Česko má v Bruselu své fanoušky. Učí se česky a obdivují naši kulturu
Česky si v Bruselu nepopovídáte jen s politiky na summitu nebo s českými úředníky v unijních sídlech. Potkali jsme v belgické metropoli studentky Bruselské svobodné univerzity. Christine a Laura naplno propadly jednomu netradičnímu koníčku – milují češtinu, českou kulturu a Česko jako takové. A když vyrazí na prázdniny, tak do Brna nebo do Prahy.
Na bruselské svobodné univerzitě si dnes jako rodilá Češka připadám opravdu výjimečně. Čeština spolu s polštinou a ruštinou se tu rozléhá chodbami a zní i z divadelního pódia. Na katedře slavistiky se totiž právě koná Den slovanské kultury. Češtinu se v denním studiu i ve večerních kurzech učí 50 studentů z různých zemí.
K češtině táhnou osobní vazby a okouzlení kulturou
„České manželky a české přítelkyně – to je jejich hlavní a největší motivace. Hodně mých studentů má obchodní styky s Českou republikou a chtějí například psát emaily v češtině,“ objasňuje mi zdejší půvabná učitelka Adéla Jelínková možná nejen pro mě nepochopitelnou věc: proč se složitý jazyk našeho malého středoevropského národa mladí cizinci vlastně učí.
„Studenti denních kurzů mají buď nějaké kořeny v České republice anebo jsou okouzleni českou kulturou. Česká republika je pro ně stále jakýmsi tajemstvím, něčím magickým, exotickým.“
A to, že to nejsou jen hezky se poslouchající plané řeči, dokazují hned dvě její studentky.
Vliv mají i české romány a české filmy
21letá Laura Luciani pochází z Itálie. „Byla jsem v Praze a moc se mi tam líbilo. Zajímám se i o českou literaturu. Mám například moc ráda Kunderu,“ říká Laura. Její čeština je téměř brilantní, a to se učí česky pouhé dva roky.
„Myslím, že česká kultura je velmi originální, a moc se mi líbí i české filmy, třeba Lásky jedné plavovlásky,“ pokračuje Laura. Její spolužačka, 22letá Belgičanka Christine Mazons, se učí ještě kratší dobu. Slovíčka sice občas chvíli loví, ale o to víc toho ví o české kultuře a historii.
„Česká historie je velmi bohatá a myslím, že Češi jsou moc chytří, protože píšou velmi zajímavé romány,“ říká Christine.
Zájem o slavistiku je stabilní
Tady by se možná hodilo reportáž ukončit a jít si hýčkat nečekaně nabytou národní hrdost. Mě ale ještě zajímá, s čím mají dámy v češtině největší problémy.
„Největším problémem je gramatika,“ říká Christine. Zato problémem ani pro jednu z dam není české „ř“.
Nadřízená Adély, šéfka katedry bohemistiky a učitelka středoevropské literatury Petra James, přišla do Bruselu před dvěma lety z pařížské Sorbonny.
„Co se týče slavistiky obecně, tak je zájem stabilní, na rozdíl od jiných oborů, které měly tradičně hodně studentů, jako třeba romanistika nebo germanistika,“ popisuje situaci Petra James.
A velkou zásluhu na tom mají právě Petra James a Adéla Jelínková.
