Začalo referendum, které schválí novou egyptskou ústavu

Jednostranná kampaň

„Kdo chce novou ústavu? Nová egyptská ústava!“ volá prodavač novin na rušné křižovatce v centru Káhiry. „Tady máte brožurku s textem nové ústavy za dvě libry,“ nabízí kolportér. Text ústavy distribuuje několik celostátních deníků ve formě přílohy. Lidé se o obsah zajímají a hledají, v čem je lepší než u předchozí ústavy Mursího.

„Já jsem text ústavy četl. Pár věcí by na ní bylo potřeba předělat. Ale je to rozhodně milosrdnější ústava než ta Mursího z minulého roku,“ říká během jízdy káhirský taxikář. „K referendu půjdu. A ptáte se, jestli budu hlasovat pro, nebo proti? Budu hlasovat pro. Protože chci, aby se země konečně trochu uklidnila. Aby zase normálně fungovala,“ vysvětluje své rozhodnutí o podpoře nové ústavy. A jeho důvody sdílí řada dalších Egypťanů.

Podobně jako taxikář mluví i mladý Káhiřan Hosám. „Půjdu k referendu, protože chci, aby země fungovala, aby skončily problémy. Už toho mám docela dost, po třech letech neklidu, demonstrací, zbytečně umírajících lidí. Už proto musíme jít hlasovat, aby se země pohnula někam dál,“ říká. Lidé většinou připouštějí, že text ústavy má své nedostatky. Přesto je podle nich lepší pro ni v tuto chvíli hlasovat.

Z rádia v taxikářově autě hrají vlastenecké písně. Někdo operativně upravil jejich text, který teď říká: Pojďte hlasovat, svoboda není zadarmo. Všechny rozhlasové stanice jsou v Egyptě státní. Obří billboardy i menší plakáty vyzývají lidi, aby dali svůj hlas pro novou ústavu.

Nesouhlasíš? Mlč!

Opačné výzvy ale vidět nejsou, přestože několik stran a hnutí proti nové ústavě na internetu mobilizuje. S ústavou nesouhlasí například hnutí 6. dubna, které představuje mladé revolucionáře. „Není dovolené říct ústavě ne. Referendum zná pouze slovo ano. Včera například aktivisté jedné ze stran, které s ústavou nesouhlasí, vyzývali na veřejnosti k hlasování proti, a hned je policie zatkla,“ říká Muhammad Kamál, mluvčí hnutí 6. dubna. Právě toto hnutí přitom stálo v popředí protestů proti Mubárakovu režimu před třemi roky. Dnes jsou jeho vůdčí osobnosti znovu za mřížemi.

„To, co se teď v Egyptě děje, je svým způsobem nástup fašismu. Jenom to není fašismus náboženský, jako tomu bylo za Mursího, ale fašismus nacionalistický. Muslimští bratří říkali: když budeš hlasovat PRO ústavu, skončíš v ráji. Dnešní režim říká: Hlasuj pro naši ústavu, abys potvrdil, že jsi Egypťan,“ dodává svůj pohled Muhammad Kamál.

Egyptské referendum střeží policisté|foto: ČTK/AP, Amr Nabil,ČTK

Hnutí 6. dubna tvrdí, že se lidé Mubárakova režimu vrací a že jen zneužili nespokojenosti Egypťanů s vládou Muslimského bratrstva. Velká část Egypťanů také bude ústavní referendum přímo bojkotovat. Jsou to příznivci sesazeného prezidenta Mursího, kteří současný režim považují za pučistický a vůbec ho neuznávají. Nová Egyptská ústava tak výrazně postrádá celospolečenskou shodu.

Další posílení armády

Kamenem úrazu je podle odpůrců ústavy postavení armády. Nový základní zákon zpečeťuje její nezávislost, a armáda tak zůstane zcela mimo kontrolu civilní moci. „Ministr obrany může být jmenován nebo odvolán pouze se souhlasem nejvyšší vojenské rady. Takže vojenská mašinerie se touto ústavou stává státem nad státem, prostě úplně nezávislou entitou. A k tomu ještě bude mít rozpočet, který nebude schvalovat civilní vláda. Nám nevadí, že rozpočet na vyzbrojování bude tajný. To je jasné, je to v zájmu bezpečnosti státu. Ale vojenské podniky, ty představují 40% egyptské ekonomiky. A kam jdou jejich zisky? Kdo jsou jejich investoři? I to zůstane podle nové ústavy civilistům utajené,“ vyjmenovává mluvčí hnutí 6. dubna Muhammad Kamál privilegia, které si i v nové ústavě armáda uchová.

Právě silná role armády je nejkritizovanější. „Katastrofální je ta část, která dovoluje souzení civilistů vojenskými soudy. Představte si, že se třeba dostanu z jakéhokoliv důvodu do sporu se svým sousedem, který je shodou okolností armádním důstojníkem. A za to mě bude soudit vojenský soud,“ nastiňuje dosah sporného článku ústavy Muhammad Kamál.

„Těm, kteří jsou proti nové ústavě, vadí zejména to, že podle ústavy je armáda nezávislou institucí. Podle mě je to ale naopak dobře. Není přeci možné, aby třeba v případě války musela armáda čekat na schválení akcí parlamentem. Musí rozhodnout a zasáhnout sama a okamžitě. Tohle je ale otázka osobního názoru,“ chápe Hosám i opoziční postoje.