Balet inspirovaný Kafkou měl obrovský úspěch v Pasově. Teď ho uvidíme u nás
Balet Jihočeského divadla nastudoval ke 130. výročí od narození Franze Kafky jednoaktový balet – Kauza Kafka.
Představení vzniklo ve spolupráci s Landestheater Niederbayern v Pasově. Pro balet Jihočeského divadla je to už druhá spolupráce s pasovským divadlem, první byla před dvěma lety při inscenace Louskáček.
Balet odkazující na českého německy píšícího spisovatele židovského původu měl u pasovského publika mimořádný úspěch. Česká premiéra je 22. listopadu v Českých Budějovicích.
Kafkův život přímo volá po divadelním zpracování
Autorem námětu, choreografem i režisérem je Attila Egerházi: „Kafku jsem vybral proto, že když se podíváme na Kafkovu osobnost – na to jak žil, na to jak tvořil, tak je to jak připravené proto, aby se to divadelně zpracovalo. A když už divadelně, tak proč ne žánrem baletu.“
Představení je postavené na lidskosti
Podle Egerháziho není Kauza Kafka obrazem jednoho z Kafkových děl, ale Kafky samotného.„Dalo by se říct, že tu najdeme souvislosti s knihami, jako je Zámek a další. Ale to, co chci vyjádřit, je, že dílo i samotný život Kafky byl plný otázek. Tak i já tím baletem pokládám otázky tak, jak je pokládá Kafka sám.
Samozřejmě můžou přijít diváci, kteří neznají žádné dílo od Kafky. Protože to dílo je postavené na lidskosti, ne na znalosti Kafky. V Německu například byly před každým představením besedy s diváky a z těch diváků byla necelá polovina, která Kafku četla. Přesto měl balet právě v Německu velký úspěch, a tak možná teprve tady poznali diváci, jak Kafka žil, jak pracoval,“ dodává Egerházi.
Režisér tvoří obrysy a sólista je musí vybarvit
V Pasově měl jednoaktový balet Kauza Kafka premiéru na konci října a setkal se tu s velkým úspěchem. Jednoduché šedočerné kostýmy, jednoduchá scéna, se stolem, židlí a bílou zástěnou, která působí chladně a nedostupně.
Franze Kafku ztvárnil Viktor Svidró: „I přesto, že o Kafkovi něco vím, že jsem četl jeho životopis i knihy, tak největší impuls je pro mě vždycky režisér. On svou představu ztvárňuje skrze sólistu, v tu chvíli musí sólista přijmout tuto ideu a musí si jí vzít za vlastní a dál ji rozvíjet,“ vysvětluje Svidró. „Tento společný proces režiséra a tanečníka je to, co utvoří Kafku. Jiná cesta není. Nemůže to dělat jen sólista nebo jen režisér, to nejde. Režisér tvoří obrysy a sólista je musí vybarvit. Režisér tvoří postavu Kafky společně s tanečníkem.“
Kafkův příběh nejde jen zahrát. Musí se prožít
Vyjádření Kafky Viktorem Svidró je natolik sugestivní, že divák čeká, že každou chvíli promluví.
„Kafka je skutečně náročné téma. Už při první zkoušce jsem si uvědomil, že tohle nemůžu jen zahrát, musím být přítomen celou svou duší, celým svým tělem a příběh skutečně prožít. Příběh je tak silný, že se na konci cítím absolutně prázdný, nemyslím tím fyzickou únavu, ale psychickou. A tak se na konci cítím úplně stejně vyprázdněný jako Kafka,“ říká herec.
V inscenaci zazní části skladeb Arvo Perta – Suma pro smyčce, Henryka Goreckého – koncert pro cembalo a smyčcový orchestr i Alfréda Šnitkeho – 1. část z končerta Grosa, koncert pro hoboj a harfu a koncert pro klavír a smyčce.
