Ondřej Houska: Silvio Berlusconi v politice rozhodně nekončí

Berlusconimu předně nic nebrání zůstat nadále v čele své politické strany, která se nedávno vrátila ke svému původnímu názvu Forza Italia. A co je důležitější, jakožto miliardář a majitel jednoho z největších mediálních impérií na světě bude mít politický vliv i dál, pokud bude chtít. A je jasné, že Berlusconi vyklidit pozice rozhodně nehodlá. Změnit by to mohly snad jen další soudní procesy, které ho v brzké době čekají, především tzv. kauza Ruby, ve které je Berlusconi obviněn ze styku s nezletilou dívkou za peníze a ze zneužití svého postavení premiéra.

Prozatím ale Berlusconi zůstane mocným hráčem italské politiky. Nikoliv přímo, protože jeho strana v minulých dnech odešla z vlády velké koalice premiéra Enrica Letty. V Parlamentu ale bude Forza Italia třetí nejsilnější stranou a s pomocí Berlusconiho médií a peněz o ní bude určitě hodně slyšet. Dá se čekat, že se posune výrazněji směrem k populismu. Před blížícími se volbami do Evropského parlamentu tak bude Berlusconi tvrdě útočit na údajný ekonomický diktát, který musí Itálie trpět ze strany Bruselu a Berlína. Stejně jako v minulosti bude požadovat výrazné snížení daní, aniž by naznačil, které státní výdaje by výměnou za to chtěl škrtnout. Prostě a jednoduše, Forza Italia bude chtít těžit ze stále obtížnější ekonomické situace běžných Italů. Bude doufat, že lidé zapomenou na to, kdo nese největší míru viny na tom, že země i v době před finanční krizí rostla téměř nejpomaleji ze všech zemí na světě, že se neúměrně zvýšila míra zdanění práce nebo že nastal pád Itálie v žebříčcích konkurenceschopnosti či vnímání míry korupce. To vše se mohl Berlusconi pokusit zvrátit během zhruba deseti let, během kterých dominoval italské politické scéně. Neudělal to a právě v době jeho vlád se Itálie ve zmíněných zásadních ukazatelích propadala.

Fakta ale v politice málokdy hrají tu nejdůležitější roli, a tak se Berlusconiho straně může podařit křehké postavení současné italské vlády podkopat. Zvlášť za situace, kdy italský volič pravého středu stále nemá vůči Berlusconimu reálnou alternativu. Taková situace rozhodně není dobrou zprávou ani pro ostatní země Evropské unie. Jakékoliv vážnější italské problémy by ohrozily stabilitu celé eurozóny, a tím logicky podkopaly i českou ekonomiku, která je na eurozóně zcela závislá.