Luboš Palata: Těžký výběr slovenského voliče

11. leden 2014

Názory a argumenty

Popravdě řečeno, nechtěl bych být letos v březnu slovenským voličem, který by si měl vybrat z nabízených prezidentských kandidátů novou hlavu státu. A to přesto, že letos mají Slováci výběr dokonce z patnácti nabízených kandidátů, nejvíce ve slovenské historii a daleko více, než my na počátku loňského roku.

A hned vám řeknu proč. Přibližně desítka kandidátů jsou lidé, kteří by se rovnou dali zařadit do kategorie odpad. Samozřejmě nikoli odpad lidský, jsou mezi nimi naopak důstojní lidé, kteří ve svých oborech něco dokázali, primátor či kardiochirurg, ale z hlediska politického, protože jsou nejen bez šance, ale kdyby prezidenty byli, tak by s velkou pravděpodobností pohořeli.

Pak je tu několik důstojných kandidátů dnešní opozice, z nichž každý má pro mě nepřekonatelné minusy. Bývalý předseda parlamentu Pavol Hrušovský je důstojný pán, ale k uzoufání nudný, taková ta rybí ploutev, abyste věděli, o čem mluvím. Jeho dlouholetý souputník Ján Čarnogurský je zajímavý člověk, s nímž je radost se bavit, ale jeho láska k Rusku a obdiv k Putinovi z něj dělá skoro bezpečnostní riziko. A pak tu máme Milana Kňažka, který sice pomáhal revoluci v listopadu 1989, ale také pomáhal Vladimíru Mečiarovi rozbíjet Československo a stal se jeho prvním ministrem zahraničí, takže mu od té doby moc nerozumím.

Nakonec jsem si nechal Roberta Fica, slovenského předsedu vlády, kterého sice nemusíte mít rádi, ale musíte mu uznat, že jako slovenský premiér své zemi v mnoha směrech neuškodil, ale spíše naopak. Ale vůbec jsem nepochopil, proč se tento muž na vrcholu politických sil chce stát prezidentem, který je ve slovenském politickém systému spíše kladečem věnců, než skutečným vládcem.

Zvláště teď, kdy Fico, jehož strana Směr má většinu v parlamentu, je prakticky neomezeným vládcem Slovenska. Pokud se chce Fico stát prezidentem, aby měl moc ještě neomezenější, pak je to špatně pro Slovensko a experiment s demokracií, který si Slovensko nemůže dovolit. Pokud se chce stát prezidentem v jeho dnešním slovenském významu, pak je ho pro tu funkci škoda.

Na druhou stranu slovenský prezident nebyl nikdy žádná velká výhra a to říkám jako člověk, který měl možnost se všemi třemi dosavadními hlavami slovenského státu několikrát hovořit a který má doma dvě slovenské prezidentské medaile. Prostě horší to snad nebude. A i kdyby bylo, mohou se Slováci vždy podívat přes řeku Moravu a říci si, že to, co je v Čechách při všech výhradách ke slovenským prezidentským kandidátům na Slovensku, nehrozí. Je to trochu slabá útěcha, ale útěcha pro Slováky to je.

Hezký lednový víkend vám přeje váš Luboš Palata.

autor: pal