Institut vazby je u nás extrémně zneužíván k mnoha účelům, míní Rath
Skutečnost, že David Rath strávil ve vazební věznici rok a půl kritizoval leckdo, včetně jeho někdejších politických oponentů. Až nyní Ústavní soud rozhodl, že červnovým rozhodnutím Vrchního soudu v Praze o prodloužení vazby byla porušena základní práva bývalého poslance.
Bývalý středočeský hejtman a poslanec David Rath byl zatčen 14. května 2012 s krabicí od vína, ve které bylo sedm milionů korun. Důvody pro prodloužení Rathovy vazby ale měly být přesvědčivější. „Argumenty pro trvání útěkové vazby musí být preciznější a musí dále přesvědčovat soud, že je na místě, aby vazba byla uvalena a dále trvala,“ uvedla ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.
V rozhovoru Rath uvedl, že „jakákoliv úvaha v současné době o odškodnění je pro mě v celém kontextu bezpodstatná.“, vítá však rozhodnutí Ústavního soudu, které považuje za naději na kultivaci našeho represivního systému, jehož je po osobních zkušenostech velkým kritikem.
Hovoří přímo o „nové justici“ a „stalinském modelu“ fungování prokuratury a policejních složek. „Je to neblahé dědictví komunistické totality, které stavěla celý vezeňský systém jako systém, který lidi láme, drtí, dehonestuje, což na západ od nás vůbec není běžné.“
Jan Vobořil, ředitel občanského sdružení Iuridicum Remedium rozhodnutí ústavního soudu vykládá jinak. „Ústavní soud nekritizuje, to že byl pan Rath vzat do vazby, ale fakt, že trvala tak dlouho, aniž by se nějakým způsobem vyvíjely důvody vazby“.
„Je ovšem pravda, že se používá vazba i v případech, kdy to třeba není a podmínky ve vazbě jsou skutečně velmi tvrdé,“ souhlasí s Rathem Jan Vobořil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.