Zmizelé nevěstince a nevěstky staré Prahy

22. listopad 2013

V tematické řadě Zmizelá Praha nakladatelství Paseka vyšla kniha Nevěstince a nevěstky autorů Radima Kopáče a Josefa Schwarze. Nahlíží do někdejšího polosvěta pražské prostituce na přelomu 19. a 20. století.

„Ve vchodech do průjezdu se opíraly ženštiny s nalíčenými rty, hrubě se pochechtávaly, šeptaly mužům do uší a zvedaly sukně, aby ukázaly žluté a křiklavě zelené punčochy,“ cituje Josef Schwarz pražského německého spisovatele Paula Leppina. „Byly tu uličky, v nichž byl každý dům hanbincem, špeluňky, kde necudnost spala v jedné posteli s hladem, kde provozovaly svou ubohou živnost souchotinářské ženské s odkvetlými půvaby, tajná doupata, ve kterých šeptající a pomžourávající zločin hanobil školou povinná děvčátka...“

Josef Schwarz je spolu s Radimem Kopáčem autorem právě vydané knihy Nevěstince a nevěstky (Obrázky z erotického života Pražanů), která mapuje tento fenomén v době přelomu19. a20. století, kdy tady prostituce zažívala zlatý věk. Procházíme se po pražském Josefově a Starém Městě, o kterých psal i Leppin a další: „V přízemí tu bývala krčma V Kornoutě, kam se stahovaly holky z okolních ulic a odpočívaly nebo vyhledávaly a oslovovaly klienty. Karel Ladislav Kukla označuje Kornout jako ‚shromaždiště pouličních prostitutek žijících v nejzbědovanějších poměrech a jejich pasáků, kteří se jimi dali vydržovat‘.“

03010336.jpeg

Vedle skutečně špinavých hampejzů a náleven, hodinových hotýlků, nočních kaváren a míst, kde prostitutky prostě „šlapaly chodník“, aby si zákazníky odvedly do soukromého bytu, ale samozřejmě existovaly v tehdejší Praze i luxusní nevěstince pro bohatší klientelu. „Nevěstinec madame Fleklové byl velmi luxusní, Jeník z Bratřic píše, že ‚celý pro rozkoš byl velmi pěkně a chutně připraven‘ a navštěvovaly ho ‚i ty nejvyšší vrchnosti a nejpřednější královští ouředlníci‘, aby s jejími krásnými děvčaty ‚slaďounce vyrazili a potěšili‘. Ovšem madam Fleklová šla s dobou, respektive předběhla svou dobu, protože do jejího podniku chodily i dámy, kterým madame dovedla ‚buďto hodně silného sladovnického chlapíka, aneb čtyřhranatého mladého mlynáře zaopatřit, který jim dobře posloužil‘,“ říká Josef Schwarz.

03010334.jpeg

V drtivé většině případů dnes ale na místech někdejších domů rozkoše stojí budovy zcela jiné. Křivolaké tmavé uličky historické Prahy plné pitoreskních zákoutí i obyvatel začaly na konci 19. století rychle ustupovat asanaci. A s nástupem republiky se do ilegality musely stáhnout i prodejné kněžky lásky.

autor: Robert Candra
Spustit audio