Jsme svědky toho, že se české ženy obrací na reprodukční medicínu stále ve vyšším věku
21. listopad 2013
O novinkách v reprodukční medicíně a léčbě neplodnosti hovořil ve čtvrtečním vydání Třináctky vedoucí lékař centra Gest Jan Šulc. Vnímají lidé IVF program neboli miminko ze zkumavky jako etický problém? I k takové otázce dospěl rozhovor, který vedla Ivana Navrátilová. Čtěte více.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, vítám ve Třináctce. Ještě, že to není na mě a na Oldovi, to by to asi vypadalo to vysílání, nevím, jak bychom k té reprodukční medicíně my dva mohli přispět. Předpokládám, že oba už máme splněno, 2 dětičky, to je tak akorát. Možná na českou rodinu uvidíme. Tam, kde se o miminko pokoušíte, nedaří se, tak určitě neklesejte na mysli, protože tady máme odborníka a úspěšného náhradního tatínka, když vás teď tak trošičku přejmenuju, pana doktora Jana Šulce, vedoucího lékaře centra Gest. Dobrý den.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Dobrý den.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy už jste u nás dlouho nebyl, a to, co si pamatuji, když jste říkal naposledy, trošičku shrnu v úvodu a pak se pustíme k těm novinkám. V podstatě s tou plodností je to s námi horší a horší jak u žen, tak u mužů, hlavně se vzrůstajícím věkem, také s tím stresem a s tím životem, který vedeme, takže ta plodnost asi možná stále klesá, ale šance, jak se s tím vyrovnat, jak neplodnost léčit, tady jsou, zůstávají a je dobré, že ta reprodukční medicína má také své úspěch?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Určitě ty úspěchy existují a dokonce bych si troufl říci, že dokážeme pomoci stále většímu a většímu procentu párů a je pravda, že ten problém s plodností také v naší společnosti narůstá. Není to žádný dramatický růst, ale setrvalý pomalý nárůst problémů s otěhotněním je realitou.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to větší problém u žen nebo u mužů? Jenom tak orientačně.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
To je tak zhruba půl na půl, nedá se říct, že by to byl vysloveně ženský problém, není to pouze mužský problém, je to vždy problému páru, proto vždy, když má žena problém s početím, protože tak se o tom hovoří, tak vždy chceme, aby přišli oba partneři, protože na té ženě je to maximálně z té poloviny.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, určitě si tedy nemáme co vyčítat. Je důležité asi, aby oba chtěli totéž, aby tam byla ta vzájemná podpora a také, aby lidé věděli, že ne vždycky ten problém musí vyřešit až takzvané miminko ze zkumavky, to je možná ta z těch posledních možných variant, protože vám se podaří také už v průběhu těch ranějších zásahů pomoci k tomu otěhotnění.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Tak určitě to je jedna z takových zakořeněných pověr, že léčba neplodnosti se rovná IVF program neboli miminko ze zkumavky.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Což by pro někoho mohl být problém etický nebo nevím jaký, ale jsou lidé ...
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Ano, problém to může být.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
... kteří cokoliv jenom ne až tu zkumavku.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Určitě, IVF neboli miminko ze zkumavky je vysoce účinná léčba, ale není to ve většině případů ten první krok. Prvním krokem je vždy vyšetření, pokusit se odhalit, v čem ten problém je a přibližně polovině párů dokážeme pomoci jednoduššími méně invazivními léčebnými postupy než je právě ten IVF program.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdyby partneři měli uvažovat o tom, že se obrátí na odborníka, protože se jim nedaří otěhotnění, řádově týdny, no, týdny asi ne, měsíce, rok?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Týdny určitě ne, měsíce možná také ne. Podle WHO je stanoven limit 12 měsíců, když se dva lidé neúspěšně snaží o početí jeden rok, tak se to bere jako neplodnost, ale není to dogma.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, když je mi 20, tak mohou počkat rok, dva, tři, možná i deset, ale když už je lidem třeba přes 30, ne-li ke čtyřicítce, tak tam asi ten čas pro to řešení případného problému bude kratší.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Já bych ani nesouhlasil s tím, že v těch 20, 25 bych doporučil čekat roky. Tam potom to signalizuje, že tam je nějaký závažnější problém a je rozumného ho řešit, ale určitě ten rok, rok a půl bych vyčkal. A u žen, protože bohužel na straně žen je ten základní liminutující faktor věk, v 35 letech bych ani těch 12 měsíců neradil vyčkávat.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže určitě dříve. Ještě platí, že žena pro porod je ideálně ve věku, nevím, 22, 24 let?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Tak to je z hlediska biologického, v současnosti se to bere už jakýsi průnik sociální a biologické sféry a poněkud se to posunulo výš, pokud je mi známo, hovoří se o nějakých 25, 26 letech, ale to je fikce, průměrný věk žen, které u nás rodí, stále stoupá.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a kdy vy lékaři říkáte, že už je to stará matka myšleno v tom dobrém?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Já už jsem dlouho nebyl na porodnici, takže přesně nevím, komu se teď říká stará prvorodička, ale ...
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
U vás si netroufnete říct to asi nikomu.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Ale je to žena nad 35 let a pravděpodobně i o něco mladší.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou nějaké novinky, které jsme tady posledně, když už jste tu byl, což už je možná řádově rok, dva, se objevily od té doby? Já se záměrně ptám na ten věku limitující ženy.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Tak tam je posun stále každým rokem jsme svědky toho, že se ženy na nás, nebo respektive pár obrací stále ve vyšším věku partnerky, to je poměrně plynulý nárůst přibližně půl roku toho věku za dva roky, čili ženy, které přišly před 2 lety, byly o půl roku mladší než ty, které přichází dnes.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
A dnes jim je tedy kolik?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Dnes je jim průměrně na našem pracovišti někom kolem 35 let už.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to už vstupují do té kategorie starších matek?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Což už může být relativně pozdě, obzvláště pro ženy, které třeba plánují víc než jedno dítě.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to je jasné, tam ten čas je hodně limitující. To povídání bude určitě zajímavé i dále, milí posluchači, musíme ale chviličku nechat pana doktora také vydechnout, připravit se na další vstup a vám nabízíme možnost zavolat k nám do Třináctky, to možná víte, připomenu spojení 221553926 anebo 604311313 anebo www.facebook.com/radio.regina.
redaktor
--------------------
Třináctka, volejte a zanechte vzkaz o všem, co vás trápí doma, v práci, ve společnosti, Třináctka má telefonní číslo 604311313.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme i druhé telefonní číslo, pevnou linku 221553926, ta zvoní přímo ve studiu. Pak máme také možnost s vámi komunikovat nebo vy s námi prostřednictvím Facebooku www.facebook.com/radio.regina. Dnes si tady povídáme s vedoucím lékařem reprodukčního centra Gest, panem doktorem Janem Šulcem. Je to tedy o reprodukční medicíně, o případech lidí, kteří nemají to štěstí, že sami otěhotní, tedy ženy, a partneři jsou takto úspěšní. Pakliže miminko chtějí a je všechno v pořádku, ale medicína už natolik pokročila, že i těm, kterým se to nedaří, je, nebo svítá velká naděje, velká šance proto, že se to podařit může. Je tam nějaké procentuální srovnání, pane doktore?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Tak ty statistiky jsou poměrně obtížně sestavitelné, ale přibližně 90 % párů dokážeme pomoci, pokud vydrží jejich trpělivost.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
A možná přijdou včas v tom správném věku, ty limity dříve nebyly. Teď se záměrně ptám na to omezení léčby plodnosti u žen.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Je zákonem relativně, je to nový zákon, který tuším platí asi 2 roky, stanoveno jako horní hranice pro umělé oplodnění a u žen nad 40 let většinou jiná šance není než asistovanou reprodukcí, je stanoven limit 49 let pro léčbu, výše nad tuto hranici nesmíme umělé oplodnění ženám provádět.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže do 50. narozenin, jestli to správně chápeme?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Ten výklad je takový, že to je do padesátých narozenin.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
No, tak teď nevím, jestli je to spravedlivé, není. Vy jste si ten zákon nevymyslel, takže asi mi na to úplně neodpovíte, ale bylo dřív dost případů nad 50 let, kdyby ženy toužily potom ještě býti matkami, tak už je to skoro v kategorii, že si rodíme vnoučátka, tak bych to tvrdila alespoň já sama za sebe, abych se někoho nedotkla, to bych nerada.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Není to rozhodně typický, nebo typická naše pacientka, ale znám několik žen, kde opravdu jsme na tuto hranici těch 50 narazili a jsou z toho nešťastné.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
My si dnes také chceme povídat hlavně o té dárcovské možnosti, to znamená buď darovat vajíčko nebo spermii anebo rovnou embryo, i když embryo my darovat, no, to je otázka, můžeme, anebo nemůžeme?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Tak v České republice jsou právě nové ty zákonné normy, které upravují také dárcovství, dárcovství spermií i vajíček je plně legální léčebná metoda, a z toho vlastně logicky vyplývá, že se dají darovat i embrya, pokud můžeme darovat spermii i vajíčko. Je tam ale trochu jeden problém, že v minulosti bylo možno použít darování embrya, která v uvozovkách zbývala po úspěšné léčbě. Ta embrya jsou zmražená, která nevyužijeme pro léčbu a třeba konkrétní nějaký pár, když měl splněnou svoji představu o tom, kolik chce mít potomků a ta zbývající embrya dříve mohl darovat. V současnosti je to poněkud komplikovanější, protože ne všechny testy, které jsou požadovány, můžeme zpětně doplnit.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že narážíte třeba na genetické vyšetření?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Každý dárce spermatu i dárkyně musí mít genetické vyšetření, musí mít opakovaně negativní testy na sexuálně přenosné choroby jako je AIDS, syfilis, žloutenka B, C a u mužů se ještě vyžaduje při každém darování spermatu vyšetření na chlamydie v moči, a to je právě ten zásadní problém. Genetické vyšetření můžeme zpětně doplnit, AIDS, žloutenku, syfilis zpětně také prokážeme, chlamydie již nikdy nedohoníme.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Co taková chlamydie může způsobit? Proč je to tak strašně důležité? Mám pocit, že to není až nic tak strašidelného. Už jsem o nich tedy dlouho neslyšela.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Já si myslím, že ty chlamydie by do tohoto souboru vyšetřovaných nemocí patřit neměly, protože na rozdíl od žloutenky B, C, AIDS, syfilis, které jsou opravdu závažné choroby, tak chlamydie proděláme za život většina z nás se s touto infekcí setká a u většiny z nás nezpůsobí žádné následky. Je pravda, že u žen může chlamydiová infekce poškodit vejcovody, způsobit neplodnost, ale to zdaleka není v každém případě. A navíc nikdo neprokázal přenos chlamydií zmražením spermatu.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
A není to nic hanebného, ostudného, je to běžná záležitost, ke které člověk může přijít i slušným sexuálním životem, si myslím, že by bylo dobré říci.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Je to infekce, která se přenáší sexuálně a záleží na tom, jak posuzujeme slušný sexuální život.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
No, vždycky jsou v tom minimálně dva anebo více, ale ta jedna strana může být v pořádku, chci to říct na obhajobu žen, o kterých vím, že mají jednoho partnera, ale tam to pak už není úplně jisté, ale to by bylo téma na jiné vysílání, to sem možná asi ani vůbec nepatří. Spíš jde tedy o to, že teď ty zákony mluví o tom, aby případná embrya byla zdravá a dokonale vyšetřená.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Určitě to je třeba nejenom u embryí, ale i u těch vajíček a spermií, která jsou určená k darování.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže, když někdo chce embryo přímo, to znamená, že vy ho v uvozovkách vyrobíte z té které darované spermie a vajíčka?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Když by chtěl darované embryo, tak to funguje jinak, tam vznikají, většinou embryí k darování v současnosti vzniká tak, že je připravovaná dárkyně vajíček pro nějakou příjemkyni a příjemkyně například onemocní, takže ta vajíčka nemohou být oplodněna spermiemi partnera té ženy, která onemocněla, která by jinak dostala tato embrya a v tom případě se tedy použijí na tato vajíčka anonymního dárce spermie a vzniknou z toho tedy anonymní embrya, která zmrazíme, a ta může být tato dávka embryí darována jinému páru.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, a kdo si může přijít pro embryo? Jsou tam nějaká omezení, nějaké limity?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Tak přijít pro embryo vlastně může kdokoliv.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
V uvozovkách, já to hodně zjednodušuju.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Ale je to otázka toho, kdy je léčba pomocí darovaných embryí na místě. Většina párů a troufnu si říct, že výrazná většina párů preferuje mít vlastní dítě a pokud se bavíme o těch dárcovských programech, tak aspoň napůl mít vlastní dítě, čili například darovaná vajíčka budiž a vlastní spermie muže z toho páru, pak je to pro tu ženu hodně vlastní dítě, protože ona má dítě v děloze, ona cítí pohyby, ona rodí, takže není to geneticky sice její potomek, ale to dítě je hodně její vlastní. U těch darovaných embryí je to trošku složitější, tam opravdu není ten genetický základ ani toho muže, ani té ženy, ale v některých případech je to opravdu úspěšná léčba a druhou stranu, měl-li bych to srovnat s adopcí, což je vlastně druhá cesta, jak se v některých případech k dítěti dostat, tak ta darovaná embrya jsou výrazně v uvozovkách lepší.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak určitě, opět tam vyrůstá miminko v děloze matky.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Opět miminko roste, žena rodí. A navíc o těch dětech něco je známo, to, že mají negativní testy na ty sexuálně přenosné choroby, jejich biologičtí rodiče a že mají i to genetické vyšetření v pořádku.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to je určitě dobře, protože nedávno jsme tady měli právě genetičku a bavili jsme se o tomto problému, že u dětí právě například ze zkumavky z těch dřívějších dob, že může být problém, když se vlastně neví, byl-li by tam nějaký zdravotní problém, jaká je tam vlastně ta genetická historie. Takže to jsou určitě skvělé zprávy a navíc pakliže jsou neplodní například oba partneři, tak takovéto miminko je skvělé pro oba, myslím si, že tam ve chvíli, kdy se dítě narodí, tak nikdo nemůže mít ani sebemenší pocit, že by to vlastně nebylo jeho děťátko. Dnes si ve Třináctce povídáme o možnosti, jak si pořídit miminko, když se to nedaří přirozenou cestou, normálním oplodněním, tak jsou naštěstí už dnes zdravotnická zařízení, která to dokáží zajistit, zařídit nebo alespoň pomoci léčit neplodnost a tak dále. Jsou to centra reprodukční medicíny. My tady máme vedoucího lékaře jednoho z nich, a to centra Gest, pana doktora Jana Šulce. Povídali jsme si tady teď o těch možnostech toho dárcovství. Když zůstaneme doma v rodině, kde je třeba, se objeví nemoc u mužů, zákeřná rakovina varlat nebo u žen, je vhodné, aby lidé už třeba mladí mysleli na to, aby si pro jistotu nechali zmrazit svá vajíčka nebo spermie, dopředu, kdyby něco? Asi ne vždycky a všichni.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Je důležité o té možnosti vědět. Já myslím, že dopředu to není nezbytně nutné, protože na to většinou ještě je čas. U mužů prakticky vždy je při zjištění zhoubného nádoru varlete čas zmrazit spermie a zachovat tu potenciální možnost mít potomka.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
U žen s vaječníky to by byl problém?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
U žen je to poněkud komplikovanější, protože to získání vajíčka je složitější proces, kde musí proběhnout hormonální stimulace, odběr vajíček, což je do jisté míry zásah do toho organismu, který jednak trvá nějaký čas a jednak může s tím onemocněním trochu něco udělat, ale i tam většinou je čas pro zachování plodnosti.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná tam, kde je nějaká dědičná zátěž, tak by bylo dobré o tom uvažovat, protože dnes mladí lidé hodně pracují, nemají čas jeden na druhého. Mám kolem sebe spoustu známých právě v tom kritickém věku kolem 35 let, děvčata jsou samotná, chlapci jsou samotní, teď by rádi ty rodiny, najednou se nedokáží potkat a může se z toho stát problém. Tak možná včas o těch věcech rozmýšlet, ale to asi těžko můžeme někomu radit. Každý víme, jak se možná zachovat nebo co udělat, nebo vztahy končí mezi partnery, to je také případ toho, když chceme miminko ze zkumavky. Mám známé, kteří právě dlouho nemohli, pak až asi osmý pokus miminko ze zkumavky, do roka kamarádka znovu otěhotněla. Ale přesně měli pak, oni tomu říkali nanuky, u vás, nebo nevím, jestli to bylo u vás, asi jinde, schováno 8 embryí s tím, že otec pak rodinu opustil a teď co s nimi? Ale to je ten případ, že vlastně, když už to máme i všechno vyšetřené, jak jste říkal, je možné pak takováto embrya darovat?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Je tam ten problém s tím vyšetřením na chlamydie. Čili je to až trošku paradoxní. Dají se použít embrya, která vznikla před platností toho posledního zákona, ta, která vznikla potom, již bohužel použít nemůžeme. Takže v současnosti darovaná embrya, která nabízíme, jsou zmenší poloviny získána od páru, které již nechtějí dalšího potomka, nebo právě té situaci, kdy se partneři rozejdou, ale spíš to vzniká oplozením anonymního vajíčka od dárkyně anonymní spermií.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Pak tady také mluvíme o tom, nebo vy říkáte, že přijde pár, je možné, aby o dárcovství požádal člověk sám?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
V České republice to zatím není možné. Je to záležitost, která si myslím, že se změní, protože speciálně ze strany singl žijících žen a i ze strany lesbických žen je ten požadavek na možnost mít potomka, na možnost užití spermatu anonymního dárce velice silná, takže si myslím, že stejně jako ve většině zemí časem to možné bude, nyní to možné není.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo může darovat vajíčko anebo spermii, tam jsou také určitá omezení asi?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Ty požadavky jsou dané tím zákonem právě. U ženy je horní hranice, aby mohla darovat vajíčko, 35 let, a jsou tedy požadavky na ty už zmíněné testy. U muže ta hranice je o 5 let vyšší, sperma může darovat zdravý muž do 40 let.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Také zdravý. Řeší se tam například ta orientace? Je to věc, na kterou se ptáte, nebo je to v dotaznících, nařizuje to zákon anebo ne?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Rozhodně ne. Sexuální orientace se neřeší.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
A pak také žijeme v otevřené Evropě, tak mě zajímá, je-li možné toto řešit i přes hranice, jestli třeba cizinci nepřijíždějí k nám s léčením se neplodnosti, nebo my do zahraničí? Vůbec netuším, jak to funguje.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Tak ono to má dva aspekty, jeden je, že by cizinci přijížděli k nám, tak to je realita v otevřené Evropě, to není nic neobvyklého. A navíc Česká republika je známa tím, že má kvalitní léčebnou péči a za poměrně nízké ceny. Druhá možnost je vyvážet tyto darované buňky jako takové, ale to je velmi, velmi složité, čili toto je opravdu minoritní. Používají se k léčbě tady a léčíme samozřejmě primárně občany České republiky, ale i cizince, ale ten export těchto tkání je velmi striktně regulován a je obtížný.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Pak u nás také žije řada lidí, cizinců, jsme tady různé národností menšiny, různé minority, darovat mohou všichni, stejně tak jako chtít?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Darovat teoreticky mohou všichni, ale problém je v tom, že abychom mohli například užívat darované spermie u mužů vietnamské národnosti, muselo by jich být hodně, aby byla zajištěna anonymita. My jsme na to ještě nenarazili, ale základní princip dárcovských programů spermií vajíček i embryí je vzájemná oboustranná anonymita a aby mohl například, abychom měli spermabankou vietnamských mužů nebo spermií od vietnamských mužů, musel by jich být dostatek, což není možné, není v našich silách toto zajistit. Čili jako dárce přijímáme pouze běžnou evropskou populaci. Jako příjemci teoreticky mohou přijít jakékoliv, lidé jakékoliv národnosti, ale tam není problém. Oni většinou zase by chtěli vcelku logicky odpovídající zárodečné buňky a ty my tedy na našem pracoviště nejsme schopni nabídnout. A vím, že i v celé České republice je to dost svízelné.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to určitě, jsou to určité i jako různé etické problémy, které asi bychom tady ani nedokázali si představit, co všechno se při tom může řešit. Důležité asi je, aby, když za vámi pacienti a nevím, jestli, asi možná jsou to klienti, ani ne pacienti, když za vámi přijdou, tak je to asi pak velká radost a spokojenost, když se to podaří. Stává se také, že například to miminko ze zkumavky pak odstartuje i to, že další maminka už mohou přijít přirozenou cestou? Já jsem tady vlastně ten jeden příklad už zmiňovala?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Je to poměrně časté, protože především psychika hraje výraznou roli, kdy ta psychika hraje na obě strany, jednak fakt, že není možno otěhotnět, je velkým problém, který oba partnery, ale především ženu velmi stresuje, a to samo na druhou stranu může být blokem, proč se nedaří a to první počaté miminko velmi často tento blok zlomí, ale je to známá věc i bez léčby stačí zmínit případy z adopcí. I ženy, které nemohly dlouho otěhotnět, po adopci dítěte otěhotní. Čili ta stránka psychická hraje zcela jistě velkou roli.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže jste nejenom lékaři, ale také psychology a my za tu vaši péči a pak tu radost, kterou přinášíte a rozdáváte, moc děkujeme. Předpokládám, že těch pozitivních zpráv a informací v té vaší statistice, alespoň v tom Gestu je více?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Stále narůstá procento těch pozitivních nebo, pozitivních výstupů bych to nazval. Ta léčba opravdu je stále úspěšnější a úspěšnější.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to moc blahopřejeme. Držíme palce, aby všechna miminka, která se u vás narodí, tak, aby byla v pořádku a zdravá, spokojené maminky i tatínkové. Děkuji za dnešní návštěvu ve Třináctce. Mějte se moc hezky, pane doktore. Na shledanou.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Já děkuji za pozvání. Na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, vítám ve Třináctce. Ještě, že to není na mě a na Oldovi, to by to asi vypadalo to vysílání, nevím, jak bychom k té reprodukční medicíně my dva mohli přispět. Předpokládám, že oba už máme splněno, 2 dětičky, to je tak akorát. Možná na českou rodinu uvidíme. Tam, kde se o miminko pokoušíte, nedaří se, tak určitě neklesejte na mysli, protože tady máme odborníka a úspěšného náhradního tatínka, když vás teď tak trošičku přejmenuju, pana doktora Jana Šulce, vedoucího lékaře centra Gest. Dobrý den.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Dobrý den.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy už jste u nás dlouho nebyl, a to, co si pamatuji, když jste říkal naposledy, trošičku shrnu v úvodu a pak se pustíme k těm novinkám. V podstatě s tou plodností je to s námi horší a horší jak u žen, tak u mužů, hlavně se vzrůstajícím věkem, také s tím stresem a s tím životem, který vedeme, takže ta plodnost asi možná stále klesá, ale šance, jak se s tím vyrovnat, jak neplodnost léčit, tady jsou, zůstávají a je dobré, že ta reprodukční medicína má také své úspěch?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Určitě ty úspěchy existují a dokonce bych si troufl říci, že dokážeme pomoci stále většímu a většímu procentu párů a je pravda, že ten problém s plodností také v naší společnosti narůstá. Není to žádný dramatický růst, ale setrvalý pomalý nárůst problémů s otěhotněním je realitou.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to větší problém u žen nebo u mužů? Jenom tak orientačně.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
To je tak zhruba půl na půl, nedá se říct, že by to byl vysloveně ženský problém, není to pouze mužský problém, je to vždy problému páru, proto vždy, když má žena problém s početím, protože tak se o tom hovoří, tak vždy chceme, aby přišli oba partneři, protože na té ženě je to maximálně z té poloviny.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, určitě si tedy nemáme co vyčítat. Je důležité asi, aby oba chtěli totéž, aby tam byla ta vzájemná podpora a také, aby lidé věděli, že ne vždycky ten problém musí vyřešit až takzvané miminko ze zkumavky, to je možná ta z těch posledních možných variant, protože vám se podaří také už v průběhu těch ranějších zásahů pomoci k tomu otěhotnění.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Tak určitě to je jedna z takových zakořeněných pověr, že léčba neplodnosti se rovná IVF program neboli miminko ze zkumavky.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Což by pro někoho mohl být problém etický nebo nevím jaký, ale jsou lidé ...
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Ano, problém to může být.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
... kteří cokoliv jenom ne až tu zkumavku.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Určitě, IVF neboli miminko ze zkumavky je vysoce účinná léčba, ale není to ve většině případů ten první krok. Prvním krokem je vždy vyšetření, pokusit se odhalit, v čem ten problém je a přibližně polovině párů dokážeme pomoci jednoduššími méně invazivními léčebnými postupy než je právě ten IVF program.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdyby partneři měli uvažovat o tom, že se obrátí na odborníka, protože se jim nedaří otěhotnění, řádově týdny, no, týdny asi ne, měsíce, rok?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Týdny určitě ne, měsíce možná také ne. Podle WHO je stanoven limit 12 měsíců, když se dva lidé neúspěšně snaží o početí jeden rok, tak se to bere jako neplodnost, ale není to dogma.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, když je mi 20, tak mohou počkat rok, dva, tři, možná i deset, ale když už je lidem třeba přes 30, ne-li ke čtyřicítce, tak tam asi ten čas pro to řešení případného problému bude kratší.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Já bych ani nesouhlasil s tím, že v těch 20, 25 bych doporučil čekat roky. Tam potom to signalizuje, že tam je nějaký závažnější problém a je rozumného ho řešit, ale určitě ten rok, rok a půl bych vyčkal. A u žen, protože bohužel na straně žen je ten základní liminutující faktor věk, v 35 letech bych ani těch 12 měsíců neradil vyčkávat.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže určitě dříve. Ještě platí, že žena pro porod je ideálně ve věku, nevím, 22, 24 let?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Tak to je z hlediska biologického, v současnosti se to bere už jakýsi průnik sociální a biologické sféry a poněkud se to posunulo výš, pokud je mi známo, hovoří se o nějakých 25, 26 letech, ale to je fikce, průměrný věk žen, které u nás rodí, stále stoupá.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a kdy vy lékaři říkáte, že už je to stará matka myšleno v tom dobrém?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Já už jsem dlouho nebyl na porodnici, takže přesně nevím, komu se teď říká stará prvorodička, ale ...
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
U vás si netroufnete říct to asi nikomu.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Ale je to žena nad 35 let a pravděpodobně i o něco mladší.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou nějaké novinky, které jsme tady posledně, když už jste tu byl, což už je možná řádově rok, dva, se objevily od té doby? Já se záměrně ptám na ten věku limitující ženy.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Tak tam je posun stále každým rokem jsme svědky toho, že se ženy na nás, nebo respektive pár obrací stále ve vyšším věku partnerky, to je poměrně plynulý nárůst přibližně půl roku toho věku za dva roky, čili ženy, které přišly před 2 lety, byly o půl roku mladší než ty, které přichází dnes.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
A dnes jim je tedy kolik?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Dnes je jim průměrně na našem pracovišti někom kolem 35 let už.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to už vstupují do té kategorie starších matek?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Což už může být relativně pozdě, obzvláště pro ženy, které třeba plánují víc než jedno dítě.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to je jasné, tam ten čas je hodně limitující. To povídání bude určitě zajímavé i dále, milí posluchači, musíme ale chviličku nechat pana doktora také vydechnout, připravit se na další vstup a vám nabízíme možnost zavolat k nám do Třináctky, to možná víte, připomenu spojení 221553926 anebo 604311313 anebo www.facebook.com/radio.regina.
redaktor
--------------------
Třináctka, volejte a zanechte vzkaz o všem, co vás trápí doma, v práci, ve společnosti, Třináctka má telefonní číslo 604311313.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme i druhé telefonní číslo, pevnou linku 221553926, ta zvoní přímo ve studiu. Pak máme také možnost s vámi komunikovat nebo vy s námi prostřednictvím Facebooku www.facebook.com/radio.regina. Dnes si tady povídáme s vedoucím lékařem reprodukčního centra Gest, panem doktorem Janem Šulcem. Je to tedy o reprodukční medicíně, o případech lidí, kteří nemají to štěstí, že sami otěhotní, tedy ženy, a partneři jsou takto úspěšní. Pakliže miminko chtějí a je všechno v pořádku, ale medicína už natolik pokročila, že i těm, kterým se to nedaří, je, nebo svítá velká naděje, velká šance proto, že se to podařit může. Je tam nějaké procentuální srovnání, pane doktore?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Tak ty statistiky jsou poměrně obtížně sestavitelné, ale přibližně 90 % párů dokážeme pomoci, pokud vydrží jejich trpělivost.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
A možná přijdou včas v tom správném věku, ty limity dříve nebyly. Teď se záměrně ptám na to omezení léčby plodnosti u žen.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Je zákonem relativně, je to nový zákon, který tuším platí asi 2 roky, stanoveno jako horní hranice pro umělé oplodnění a u žen nad 40 let většinou jiná šance není než asistovanou reprodukcí, je stanoven limit 49 let pro léčbu, výše nad tuto hranici nesmíme umělé oplodnění ženám provádět.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže do 50. narozenin, jestli to správně chápeme?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Ten výklad je takový, že to je do padesátých narozenin.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
No, tak teď nevím, jestli je to spravedlivé, není. Vy jste si ten zákon nevymyslel, takže asi mi na to úplně neodpovíte, ale bylo dřív dost případů nad 50 let, kdyby ženy toužily potom ještě býti matkami, tak už je to skoro v kategorii, že si rodíme vnoučátka, tak bych to tvrdila alespoň já sama za sebe, abych se někoho nedotkla, to bych nerada.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Není to rozhodně typický, nebo typická naše pacientka, ale znám několik žen, kde opravdu jsme na tuto hranici těch 50 narazili a jsou z toho nešťastné.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
My si dnes také chceme povídat hlavně o té dárcovské možnosti, to znamená buď darovat vajíčko nebo spermii anebo rovnou embryo, i když embryo my darovat, no, to je otázka, můžeme, anebo nemůžeme?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Tak v České republice jsou právě nové ty zákonné normy, které upravují také dárcovství, dárcovství spermií i vajíček je plně legální léčebná metoda, a z toho vlastně logicky vyplývá, že se dají darovat i embrya, pokud můžeme darovat spermii i vajíčko. Je tam ale trochu jeden problém, že v minulosti bylo možno použít darování embrya, která v uvozovkách zbývala po úspěšné léčbě. Ta embrya jsou zmražená, která nevyužijeme pro léčbu a třeba konkrétní nějaký pár, když měl splněnou svoji představu o tom, kolik chce mít potomků a ta zbývající embrya dříve mohl darovat. V současnosti je to poněkud komplikovanější, protože ne všechny testy, které jsou požadovány, můžeme zpětně doplnit.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že narážíte třeba na genetické vyšetření?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Každý dárce spermatu i dárkyně musí mít genetické vyšetření, musí mít opakovaně negativní testy na sexuálně přenosné choroby jako je AIDS, syfilis, žloutenka B, C a u mužů se ještě vyžaduje při každém darování spermatu vyšetření na chlamydie v moči, a to je právě ten zásadní problém. Genetické vyšetření můžeme zpětně doplnit, AIDS, žloutenku, syfilis zpětně také prokážeme, chlamydie již nikdy nedohoníme.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Co taková chlamydie může způsobit? Proč je to tak strašně důležité? Mám pocit, že to není až nic tak strašidelného. Už jsem o nich tedy dlouho neslyšela.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Já si myslím, že ty chlamydie by do tohoto souboru vyšetřovaných nemocí patřit neměly, protože na rozdíl od žloutenky B, C, AIDS, syfilis, které jsou opravdu závažné choroby, tak chlamydie proděláme za život většina z nás se s touto infekcí setká a u většiny z nás nezpůsobí žádné následky. Je pravda, že u žen může chlamydiová infekce poškodit vejcovody, způsobit neplodnost, ale to zdaleka není v každém případě. A navíc nikdo neprokázal přenos chlamydií zmražením spermatu.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
A není to nic hanebného, ostudného, je to běžná záležitost, ke které člověk může přijít i slušným sexuálním životem, si myslím, že by bylo dobré říci.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Je to infekce, která se přenáší sexuálně a záleží na tom, jak posuzujeme slušný sexuální život.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
No, vždycky jsou v tom minimálně dva anebo více, ale ta jedna strana může být v pořádku, chci to říct na obhajobu žen, o kterých vím, že mají jednoho partnera, ale tam to pak už není úplně jisté, ale to by bylo téma na jiné vysílání, to sem možná asi ani vůbec nepatří. Spíš jde tedy o to, že teď ty zákony mluví o tom, aby případná embrya byla zdravá a dokonale vyšetřená.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Určitě to je třeba nejenom u embryí, ale i u těch vajíček a spermií, která jsou určená k darování.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže, když někdo chce embryo přímo, to znamená, že vy ho v uvozovkách vyrobíte z té které darované spermie a vajíčka?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Když by chtěl darované embryo, tak to funguje jinak, tam vznikají, většinou embryí k darování v současnosti vzniká tak, že je připravovaná dárkyně vajíček pro nějakou příjemkyni a příjemkyně například onemocní, takže ta vajíčka nemohou být oplodněna spermiemi partnera té ženy, která onemocněla, která by jinak dostala tato embrya a v tom případě se tedy použijí na tato vajíčka anonymního dárce spermie a vzniknou z toho tedy anonymní embrya, která zmrazíme, a ta může být tato dávka embryí darována jinému páru.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, a kdo si může přijít pro embryo? Jsou tam nějaká omezení, nějaké limity?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Tak přijít pro embryo vlastně může kdokoliv.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
V uvozovkách, já to hodně zjednodušuju.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Ale je to otázka toho, kdy je léčba pomocí darovaných embryí na místě. Většina párů a troufnu si říct, že výrazná většina párů preferuje mít vlastní dítě a pokud se bavíme o těch dárcovských programech, tak aspoň napůl mít vlastní dítě, čili například darovaná vajíčka budiž a vlastní spermie muže z toho páru, pak je to pro tu ženu hodně vlastní dítě, protože ona má dítě v děloze, ona cítí pohyby, ona rodí, takže není to geneticky sice její potomek, ale to dítě je hodně její vlastní. U těch darovaných embryí je to trošku složitější, tam opravdu není ten genetický základ ani toho muže, ani té ženy, ale v některých případech je to opravdu úspěšná léčba a druhou stranu, měl-li bych to srovnat s adopcí, což je vlastně druhá cesta, jak se v některých případech k dítěti dostat, tak ta darovaná embrya jsou výrazně v uvozovkách lepší.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak určitě, opět tam vyrůstá miminko v děloze matky.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Opět miminko roste, žena rodí. A navíc o těch dětech něco je známo, to, že mají negativní testy na ty sexuálně přenosné choroby, jejich biologičtí rodiče a že mají i to genetické vyšetření v pořádku.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to je určitě dobře, protože nedávno jsme tady měli právě genetičku a bavili jsme se o tomto problému, že u dětí právě například ze zkumavky z těch dřívějších dob, že může být problém, když se vlastně neví, byl-li by tam nějaký zdravotní problém, jaká je tam vlastně ta genetická historie. Takže to jsou určitě skvělé zprávy a navíc pakliže jsou neplodní například oba partneři, tak takovéto miminko je skvělé pro oba, myslím si, že tam ve chvíli, kdy se dítě narodí, tak nikdo nemůže mít ani sebemenší pocit, že by to vlastně nebylo jeho děťátko. Dnes si ve Třináctce povídáme o možnosti, jak si pořídit miminko, když se to nedaří přirozenou cestou, normálním oplodněním, tak jsou naštěstí už dnes zdravotnická zařízení, která to dokáží zajistit, zařídit nebo alespoň pomoci léčit neplodnost a tak dále. Jsou to centra reprodukční medicíny. My tady máme vedoucího lékaře jednoho z nich, a to centra Gest, pana doktora Jana Šulce. Povídali jsme si tady teď o těch možnostech toho dárcovství. Když zůstaneme doma v rodině, kde je třeba, se objeví nemoc u mužů, zákeřná rakovina varlat nebo u žen, je vhodné, aby lidé už třeba mladí mysleli na to, aby si pro jistotu nechali zmrazit svá vajíčka nebo spermie, dopředu, kdyby něco? Asi ne vždycky a všichni.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Je důležité o té možnosti vědět. Já myslím, že dopředu to není nezbytně nutné, protože na to většinou ještě je čas. U mužů prakticky vždy je při zjištění zhoubného nádoru varlete čas zmrazit spermie a zachovat tu potenciální možnost mít potomka.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
U žen s vaječníky to by byl problém?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
U žen je to poněkud komplikovanější, protože to získání vajíčka je složitější proces, kde musí proběhnout hormonální stimulace, odběr vajíček, což je do jisté míry zásah do toho organismu, který jednak trvá nějaký čas a jednak může s tím onemocněním trochu něco udělat, ale i tam většinou je čas pro zachování plodnosti.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná tam, kde je nějaká dědičná zátěž, tak by bylo dobré o tom uvažovat, protože dnes mladí lidé hodně pracují, nemají čas jeden na druhého. Mám kolem sebe spoustu známých právě v tom kritickém věku kolem 35 let, děvčata jsou samotná, chlapci jsou samotní, teď by rádi ty rodiny, najednou se nedokáží potkat a může se z toho stát problém. Tak možná včas o těch věcech rozmýšlet, ale to asi těžko můžeme někomu radit. Každý víme, jak se možná zachovat nebo co udělat, nebo vztahy končí mezi partnery, to je také případ toho, když chceme miminko ze zkumavky. Mám známé, kteří právě dlouho nemohli, pak až asi osmý pokus miminko ze zkumavky, do roka kamarádka znovu otěhotněla. Ale přesně měli pak, oni tomu říkali nanuky, u vás, nebo nevím, jestli to bylo u vás, asi jinde, schováno 8 embryí s tím, že otec pak rodinu opustil a teď co s nimi? Ale to je ten případ, že vlastně, když už to máme i všechno vyšetřené, jak jste říkal, je možné pak takováto embrya darovat?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Je tam ten problém s tím vyšetřením na chlamydie. Čili je to až trošku paradoxní. Dají se použít embrya, která vznikla před platností toho posledního zákona, ta, která vznikla potom, již bohužel použít nemůžeme. Takže v současnosti darovaná embrya, která nabízíme, jsou zmenší poloviny získána od páru, které již nechtějí dalšího potomka, nebo právě té situaci, kdy se partneři rozejdou, ale spíš to vzniká oplozením anonymního vajíčka od dárkyně anonymní spermií.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Pak tady také mluvíme o tom, nebo vy říkáte, že přijde pár, je možné, aby o dárcovství požádal člověk sám?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
V České republice to zatím není možné. Je to záležitost, která si myslím, že se změní, protože speciálně ze strany singl žijících žen a i ze strany lesbických žen je ten požadavek na možnost mít potomka, na možnost užití spermatu anonymního dárce velice silná, takže si myslím, že stejně jako ve většině zemí časem to možné bude, nyní to možné není.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo může darovat vajíčko anebo spermii, tam jsou také určitá omezení asi?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Ty požadavky jsou dané tím zákonem právě. U ženy je horní hranice, aby mohla darovat vajíčko, 35 let, a jsou tedy požadavky na ty už zmíněné testy. U muže ta hranice je o 5 let vyšší, sperma může darovat zdravý muž do 40 let.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Také zdravý. Řeší se tam například ta orientace? Je to věc, na kterou se ptáte, nebo je to v dotaznících, nařizuje to zákon anebo ne?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Rozhodně ne. Sexuální orientace se neřeší.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
A pak také žijeme v otevřené Evropě, tak mě zajímá, je-li možné toto řešit i přes hranice, jestli třeba cizinci nepřijíždějí k nám s léčením se neplodnosti, nebo my do zahraničí? Vůbec netuším, jak to funguje.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Tak ono to má dva aspekty, jeden je, že by cizinci přijížděli k nám, tak to je realita v otevřené Evropě, to není nic neobvyklého. A navíc Česká republika je známa tím, že má kvalitní léčebnou péči a za poměrně nízké ceny. Druhá možnost je vyvážet tyto darované buňky jako takové, ale to je velmi, velmi složité, čili toto je opravdu minoritní. Používají se k léčbě tady a léčíme samozřejmě primárně občany České republiky, ale i cizince, ale ten export těchto tkání je velmi striktně regulován a je obtížný.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Pak u nás také žije řada lidí, cizinců, jsme tady různé národností menšiny, různé minority, darovat mohou všichni, stejně tak jako chtít?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Darovat teoreticky mohou všichni, ale problém je v tom, že abychom mohli například užívat darované spermie u mužů vietnamské národnosti, muselo by jich být hodně, aby byla zajištěna anonymita. My jsme na to ještě nenarazili, ale základní princip dárcovských programů spermií vajíček i embryí je vzájemná oboustranná anonymita a aby mohl například, abychom měli spermabankou vietnamských mužů nebo spermií od vietnamských mužů, musel by jich být dostatek, což není možné, není v našich silách toto zajistit. Čili jako dárce přijímáme pouze běžnou evropskou populaci. Jako příjemci teoreticky mohou přijít jakékoliv, lidé jakékoliv národnosti, ale tam není problém. Oni většinou zase by chtěli vcelku logicky odpovídající zárodečné buňky a ty my tedy na našem pracoviště nejsme schopni nabídnout. A vím, že i v celé České republice je to dost svízelné.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to určitě, jsou to určité i jako různé etické problémy, které asi bychom tady ani nedokázali si představit, co všechno se při tom může řešit. Důležité asi je, aby, když za vámi pacienti a nevím, jestli, asi možná jsou to klienti, ani ne pacienti, když za vámi přijdou, tak je to asi pak velká radost a spokojenost, když se to podaří. Stává se také, že například to miminko ze zkumavky pak odstartuje i to, že další maminka už mohou přijít přirozenou cestou? Já jsem tady vlastně ten jeden příklad už zmiňovala?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Je to poměrně časté, protože především psychika hraje výraznou roli, kdy ta psychika hraje na obě strany, jednak fakt, že není možno otěhotnět, je velkým problém, který oba partnery, ale především ženu velmi stresuje, a to samo na druhou stranu může být blokem, proč se nedaří a to první počaté miminko velmi často tento blok zlomí, ale je to známá věc i bez léčby stačí zmínit případy z adopcí. I ženy, které nemohly dlouho otěhotnět, po adopci dítěte otěhotní. Čili ta stránka psychická hraje zcela jistě velkou roli.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže jste nejenom lékaři, ale také psychology a my za tu vaši péči a pak tu radost, kterou přinášíte a rozdáváte, moc děkujeme. Předpokládám, že těch pozitivních zpráv a informací v té vaší statistice, alespoň v tom Gestu je více?
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Stále narůstá procento těch pozitivních nebo, pozitivních výstupů bych to nazval. Ta léčba opravdu je stále úspěšnější a úspěšnější.
Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to moc blahopřejeme. Držíme palce, aby všechna miminka, která se u vás narodí, tak, aby byla v pořádku a zdravá, spokojené maminky i tatínkové. Děkuji za dnešní návštěvu ve Třináctce. Mějte se moc hezky, pane doktore. Na shledanou.
Jan ŠULC, vedoucí lékař centra Gest
--------------------
Já děkuji za pozvání. Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
