Amos Oz: Kafka je jako rána sekerou do prsou

23. říjen 2013

Nejznámější izraelský spisovatel Amos Oz si do Prahy přijel převzít Cenu Franze Kafky. Zařadil se tak do prestižní společnosti Philipa Rotha, Elfriede Jelinek, Harolda Pintera nebo Haruki Murakamiho, kteří tuto jedinou českou mezinárodní knižní cenu obdrželi v minulosti.

Pro Amose Oze, držitele mnoha literárních ocenění, má právě Cena Franze Kafky zvláštní význam. Jak říká, žádný jiný autor na něj nezapůsobil tak silně. „Naprosto mi změnil pohled na svět. Cítil jsem, že už nemůžu věřit ničemu, čemu jsem věřil předtím. Nebyl jsem si jistý, že budovy jsou skutečně budovami. Byl jsem velmi podezřívavý vůči ostatním, začal jsem mít hrůzu z dokumentů,“ vzpomíná Oz na to, když v šestnácti poprvé četl Kafkův Proces. „Jak řekl sám Kafka, jeho dílo mě zasáhlo jako rána sekerou do prsou.“

Rozsáhlé dílo Amose Oze bylo přeloženo do víc než čtyřiceti jazyků. K rodné hebrejštině, v níž vytvořil i několik obecně používaných nových slov, má spisovatel velmi osobní vztah: „Hebrejština je můj hudební nástroj. Literaturu chápu jako jakési prodloužení hudby. Když čtu knihu, slyším hudbu. Když ji neslyším, knihu odkládám. Ve skutečnosti jsem neúspěšný hudebník. Kdybych uměl skládat, dneska bych tu v Praze neseděl.“ Specifický přístup má i k překladům svých děl: „Překládat literaturu do jiného jazyka je jako snažit se zahrát houslový koncert na klavír. Může se to povést pouze tehdy, když se nesnažíte, aby klavír zněl jako housle. Proto říkám všem svým překladatelům: buďte nevěrní, abyste byli loajální.“

02992222.jpeg

Oz, který je starší než moderní stát Izrael, prožil víc než třicet let života v kibucu. „Do kibucu Hulda jsem vstoupil, když mi bylo čtrnáct a půl a byl jsem na útěku z domova, a žil jsem tam do svých sedmačtyřiceti. Byla to ta nejlepší univerzita pro studium lidské povahy, jakou jsem kdy mohl navštěvovat. Byla to malá vesnice s míň než pěti sty obyvateli. O každém z nich jsem věděl naprosto všechno, neexistovala žádná tajemství. Samozřejmě za cenu toho, že všichni ostatní o mě věděli víc, než bych si přál. Ale to je fér. Během svého života v kibucu jsem se toho dozvěděl o lidech mnohem víc, než kdybych žil ve velkoměstě.“

Kromě literární a pedagogické práce je Oz také členem aktivistické nevládky Peace Now (Shalom Achshav), která prosazuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. „Nevěřím, že Izraelci a Palestinci někdy skočí do novomanželské postele. Potřebují spravedlivý a férový rozvod. Musíme svůj dům rozdělit na dva menší byty. Češi a Slováci nám ukázali, že se to dá provést bez krveprolití.“

Poslechněte si rozhovor!

autor: Robert Candra
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.