Svatopluk Holec: Váleční veteráni si zaslouží více úcty

15. listopad 2013
Publicistika

Tento týden patrně jen málokdo zaznamenal, že 11. listopad je mezinárodně prohlášen za Den válečných veteránů. Jsme sice zvyklí alespoň některé vídat v uniformě při různých státních svátcích, ale tím náš zájem obvykle končí. Tématu se proto věnuje v následujícím komentáři Svatopluk Holec. Čte Tomáš Pešek.

První Československá republika si válečných veteránů vážila mnohem víc. Vždyť naši legionáři ať už v Rusku, Francii nebo Itálii byli hlavním Masarykovým argumentem na podporu požadavku obnovení našeho samostatného státu. S nástupem totality (a ostatně už za fašistické okupace) se jim dostalo leda pronásledování.

Pokud jde o ruské legionáře, byla šířena pomluva, že ukradli ruský státní poklad a bojovali proti bolševikům. Ve skutečnosti se vyznamenali kupříkladu v bojích u Bachmače nebo Zborova a v porevolučních zmatcích chtěli jediné: vrátit se domů, což dokázali ovládnutím sibiřské magistrály - a bylo jedno kdo ten který její díl zrovna ovládal. Teprve v poslední době se v Rusku hledají jejich hroby.

Podobný, ne-li horší osud postihl naše bojovníky na frontách druhé světové války. Takzvaní svobodovci sice byli více méně uznáváni, ale nedozvěděli jsme se, že valná část z nich do konečně povolené československé jednotky nastoupila přímo z gulagů, kam byli po přechodu sovětských hranic masově deportováni.

Mnohem hůř bylo zacházeno s našimi bojovníky na západní frontě. Ti všichni byli už a priori podezřelí ze spolupráce se západními rozvědkami, mnozí byli zavíráni, někteří i utýráni. Svěrákův film "Tmavomodrý svět" opravdu nepřehání. Ostatně Plzeňáci - ruku na srdce: kdo z vás může uvést jméno alespoň jednoho našeho letce z Plzeňska, který létal v RAF? Nevíte-li, zajděte si na Mírové náměstí a u skromného pomníčku se to dočtete.

Dnes máme profesionální armádu a v té se sotva může usadit nějaký nemakačenko, jako tomu bývalo u nezanedbatelné části důstojníků ještě před pětadvaceti lety. Nehodlám samozřejmě paušalizovat, ale někteří tak akorát dokázali vojáčkům na minutu přesně uvést, jak dlouho by jejich útvar v případě vypuknutí války vydržel.

Výcvik v dnešní armádě je skutečně tvrdý. Byla už nasazena na řadě míst a dělá nám tam jenom čest. Jistě: v bojové situaci může docházet a přirozeně dochází i k různým excesům. Kdo nikdy v bojové situaci nebyl to sotva dokáže pochopit. Válka je prostě hrozná a každého, kdo bojoval, doživotně poznamenává když už ne přímo fyzicky, tak nepochybně psychicky.

I v této armádě máme padlé a veterány. Znám dost dobře i jednoho plzeňského, který byl jako velitel naší polní nemocnice dvakrát nasazen - dnes už demobilizoval. Takže téma veteráni je zase aktuální. Připravuje se nový zákon o veteránech, který snad pro ně i jejich blízké plně zaručí, na co mají právo. Nasadili to nejcennější, co člověk má - svůj život. Proto jsme jim povinováni nejhlubší úctou a péčí.

autor: Svatopluk Holec
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.