Máte nohy jako konve? Omezte přísun sodíku a pozor na glutamáty!
21. listopad 2013
V dalším dílu pořadu Hubněte zdravě jsme hovořili o oteklosti. Probrali jsme, jak poznat jestli jsme oteklí nebo tlustí. Zdali je to příznak nemoci nebo je to průvodní jev obezity a jestli to ovlivňuje náš jídelníček, způsob pohybu či genetika. Zplaskeneme tedy, když budeme lépe jíst?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jste připraveni, milí posluchači? My ano s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou, dobrý den.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobré odpoledne.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Vtrhli jsme do studia, abychom si popovídali v další části seriálu Hubněte zdravě tentokrát o oteklosti, když to takto nazvem. Jsme oteklí nebo tlustí, jaký je mezi tím rozdíl?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak rozdíl je v tom, zda tím co zvyšuje naši hmotnost, je voda a nebo tuk. Ten tuk může být buď podkožní tuk, ten tu hmotnost zvyšuje trošičku víc než viscerální tuk, ten se na hmotnosti nemusí příliš projevit, protože říkali jsme kilo svalů kilo tuku váží stejně, ten viscerální tuk nejvíc zvětšuje objem v oblasti břicha, proto v dnešní době neustále apelujeme na všechny obézní měřte se a nikoli pouze važte se. Ten další rozdíl, co se dá poznat, zda jsme oteklí a nebo vlastně tlustí, čili odtučnělí, abych řekla, je v tom, zda se nám vlastně tvoří na různých místech těla dolíčky. Pokud totiž například v podkoží se nahromadí větší množství tekutiny, což bývá u lymfatických otoků nebo u lidí, kteří mají nějaké srdeční onemocnění, tak pokud si vlastně v těch gravitaci blíže přístupných částech děla, což jsou většinou dolní končetiny, udělají do toho odulého místa tlak bříškem prstu, tak zjistí, že se jim tam udělá důlek, tady v tomto případě se většinou nejedná o obezitu. U obezity, pokud máme nějaké nerovnosti, tak ty nerovnosti zatlačením se nezmění, zůstávají vlastně takové třeba uzlíky tkáně nebo ta známá celulitida, čili pomerančová kůže. Ta ať do ní zatlačíme jak chceme, tak většinou nic neudělá.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A tohle funguje jenom na chodidlech, nebo i jinde na těle, že bychom zkoušeli, jestli se nám udělá ďolík nebo ne, abychom se uklidnili, no, to jsme jenom oteklí.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já jsem moc ráda, Patriku, že jste se zeptal na chodidla, protože já jsem si neuvědomila, že jsem neřekla, že se jedná o oblast lýtek, to znamená nikoli chodidla, na chodidlech toho mnoho tlakem nezjistíme, protože chodidla jsou pod tlakem neustále. Takže tam odtamtud ta voda většinou odtéká snadno. Zjistíme to na hřbetu nohy, kolem kotníků a nebo vlastně tlakem proti bérci, čili proti té kosti, která vlastně by neměla žádné ďolíčky vytvářet. To znamená tohle jsou oblasti, kde se vlastně otoky zjišťují a pokud ten člověk je hlavně oteklý a tady chci říct, že člověk obézní může vlivem takzvaného metabolického syndromu zadržovat vlastně větší množství vody a potom je i tlustý i oteklý.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak, rozdíly v těchto dvou pojmech jsme si objasnili a dál v tématu budeme pokračovat po písničce na Regionu.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Oteklost versus obezita nebo odtučnělost, jak jsme to nazvali s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Téma, které pokračuje v seriálu Hubněte zdravě. Napadá mě, co je vlastně horší nebo lepší, to být oteklý a nebo ...
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ne, vy mi dáváte vybrat, Patriku? Já tady mám velký problém si vybrat. Mohu říct, že pokud obojí je mírného stupně a není spojeno s nějakým závažným celkovým onemocněním, tak je to v zásadě jedno. Ženy například před menzes pociťují určitou odulost nebo v tomto případě tedy zadržování vody, třeba jsou jim menší prstýnky přechodně nebo mají právě těžké nohy, špatně vlastně se jim mohou i ty nohy prokrvovat. Tohle to všechno je nepříjemné a není to nic závažného a bývá to přechodné. Totéž lidé, kteří trpí mírným hromaděním podkožního tuku na dobu přechodnou, třeba na zimu, která se teď blíží rekordní rychlostí, tak zase pokud je to mírné, tak se v zásadě nic neděje a drobnými úpravami je možné nějakým způsobem tyhle ty věci odstranit. Jakmile už ale máme velké otoky a nebo velký příbytek tukové tkáně, začíná to být problém. V obou případech ten problém je dvojího typu. Jednak je to problém související s tím základním onemocněním, takže u otoků to může být onemocnění hospodaření s vodou, což je onemocnění ledvin nejčastěji. Může to být onemocnění, které souvisí s tím, jak se voda vlastně prohání po těle, to je onemocnění kardiovaskulárního systému. Může to být onemocnění lymfatických cév. Toto, pokud je to chornické, tak to může být úplně stejně a někdy i víc obtěžující než třeba obezita, která vznikala léta a na kterou je člověk plně adaptován. Další věc, záleží jak rychle k tomu stavu dojde. Pokud k toku stavu dojde rychle, což například u selhání ledvin a nebo u selhání pravého srdíčka, pravé komory, může docházet poměrně rychle, tak tam ty obtíže jsou velmi nepříjemné.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Co to je velmi rychle, to je řád dnů, týdnů, měsíců?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Může to být někdy i řád hodin.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Až tak?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano. V případě teda těch otoků, nikoli tučnosti. Tučnost vzniká většinou pomaleji, to znamená tam se nemůže stát, že byste třeba za hodinu najednou přibrali tuk. To se mi vždycky líbilo, co říkala paní Růžičková, v okamžiku, kdy vlastně říkala, že sní jeden rohlík a okamžitě má o kilo víc, tak tady je to opravdu záležitost vody, paní Růžičková asi zapomněla, že ten rohlík vydatně zapíjela.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Je tedy obtížnější v uvozovkách zbavit se toho tuku, o tom jsme mluvili, že tam musíme zapojit pohyb, v případě té oteklosti nestačí jakoby pomyslně uvolnit někde kohoutek a tu vodu vypustit, není to rychlejší?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Znělo by to krásně. Pokud se jedná například o onemocnění ledvin, tak tam to vůbec takto snadné není. Pacienti, kteří trpí nějakou chornickou chorobou, při které ty ledviny selhávají, tak musí chodit na dialýzu, což je vlastně pravidelné odstraňování tekutiny z organismu, a to je velmi obtěžující věc a vlastně nemá trvalý účinek, to znamená, tady, kdybych si měla vybírat, tak snad je o trošku lepší být obézní. Ale znovu říkám o trošku lepší, protože obezita v konečném efektu vede i k potencionálnímu selhání srdce i k selhání ledvin. To znamená my si nakonec vlastně vybrat nemůžeme.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Oteklost a obezita, téma dnešní části seriálu Hubněte zdravě, vy posloucháte Český rozhlas Region na Rádiu vašeho kraje a posloucháte i doktorku Kateřinu Cajthamlovou, se kterou si dál budeme povídat. Když dojde k tomu, že objevíme tu oteklost, tak snažíme se toho zbavit. Ovlivní to jídelníček nebo jenom třeba pohyb, splaskneme takzvaně, když budeme lépe jíst za nějaký čas?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak, tady bych to zase rozdělila na to, zda jsme tuční a nebo oteklí. V případě, že jsme oteklí, tak to většinou nespraví jídelníček. Ty otoky mohou být hormonálního původu, to jsme zmiňovali u vlivu progesteronu s poslední fázi menstruačního cyklu. Potom to může být pod vlivem hormonů vlastně nadledvin, konkrétně teda adrenalin, čili hormony dřeně nadledvin, může to být vliv dlouhodobého stresu, tam se zase podílejí hormony nadledvinové kůry. Ten mechanismus je, že se vlastně nahromadí v podkoží, někdy i v dutinách různých tělních nadbytečné množství sodíku, za kterým cestuje voda. Tyhle ty hormonální typy nebo typy, které jsou způsobeny centrální aktivací sympatického nervového systému, což je zase typické třeba u metabolického syndromu, který zase souvisí s obezitou, většinou jsou potřeba léky, nikoli strava sama. Pokud bychom chtěli říct, co se dělá z hlediska té stravy, tak tam se omezuje konzumace sodíku, to znamená snižuje se solení, musíme si dávat pozor na ty všudypřítomné glutamáty, které jsou ve všech možných potravinách. A pokud ten pacient bere diuretika, což jsou léky na odvodnění, tak musí sledovat i svůj pitný režim a bohužel ho většinou musí omezovat, protože jinak vlastně jedním koncem z něj diuretika sodík a vodu odstraňují a on, pokud by to dopíjel, tak ten efekt vlastně žádný nepozná.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hm, nepřekonává tam nějakou žízeň velkou?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Víte, žízeň stejně jako třeba hlad, to jsou regulační mechanismy, které vyhasínají. Pokud vy dlouhodobě a u toho snižování příjmu tekutin ta doba dlouhodobosti může být třeba 3 až 5 týdnů a člověk už si zvykne, tak pokud snižujete množství tekutin, tak ta žízeň vyhasíná. To je velká výhoda proti například sladké chuti, protože ta nevyhasíná, ta je spojena se spoustou dalších vlastně vzpomínek, mechanismů, emocí a někdy to trvá 5 až 10 let než ten člověk trošku sníží příjem sacharidů nebo cukrů tedy rychlých.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Zmínili jsme oteklost a teď ty tuky?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Co se tuků týče, no, tak odstraňování tuků samozřejmě s pohybem souvisí. Tady jsem ještě zapomněla říct, že i odstraňování tekutin by zdánlivě mohlo souviset s pohybem, protože se jako budeme potit a tím ty tekutiny odstraníme, ale tady, pokud dochází k hromadění tekutiny v těle těmi závažnějšími mechanismy, to znamená při onemocnění srdce nebo ledvin, tak většinou my se hýbat nesmíme, protože to by byla další zátěž velká, nebo nesmíme se hýbat nějakým takovým potivým způsobem, mohla by to být velká zátěž právě pro tyto orgány. Takže pacient vlastně nemůže ten pohyb nijak zvýšit, aby se tekutiny zbavil. Stejně tak nesmí navštěvovat většinou saunu, protože tam potom dochází k velkým výkyvům jeho hmotnosti vody v těle, a to může být pro něj rizikové zase z důvodů toho, že mohou ty orgány selhat ať už srdce, tak ledviny. To znamená ten obézní to opět má lepší. Tentokrát zase, jako když jsme se bavili o celiakii, musím říct, že takový obézní by se měli radovat, že jsou pouze obézní a měli by s tím zatočit včas, dokud nemají metabolický syndrom a selhání těch důležitých orgánů a dokud nehromadí velké množství vody, protože být pouze obézní, znamená pravidelně jíst, pokud možno níže tučnou stravu, mohou se stále hýbat, i když ten pohyb je trošku znesnadněn tou vyšší hmotností, tak oni se pořád hýbat mohou a čím vlastně se víc a víc léčí, tím toho pohybu může být víc a jejich stav se může dlouhodobě stabilizovat. U těch závažnějších onemocnění ta dlouhodobá stabilizace mnohdy není možná.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová. Připomínám i naši adresu na facebooku www.facebook.com/hubnetezdrave a na to, že se můžete ptát i přes e-mailovou schránku katerina.cajthamlova@rozhlas.cz. To je všechno dneska.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak já vám všem přeji, abyste raději byli trošku obézní, než trošku oteklí, ale každopádně buďte hodně zdrávi, na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Jste připraveni, milí posluchači? My ano s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou, dobrý den.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobré odpoledne.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Vtrhli jsme do studia, abychom si popovídali v další části seriálu Hubněte zdravě tentokrát o oteklosti, když to takto nazvem. Jsme oteklí nebo tlustí, jaký je mezi tím rozdíl?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak rozdíl je v tom, zda tím co zvyšuje naši hmotnost, je voda a nebo tuk. Ten tuk může být buď podkožní tuk, ten tu hmotnost zvyšuje trošičku víc než viscerální tuk, ten se na hmotnosti nemusí příliš projevit, protože říkali jsme kilo svalů kilo tuku váží stejně, ten viscerální tuk nejvíc zvětšuje objem v oblasti břicha, proto v dnešní době neustále apelujeme na všechny obézní měřte se a nikoli pouze važte se. Ten další rozdíl, co se dá poznat, zda jsme oteklí a nebo vlastně tlustí, čili odtučnělí, abych řekla, je v tom, zda se nám vlastně tvoří na různých místech těla dolíčky. Pokud totiž například v podkoží se nahromadí větší množství tekutiny, což bývá u lymfatických otoků nebo u lidí, kteří mají nějaké srdeční onemocnění, tak pokud si vlastně v těch gravitaci blíže přístupných částech děla, což jsou většinou dolní končetiny, udělají do toho odulého místa tlak bříškem prstu, tak zjistí, že se jim tam udělá důlek, tady v tomto případě se většinou nejedná o obezitu. U obezity, pokud máme nějaké nerovnosti, tak ty nerovnosti zatlačením se nezmění, zůstávají vlastně takové třeba uzlíky tkáně nebo ta známá celulitida, čili pomerančová kůže. Ta ať do ní zatlačíme jak chceme, tak většinou nic neudělá.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A tohle funguje jenom na chodidlech, nebo i jinde na těle, že bychom zkoušeli, jestli se nám udělá ďolík nebo ne, abychom se uklidnili, no, to jsme jenom oteklí.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já jsem moc ráda, Patriku, že jste se zeptal na chodidla, protože já jsem si neuvědomila, že jsem neřekla, že se jedná o oblast lýtek, to znamená nikoli chodidla, na chodidlech toho mnoho tlakem nezjistíme, protože chodidla jsou pod tlakem neustále. Takže tam odtamtud ta voda většinou odtéká snadno. Zjistíme to na hřbetu nohy, kolem kotníků a nebo vlastně tlakem proti bérci, čili proti té kosti, která vlastně by neměla žádné ďolíčky vytvářet. To znamená tohle jsou oblasti, kde se vlastně otoky zjišťují a pokud ten člověk je hlavně oteklý a tady chci říct, že člověk obézní může vlivem takzvaného metabolického syndromu zadržovat vlastně větší množství vody a potom je i tlustý i oteklý.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak, rozdíly v těchto dvou pojmech jsme si objasnili a dál v tématu budeme pokračovat po písničce na Regionu.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Oteklost versus obezita nebo odtučnělost, jak jsme to nazvali s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Téma, které pokračuje v seriálu Hubněte zdravě. Napadá mě, co je vlastně horší nebo lepší, to být oteklý a nebo ...
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ne, vy mi dáváte vybrat, Patriku? Já tady mám velký problém si vybrat. Mohu říct, že pokud obojí je mírného stupně a není spojeno s nějakým závažným celkovým onemocněním, tak je to v zásadě jedno. Ženy například před menzes pociťují určitou odulost nebo v tomto případě tedy zadržování vody, třeba jsou jim menší prstýnky přechodně nebo mají právě těžké nohy, špatně vlastně se jim mohou i ty nohy prokrvovat. Tohle to všechno je nepříjemné a není to nic závažného a bývá to přechodné. Totéž lidé, kteří trpí mírným hromaděním podkožního tuku na dobu přechodnou, třeba na zimu, která se teď blíží rekordní rychlostí, tak zase pokud je to mírné, tak se v zásadě nic neděje a drobnými úpravami je možné nějakým způsobem tyhle ty věci odstranit. Jakmile už ale máme velké otoky a nebo velký příbytek tukové tkáně, začíná to být problém. V obou případech ten problém je dvojího typu. Jednak je to problém související s tím základním onemocněním, takže u otoků to může být onemocnění hospodaření s vodou, což je onemocnění ledvin nejčastěji. Může to být onemocnění, které souvisí s tím, jak se voda vlastně prohání po těle, to je onemocnění kardiovaskulárního systému. Může to být onemocnění lymfatických cév. Toto, pokud je to chornické, tak to může být úplně stejně a někdy i víc obtěžující než třeba obezita, která vznikala léta a na kterou je člověk plně adaptován. Další věc, záleží jak rychle k tomu stavu dojde. Pokud k toku stavu dojde rychle, což například u selhání ledvin a nebo u selhání pravého srdíčka, pravé komory, může docházet poměrně rychle, tak tam ty obtíže jsou velmi nepříjemné.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Co to je velmi rychle, to je řád dnů, týdnů, měsíců?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Může to být někdy i řád hodin.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Až tak?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano. V případě teda těch otoků, nikoli tučnosti. Tučnost vzniká většinou pomaleji, to znamená tam se nemůže stát, že byste třeba za hodinu najednou přibrali tuk. To se mi vždycky líbilo, co říkala paní Růžičková, v okamžiku, kdy vlastně říkala, že sní jeden rohlík a okamžitě má o kilo víc, tak tady je to opravdu záležitost vody, paní Růžičková asi zapomněla, že ten rohlík vydatně zapíjela.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Je tedy obtížnější v uvozovkách zbavit se toho tuku, o tom jsme mluvili, že tam musíme zapojit pohyb, v případě té oteklosti nestačí jakoby pomyslně uvolnit někde kohoutek a tu vodu vypustit, není to rychlejší?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Znělo by to krásně. Pokud se jedná například o onemocnění ledvin, tak tam to vůbec takto snadné není. Pacienti, kteří trpí nějakou chornickou chorobou, při které ty ledviny selhávají, tak musí chodit na dialýzu, což je vlastně pravidelné odstraňování tekutiny z organismu, a to je velmi obtěžující věc a vlastně nemá trvalý účinek, to znamená, tady, kdybych si měla vybírat, tak snad je o trošku lepší být obézní. Ale znovu říkám o trošku lepší, protože obezita v konečném efektu vede i k potencionálnímu selhání srdce i k selhání ledvin. To znamená my si nakonec vlastně vybrat nemůžeme.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Oteklost a obezita, téma dnešní části seriálu Hubněte zdravě, vy posloucháte Český rozhlas Region na Rádiu vašeho kraje a posloucháte i doktorku Kateřinu Cajthamlovou, se kterou si dál budeme povídat. Když dojde k tomu, že objevíme tu oteklost, tak snažíme se toho zbavit. Ovlivní to jídelníček nebo jenom třeba pohyb, splaskneme takzvaně, když budeme lépe jíst za nějaký čas?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak, tady bych to zase rozdělila na to, zda jsme tuční a nebo oteklí. V případě, že jsme oteklí, tak to většinou nespraví jídelníček. Ty otoky mohou být hormonálního původu, to jsme zmiňovali u vlivu progesteronu s poslední fázi menstruačního cyklu. Potom to může být pod vlivem hormonů vlastně nadledvin, konkrétně teda adrenalin, čili hormony dřeně nadledvin, může to být vliv dlouhodobého stresu, tam se zase podílejí hormony nadledvinové kůry. Ten mechanismus je, že se vlastně nahromadí v podkoží, někdy i v dutinách různých tělních nadbytečné množství sodíku, za kterým cestuje voda. Tyhle ty hormonální typy nebo typy, které jsou způsobeny centrální aktivací sympatického nervového systému, což je zase typické třeba u metabolického syndromu, který zase souvisí s obezitou, většinou jsou potřeba léky, nikoli strava sama. Pokud bychom chtěli říct, co se dělá z hlediska té stravy, tak tam se omezuje konzumace sodíku, to znamená snižuje se solení, musíme si dávat pozor na ty všudypřítomné glutamáty, které jsou ve všech možných potravinách. A pokud ten pacient bere diuretika, což jsou léky na odvodnění, tak musí sledovat i svůj pitný režim a bohužel ho většinou musí omezovat, protože jinak vlastně jedním koncem z něj diuretika sodík a vodu odstraňují a on, pokud by to dopíjel, tak ten efekt vlastně žádný nepozná.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hm, nepřekonává tam nějakou žízeň velkou?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Víte, žízeň stejně jako třeba hlad, to jsou regulační mechanismy, které vyhasínají. Pokud vy dlouhodobě a u toho snižování příjmu tekutin ta doba dlouhodobosti může být třeba 3 až 5 týdnů a člověk už si zvykne, tak pokud snižujete množství tekutin, tak ta žízeň vyhasíná. To je velká výhoda proti například sladké chuti, protože ta nevyhasíná, ta je spojena se spoustou dalších vlastně vzpomínek, mechanismů, emocí a někdy to trvá 5 až 10 let než ten člověk trošku sníží příjem sacharidů nebo cukrů tedy rychlých.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Zmínili jsme oteklost a teď ty tuky?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Co se tuků týče, no, tak odstraňování tuků samozřejmě s pohybem souvisí. Tady jsem ještě zapomněla říct, že i odstraňování tekutin by zdánlivě mohlo souviset s pohybem, protože se jako budeme potit a tím ty tekutiny odstraníme, ale tady, pokud dochází k hromadění tekutiny v těle těmi závažnějšími mechanismy, to znamená při onemocnění srdce nebo ledvin, tak většinou my se hýbat nesmíme, protože to by byla další zátěž velká, nebo nesmíme se hýbat nějakým takovým potivým způsobem, mohla by to být velká zátěž právě pro tyto orgány. Takže pacient vlastně nemůže ten pohyb nijak zvýšit, aby se tekutiny zbavil. Stejně tak nesmí navštěvovat většinou saunu, protože tam potom dochází k velkým výkyvům jeho hmotnosti vody v těle, a to může být pro něj rizikové zase z důvodů toho, že mohou ty orgány selhat ať už srdce, tak ledviny. To znamená ten obézní to opět má lepší. Tentokrát zase, jako když jsme se bavili o celiakii, musím říct, že takový obézní by se měli radovat, že jsou pouze obézní a měli by s tím zatočit včas, dokud nemají metabolický syndrom a selhání těch důležitých orgánů a dokud nehromadí velké množství vody, protože být pouze obézní, znamená pravidelně jíst, pokud možno níže tučnou stravu, mohou se stále hýbat, i když ten pohyb je trošku znesnadněn tou vyšší hmotností, tak oni se pořád hýbat mohou a čím vlastně se víc a víc léčí, tím toho pohybu může být víc a jejich stav se může dlouhodobě stabilizovat. U těch závažnějších onemocnění ta dlouhodobá stabilizace mnohdy není možná.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová. Připomínám i naši adresu na facebooku www.facebook.com/hubnetezdrave a na to, že se můžete ptát i přes e-mailovou schránku katerina.cajthamlova@rozhlas.cz. To je všechno dneska.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak já vám všem přeji, abyste raději byli trošku obézní, než trošku oteklí, ale každopádně buďte hodně zdrávi, na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
