Přiznání Vietnamců: Jednou se mi stalo, že mě rodiče pochválili
Na facebookové stránce Přiznání Vietnamců se uživatelé a uživatelky anonymně přiznávají k něčemu, co by veřejně nikdy neřekli. Takovej ten pocit, když se vás zeptá policista při dopravní kontrole, proč nemáte stejné příjmení jako otec… Nesnášim, když se někdo pokouší říct moje jméno Duc, pokaždý to zní jako dick...Jednou se mi stalo, že mě rodiče pochválili…
I taková jsou přiznání některých Vietnamců na stránce, která původně vznikla jako vtip, ale časem otevřela velmi živou diskuzi o tom, jaká vlastně je vietnamská komunita v Česku.
„Část vietnamských dětí měla těžký život a myslely si, že jsou v tom sami. A tím, že publikujeme přiznání si hodně z nich řeklo, že to takhle asi funguje ve všech rodinách,“ vysvětluje prvotní impuls k založení facebookových přiznání o Vietnamcích jeden z administrátorů, osmnáctiletý student Petr. To, že přesně takhle „přiznání“ fungují potvrzuje i sedmnáctiletá Anička z Prahy. „Já tímhle způsobem poznávám líp vietnamskou komunitu. Sice se v Praze docela všichni známe, ale jenom navenek. Nevíme, jak to je v rodinách.“
Původně měla přiznání být jen pro Vietnamce, velmi záhy ale začali vtipné i vážnější posty komentovat Češi a jak dodává Petr, z „Přiznání Vietnamců“ se stalo místo k diskusi nad nezodpovězenými otázkami a stereotypy o Vietnamcích. „Když se takhle plošně popsaly na Facebooku situace, které Češi viděli u svých vietnamských kamarádů a vrstevníků, tak si potvrdili nebo i vysvětlili, že to takhle u nás funguje a není to nic neobvyklýho.“
Komentáře se necenzurují, ale funguje celkem přísný systém hodnocení toho, co se na stránce objeví. Má víc než 9000 lajků a podle Petra se už její obsah vyčerpal. Opakovat se administrátoři určitě nechtějí a tak vymýšlejí, co vytvořit nového. Každopádně by i další počin měl podle něj sloužit ku prospěchu vietnamské komunity v Česku. „Chceme, aby Češi pochopili, že my fungujeme trochu jinak. Své vzorce a zvyklosti sice porušit můžeme, ale má to pak taky své důsledky a není to vždycky úplně nejlepší. Myslím si, že je ideální vzít si to nejlepší z obou kultur a zkusit žít podle toho,“ říká Petr.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
