2023: Dočká se Ostrava důstojného kulturního zázemí?

8. listopad 2013

Pět divadelních scén, filharmonie, kluby, galerie a v neposlední řadě mezinárodní festivaly jako Colours of Ostrava. Všechno to tvoří kulturní páteř moravskoslezské metropole, která před pár lety dokonce usilovala o titul Evropské hlavní město kultury. Jak moc jí ublížilo, že titul nezískala, a jakou podobu bude mít tím pádem ostravská kultura za deset let?

Velká očekávání a nakonec velké zklamání. Ostrava se po urputném boji o titul umístila těsně za Plzní - o jediný hlas. „Ostrava rozhodně neprohrála. Častokrát slýchávám od lidí, kteří nebydlí v Ostravě, že Ostrava je v oblasti rozvoje kulturních aktivit v podstatě nejdynamičtější město v rámci České republiky,“ říká náměstkyně primátora pro kulturu Simona Piperková (ČSSD).

I když totiž Ostrava nezvítězila, dokázala vybudovat oceňovanou Alternativní scénu Divadla Loutek, opravit Divadlo Petra Bezruče a v bývalých hutích v Dolních Vítkovicích momentálně zažívá kulturně-industriální boom.

Jediné, co tak prohra v Ostravě reálně zpomalila, je rozvoj tzv. kulturního klastru na Černé louce. „Měla tady stát velká koncertní hala, městská galerie a další kulturní instituce,“ vyjmenovává ostravský novinář a zakladatel nového kulturního portálu Ostravan.cz Aleš Honus.

Návrh Maxwanu stále žije

Společně stojíme na dohled výstavních hal, kde už touhle dobou mohlo začít růst nové kulturní srdce Ostravy. „Nejvíc to brzdí samozřejmě nedostatek peněz,“ dodává Honus. Původní odhady totiž vyčíslily cenu klastru na 3,7 miliardy korun.

„Veškeré investice, které byly v rámci klastru naplánovány, jsou finančně velmi náročné,“ poznamenala Simona Piperková s tím, že vítězný návrh nizozemského studia Maxwan stále žije. Jen to bude běh na delší trať.

Vítězný návrh nové podoby Černé louky

„V první fázi počítáme s tím, že do financování z evropských fondů z nového programovacího období chceme zařadit projekt rekonstrukce pavilonu G, který by měl sloužit pro rozvoj multižánrového centra Cooltour,“ prozrazuje Piperková.

„Osobně bych si přál, aby v Ostravě stála koncertní hala, která, si myslím, tady chybí. V podstatě není kde organizovat velké koncerty,“ vyslovuje své přání novinář Aleš Honus. A sdílí ho i ředitel ostravské filharmonie ředitel Jan Žemla: „Koncertní sál by samozřejmě pomohl. Ve chvíli, kdy zvete do své filharmonie světové dirigenty, tak ne vždy je u nich motivace peníze. A právě důstojný a kvalitní koncertní sál by tuhle věc zásadně podpořil.“

A právě Černá louka je podle Jana Žemly ideální místo, kde by taková hala mohla stát. Jestli za deset let bude nebo ne a kdy tam začnou růst další z plánovaných staveb, bude asi nejvíc záležet na finanční kondici města a evropských fondech.

Atraktivní industriál

Naopak mnohem předvídatelnější scénář nabízí propojení kultury s průmyslovou minulostí města. „Kontrast industriál a kultura je velmi atraktivní pro zahraniční návštěvníky a návštěvníky z celé České republiky,“ myslí si náměstkyně Piperková a stejný trend odhaduje i ostravský novinář Aleš Honus.

Hlavní sál Multifunkční auly Gong

„Když se podíváme na kulturní nabídku v Ostravě před deseti lety dnes a představíme si, že by podobný boom mohl pokračovat, tak věřím, že pokud by se za deset let konala soutěž o Evropské hlavní město kultury, že by to Ostrava vyhrála,“ uzavírá Honus.

autor: Kateřina Daňková
Spustit audio