Jan Fingerland: Hasan Lakis je mrtev aneb Těžký život teroristy

Tak je tomu i v případě Hasana Lakise, o jehož existenci se začalo mluvit teprve tuto středu – poté, co ho o půlnoci někdo zabil dvěma kulkami do hlavy. Libanonský Hizballáh zveřejnil jeho jméno a pachatelům atentátu slíbil strašnou pomstu. Nikoho nepřekvapilo, že z činu obvinil Izrael. K akci se však mezi tím přihlásila neznámá muslimská organizace Ahrar al-Sunna, čímž ve věci udělala trochu zmatek. Kdo tedy mohl Hasana Lakise zabít a proč?

Začněme u Izraele. Hizballáh a Izrael skutečně jsou v jakémsi válečném stavu, i když Hizballáh není stát a zároveň ani on ani Libanon izraelskou existenci neuznávají. Hizballáh však před třiceti lety vzniknul právě jako odpověď na izraelskou přítomnost v Libanonu během tamní občanské války a od té doby se vyvinul v mocný ozbrojený i politický aparát, který si na ve velkých částech Libanonu usurpoval v podstatě suverénní území. To vše za peníze a na objednávku Íránu, který tak získal přístup do východního Středomoří a příležitost ohrožovat izraelské území.

Hizballáh s Izraelem vedou přerušovanou válku. Ta je z izraelské strany vedena také pomocí atentátů na vysoké představitele Hizballáhu, nejznámějším případem byla směr Imáda Mugníji v roce 2008. Také středeční smrt Hasana Lakise může spadat do této skryté války. Lakis by zabit dvěma výstřely do hlavy, což působí dojmem profesionálně provedené akce. Už sám fakt, že atentátníci věděli, kdo Lakis je a kde bydlí, ukazuje, že měli dobré informace.

Izrael jakoukoli účast na Lakisově smrti vehementně popřel, což je neobvyklé, protože obvykle se Jeruzalém nikdy nevyjadřuje. Zároveň je ovšem pravda, že Hizballáh obviňuje Izrael zcela rutinně takřka ze všeho. Každé další obvinění pak působí spíše jako folklór nebo nějaký automatismus, nikoli jako uvážený výrok.

Zabitý činovník Hizballáhu zřejmě měl na starosti mimo jiné i spolupráci s palestinskými ozbrojenými hnutími, zejména Hamásem. V tomto smyslu by nebylo překvapivé, že zemřel izraelskou rukou. Na druhou stranu ovšem Lakis byl představitelem organizace, která se v posledním roce značně zamíchala do záležitostí v Sýrii. I podle oficiálního nekrologu bojoval v Sýrii na straně vlády Bašára Asada a podrobil se zvláštnímu výcviku v Íránu, kde získával znalosti, které zužitkoval právě v boji proti syrským povstalcům.

Proto tedy nepřekvapuje, že se k jeho zabití přihlásila sunnitská organizace. Válka v Sýrii rozčeřila vody sunnitsko-šíitských vztahů v celé oblasti a týká se to i tradičně rozštěpeného Libanonu, kde tamní šíité podporují syrskou vládu a sunnité syrské povstalce. Přímá účast Hizballáhu na bojích v Sýrii, která v posledním roce pomohla zvrátit vývoj na stranu syrského režimu, znamenala ještě větší vyhrocení situace a přenesení syrských bojů i do libanonských měst. Na těch se podílí i extremisté z Al Kajdy a organizací, které se k ní hlásí.

V srpnu zabily nálože desítky lidí v Bejrútu a v říjnu dalších pětadvacet lidí zahynulo při bombových útocích na íránskou ambasádu ležící v šíitské čtvrti libanonské metropole. K tomuto atentátu se přihlásily do té doby neznámé Brigády Abdaláha Azama, napojené prý na Al Kajdu. Nyní tedy přichází smrt Hasana Lakise, jednoho z velitelů Hizballáhu, který se podílel na řízení bojů v Sýrii - a opět se k němu hlásí neznámá sunnitská skupina, tentokrát „Baalbecká brigáda Ahrar al Sunna“, která se svým názvem hlásí jak k libanonskému původu, tak i sunnitskému vyznání.

Zda jde o skutečnou nebo smyšlenou organizaci samozřejmě nikdo momentálně říci nemůže. Jisté jsou dvě věci. Zaprvé, Hizballáh přišel o vysoce postaveného a velmi kvalifikovaného muže, kterého bude jen těžko nahrazovat. A zadruhé, nejvyšší šéf Hizballáhu, který se na veřejnosti prakticky neukazuje, se bude ukazovat ještě méně.