Rejnoci vzorem pro pohyb podmořských robotů
Odborníky na mechaniku a hydrodynamiku z Harvardské univerzity a z newyorské University at Buffalo zaujala efektivnost pohybu rejnoků rodu trnucha.
Rozhodli se proto jejich pohyby na počítači analyzovat a výsledky použít při konstrukci nového typu podmořských robotů. Tito roboti by si tak mohli osvojit něco z metodiky rejnočích klouzavých a mávavých pohybů. Trnuchy, tvorové s tenkým tělem ve tvaru vlajícího křídla, se pohybují způsobem, který by se dal popsat jako “třepetání vlajky ve větru”. Díky němu by byli podmořští roboti nejen rychlejší, ale také mnohem obratnější, než je běžné v současnosti.
Klíčem k pochopení efektivity pohybu dynamicky se měnícího těla trnuchy je podrobné zmapování proudů a vírů v blízkosti jeho “náběžné hrany”. Tuto analýzu odborníci provedli a zjistili, že pole vírů účelně vytváří četná místa s nižším tlakem před tělem rejnoka. Naopak místa s citelně vyšším tlakem se nacházejí hned blízko jeho zadní části. Tento rozdíl tlaků pak tlačí rejnoka dopředu a pomáhá mu v jeho práci. Zvláštní hydrodynamický trik tedy rejnokovi šetří poměrně dost energie.
Odborníci zatím nevědí, jakým způsobem by mohly robotické ponorky napodobit tento způsob pohybu, proto budou dále pokračovat v dalších počítačových analýzách pohybu různých druhů rejnokovitých ryb.
Zdroje: Phys.Org, Popular Science, University at Buffalo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.