Znečištění ostravského ovzduší by za deset let mohlo být podlimitní

„Ovlivňuje mě to velice, protože se mi hůře dýchá. Ráda bych, aby to bylo lepší, samozřejmě,“ vyslovuje přání paní Anděla. Na sebe už přitom tato důchodkyně až tak nemyslí. „Tak pro ty mladé. Mám tady dceru a vnučku a samozřejmě bych byla ráda, kdyby se to postupně začalo lepšit.“

O něco čistějšího vzduchu se obyvatelé kraje nadechnou už do dvou let. Hutní kolosy Třinecké železárny a ArcelorMittal jsou totiž na prahu miliardových investic do odprášení.

„De facto budeme na technicky dosažitelném minimu. Pokud tedy – a tomu pevně věřím, zachováme stávající úroveň výroby,“ říká Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí společnosti ArcelorMittal Ostrava.

Čtěte také

Jenže jak moc se to projeví na zlepšení ovzduší? Těžko odhadovat, když stále přesně nevíme, jak konkrétně se na znečištění podílí právě průmysl, jak doprava, domácí topeniště a kolik škodlivin do hrnce přimíchávají sousedé z Polska.

„Kdo bydlí blíž hranic, si bude myslet, že za všechno mohou Poláci. Kdo bydlí vedle průmyslového podniku, má samozřejmě pocit, že to všechno způsobuje ten průmyslový podnik. Vyhlídka je, že do konce příštího roku bychom ta přesná čísla z různých výzkumů, abychom to mohli porovnat, měli znát,“ věří Kamila Plocková z občanského sdružení Čisté nebe. S tím, že pak se budou i peníze na omezení znečištění vynakládat lépe a účinněji.

„Když se bavíme o koncentracích třeba rakovinotvorných látek, jako je benzoapyren, tak koncentrace dnes patří k nejvyšším v Evropě. Takže samozřejmě pro nás ten cíl je, aby se ovzduší zlepšilo do takové míry, že pro nás nebude zdraví škodlivé,“ dodává Plocková.

Čekání na lepší časy

Je deset let dostatečně dlouho na vyléčení zaprášeného kraje? Třeba Jiří Bílek, spoluautor několika studií o znečištění ovzduší, je optimista.

„Pokud se bude investovat tak, jako se investuje do průmyslu – a myslím, že se docela slušně investuje, pokud se bude infrastruktura dále rozvíjet a budeme řešit lokální topeniště, tak se to musí poznat na výsledných hodnotách. Za deset let, si myslím, že by Ostrava klidně mohla být celoročně podlimitní, možná s výjimkou lokalit jako Radvanice, protože tam je to opravdu nešťastné,“ míní Bílek.

Ostrava|foto: F. Tichý

Otázkou ale je, kolik obyvatel Ostravska čekání na lepší časy vydrží. Z kraje odcházejí po tisících. Z různých důvodů, ale i kvůli mnohokrát skloňovanému životnímu prostředí.

Nevydržela to tady ani rodina Darmar Hýblové, která se odstěhovala na Jesenicko. „Děcka byla pořád nemocná, hlavně syn. A pan doktor doporučil, jestli máme možnost, změnit ovzduší, tak jsme se odstěhovali,“ říká paní Dagmar.

Dýchání smogu zákon umožnuje maximálně pětatřicet dní v roce. Letos byl čistý vzduch třeba v Ostravě-Radvanicích vypotřebován už 17. února, v Karviné pak o deset dnů později. Jak dlouho vystačíme v roce 2023?