Jaroslav Foglar našel v Třebíči druhá Stínadla

2. prosinec 2013

Zajímala ho přírodověda, ale nakonec se v něm ozvaly rodinné geny. Lubor Herzán z Třebíče se stal v pořadí 7. architektem ve svém rodu. Po vystudování architektury pracoval v Jihlavě, pak přesídlil do rodného města, kde působil přes dvacet let jako městský architekt.

A stál u obnovy unikátní třebíčské památky, která byla v sedmdesátých letech 20. století na pokraji zbourání - třebíčské židovské čtvrti, která je spolu s Bazilikou sv. Prokopa již deset let zapsaná na seznam UNESCO.

„Dnes chodím do židovské čtvrti téměř každý den na procházku, abych věděl, co se tam děje, jak to tam vypadá. Já jsem zažil i tu starou židovskou čtvrť, kdy jsme si tam jako kluci hráli na Rychlé šípy, na Stínadla. Dokonce i Jaroslav Foglar, když tam byl v roce 1986, byl nadšený a říkal, že kdyby nebyla ještě natočená Záhada hlavolamu, tak by se to točilo v Třebíči,“ vypráví třebíčský architekt Lubor Herzán.

Dnes jsou tzv. Židy opravené, patří v Třebíči mezi tu nejlepší adresu k bydlení. Dřív tomu ale tak nebylo. V sedmdesátých letech minulého století už byl k chátrající historické části Třebíče dokonce vydán asanační rozkaz. Přežila, i když v zuboženém stavu, ale až do sametové revoluce.

„Vlastně díky chudobě máme židovskou čtvrť i dneska. Město totiž nemělo na zbourání peníze, takže zlikvidovalo druhá část města u řeky, ale židovská čtvrť zůstala,“ říká Herzán, který se hned od začátku 90. let 20. století podílel na její obnově.

Letos při příležitosti 10. výročí od zapsání třebíčských památek na seznam UNESCO vydal Lubor Herzán knížku Od asanace k UNESCO, kde do detailu popisuje průběh celé rekonstrukce židovské čtvrti v Třebíči.

Spustit audio