Skleník pro lekníny a nejstarší velká kočka světa, objevená v Tibetu
Detektor vulkanických částic pro letadla, další mrtvá velryba v Baltském moři a uvažovaný návrat ruské rakety Eněrgija.
Tunu prachu z islandské sopky Eyjafjallajökull rozptýlili vědci nad Biskajským zálivem, aby vyzkoušeli letecký detektor vulkanických částic, vyvinutý Norským ústavem pro výzkum ovzduší. Test byl úspěšný, senzor mrak odhalil a správně změřil jeho hustotu. Byla podobná jako při krizové situaci na jaře 2010, kdy prach ze sopky ochromil dopravu nad velkou částí Evropy. Letecké společnosti se už chystají vybavit novými detektory některá svá letadla.
Na Baltu nežijí velryby – není tam pro ně dost jídla a voda je tam málo slaná. Když tam nějaká zabloudí, většinou to s ní dopadne špatně. Desetimetrového keporkaka, který se v roce 2006 předváděl překvapeným Polákům v Gdaňské zátoce, vyplavilo o pár měsíců později moře mrtvého na pobřeží Lotyšska. Letos jedna velryba skončila svou pouť přímo na polském pobřeží. Třítunovou zdechlinu vorvaňovce anarnaka našli na pláži u města Mielno.
Botanická zahrada v Liberci se chlubí hned několika „nej“. Je nejstarší svého druhu u nás a zároveň má největší skleníkový areál v republice, přístupný veřejnosti. Ke stávajícímu komplexu s řadou unikátních rostlin celého světa, přibude zanedlouho ojedinělý pavilon pouze pro lekníny. Budou v něm k vidění tři největší druhy leknínů, včetně pověstné viktorie královské původem z Amazonie, jejíž listy mohou mít v průměru až tři metry.
Američtí paleontologové našli v Tibetu dosud nejstarší známé fosilní pozůstatky velké kočkovité šelmy – zbytky lebky, staré zhruba 4 až 6 milionů let. Nález je podle nich velmi významný, protože ukazuje, že k evolučnímu oddělení malých a velkých koček došlo dříve, než se dosud předpokládalo. V Tibetu se dodnes překrývají areály rozšíření řady druhů kočkovitých šelem. A tak to vypadá, že jejich dávný původ můžeme hledat právě tady – v srdci Asie.
Do vesmíru se vydala podle dostupných informací zatím jen dvakrát a pak už se Rusům nevyplatila. Náklady na výrobu obří nosné rakety Eněrgija byly zkrátka příliš vysoké. Před 25 lety vynesla do vesmíru ruský raketoplán Buran – a teď by se prý měla do ruského kosmického programu vrátit. Rusové doufají, že jim nové rakety Eněrgija umožní dopravu více než stotunových nákladů na oběžnou dráhu a v budoucnu i lidských posádek k Měsíci nebo Marsu.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 48/2013, 23. listopadu.
Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária.
