Můj romantický příběh odhaluje strachy dnešní mladé generace

Nevšední zájem inscenátorů a tak velkou přízeň publika si text zasluhuje svým tématem, kterým je „život dnešních třicátníků“.

Velká příležitost pro pět herců

V ostravském Divadle Petra Bezruče je Můj romantický příběh uveden v překladu Jakuba Škorpila a v režii Daniela Špinara, dramaturgyní inscenace je Ilona Smejkalová a hraje se ve výpravě Lucii Škandíkové.

Původní text s šestnácti postavami upravili inscenátoři na příběh pro pět herců, z nichž každý dostane velkou hereckou příležitost. Předobrazem pro postavy jsou dnešní tzv. singles, tedy lidé, kteří většinou ve věku 25 až čtyřiceti let žijí sami, a partnera mají tak řečeno „po ruce“ pro případ odbourání sexuální frustrace či naplnění potřeby společenského života po práci – tedy slovy autora „mít někoho, kdo se mnou zapaří, kdo mne doprovodí mezi lidi, atd.“ Hlavní starostí takto žijících a de facto velmi osamělých lidí je v žádném případě se nevázat manželstvím.

Diváci se baví, i když je hra vlastně smutná

Text je autorem napsán jazykem dnešní mladé generace, s mimořádně vtipnými replikami, takže i když jde o hru, která v podstatě je velmi smutná, publikum se chvílemi doslova „válí smíchy“.

Text je s velkou ironií prošpikován frázemi z televizních seriálů a bulvárních časopisů a novin. Také příběh je plný nejrůznějších klišé, jenže ty jsou právě terčem autorova sžíravého sarkasmu.

Do souboje v odmítání vstoupí těhotenství

Příběh je velmi jednoduchý: třicátník Tom nastoupí do nového zaměstnání, a hned se stane předmětem zájmu nových spolupracovnic. O něco málo starší Amy trpí komplexem neschopnosti zaujmout muže. Její komplex živí atraktivní a velmi komunikativní kolegyně, a tak se Amy snaží dokázat sobě i jí, že Toma dokáže zaujmout.

Také Tom trpí jistým pocitem méněcennosti, co se vztahů s ženami týká. Amy je však natolik aktivní, že jí Tom nakonec podlehne. Oba však vzápětí zjistí, že se rozhodně chtějí ubránit jeden druhému. A nastává souboj v odmítání, do kterého však vstoupí Amyno nečekané těhotenství...

Hlavní postavu úředníka Toma hraje Ondřej Brett, jeho partnerku Amy ztělesňuje Tereza Vilišová. Roli firemní spolupracovnice obou hlavních postav Saši (34 let) režisér svěřil Markétě Harokové. Tomovu první lásku Alison z doby, kdy mu bylo šestnáct, hraje Sylvie Krupanská. V roli Calvina muže, který byl vášnivě zamilován do Amy předtím, než začal chodit se Sašou, hostuje Albert Čuba v alternaci s Lukášem Melníkem.

Ondře Brett se v postavě Toma stylizuje do polohy introverta podlehnuvšího zájmu starší spolupracovnice Amy, samotná Amy v podání Terezy Vilišové je ukázkou společensky a sexuálně frustrované neúspěšné ženy.

Reálný dialog a vnitřní hlasy jednotlivých postav

V inscenaci se prolínají dvě roviny: běží reálný dialog, který je přerušován interpretací vnitřních hlasů jednotlivých postav. V první polovině je skutečnost podána z pohledu Toma, ve druhé půli pak z pohledu Amy.

Naprosto stejné situace a stejně vyslovené věty budí úplně jiné vnitřní reakce, pokud jde o ženu, či muže. Už v textu je obrovský komický potenciál, který je navýšen o výborné herecké výkony všech účinkujících, ale také o mimořádně invenční režii Daniela Špinara (který vybral i hudbu k inscenaci).

Po odeznění prvního dojmu zamrazí

Ironizující jevištní metafory, téměř doslovné „konzumace sexu“, pohybové kreace znázorňující vnitřní procesy při vstřebávání šokujících informací vyvolávají sice salvy smíchu, ale zároveň mrazí diváky v okamžiku, kdy po odeznění prvotního dojmu všem dojde, o co vlastně jde…

Tématem hry ale nejsou jen na lásku chudé partnerské vztahy, ale ve druhém, hlubším a svým způsobem i důležitějším plánu je nastíněna politováníhodná citová vyprázdněnost velké části dnešní mladé a střední generace, a strach z navázání vážného vztahu a založení rodiny.

Divadlo Petra Bezruče soustředěně cílí na mladého diváka. Uvedením hry Můj romantický příběh i způsobem, jakým je inscenace vystavěna, se „Bezrucí“ doslova „trefili do černého“. Inscenační jazyk dokonale oslovuje především typického návštěvníka tohoto ostravského divadla a problematika je navýsost aktuální.