálových roštů, omluvil a škodu si odpracoval. Bez jakýchkoliv připomínek ze strany radnice a bez nároku na zaplacení práce zpevnil vodoteče v obci za hřbitovem.


Mluvit, mluvit, mluvit

Podobné drobné porušení zákona označují právníci jako bagatelní kriminalitu, a ta lidem obvykle otravuje život víc než zlodějiny vysoce postavených úředníků. Starostové si bagatelní kriminalitou nevědí rady, přitom ale nevyužívají řadu možností, které nabízí nejen zákon, ale i prosté vyjednávaní.

Expertka na bezpečnost z Občanského sdružení Společně k bezpečí Michaela Veselá upozorňuje, že obce nevyužívají efektivnější možnosti prevence. „Obec musí primárně vědět, co se v ní odehrává. Musí vědět, co umožňuje zákon a že mohu pracovat s přestupkem i bez policie. Existují i měkčí postupy, jako třeba smírčí rady nebo role mediátora, který prostě dokáže nastavit v obci situaci tak, že přestane ty přestupky páchat. Třeba starosta si může kohokoliv předvolat k vysvětlení,“ říká Michaela Veselá.

Podle ní Češi většinou situaci neřeší ihned v jejím zárodku, ale hromadí v sobě vztek, který pak nechají vybouchnout neúměrným způsobem. „Prostě nedokážeme například v případě porušování nočního klidu hned jít a říci, že nám to vadí, ať je ticho. Dlouhé týdnu porušování pravidel tolerujeme a kupíme v sobě vztek. To je špatně, protože pak z toho nemůže vzejít nic dobrého,“ říká Michaela Veselá z Občanského sdružení Společně k bezpečí. To úspěšně spolupracuje s obcemi jako je třeba Sokolov, Most, Mělník nebo Teplá, kde úředníky učí, jak se s drobnou kriminalitou vypořádat.

autoři: lsm , Tomáš Mařas
Spustit audio