Krušnohoří míří na seznam UNESCO. Konečně

Nominační dokumenty podepsali v pondělí v Drážďanech ministr kultury v demisi Jiří Balvín a ministr vnitra spolkové země Sasko Markus Ulbig. Dnes saská vláda předá dokumentaci německému ministerstvu zahraničí, které ho do konce ledna dodá do sídla UNESCO v Paříži. To by mělo rozhodnout v létě příštího roku.

Na české straně se do projektu zapojily mimo mnoha jiných lokality obce Horní Blatná s Vlčími jámami, Boží Dar s důlními památkami a okolní krajinou, Jáchymov včetně Rudé věže smrti, symbolem utrpení politických vězňů v 50. letech 20. století, Měděnec s vrchem Mědník a třemi doly nebo město Krupka se štolou Starý Martin.

„Prvotní iniciativa vzešla ze saské strany, od profesora Albrechta Kische z Freiburgské báňské univerzity, česká strana se připojila později,“ řekl Českému rozhlasu Plus Petr Mikšíček, zakladatel Nadačního fondu Obnova Krušnohoří.

Štola starý Martin v Krupce, Krušné hory|foto: Tomáš Šácha

Jan Horník, senátor a starosta Božího Daru doplňuje: „Krušnohoří na seznamu UNESCO už mohlo být, ale německá strana nenašla tehdy na české straně partnera a nechtěla českou stranu vynechat. Byli jsme přizváni, ale tehdejší reprezentace Ústeckého a Karlovarského kraje neměla o zápis zájem. Prosazoval se spíš lázeňský trojúhelník.“

„Podle průzkumů stoupla návštěvnost památek na německé straně po jejich zařazení na seznam až o 25 procent,“ pokračuje Horník.

Stejně důležitý je dle Mikšíčka i dopad společenský: „Místní lidé zakládají hornické spolky, které po vzoru německých sousedů organizují pravidelné kulturní akce, tzv. bergparády. UNESCO pomáhá vytvářet obraz hornictví jako kulturně určující tváře Krušnohoří.“

„Existuje také spousta česko-německých spolků. Osobně podporujeme nově vznikající kulturní projekty typu česko-německých školek a jeslí, táborů a knihoven, které pomáhají překonávat stále existující jazykovou bariéru,“ uzavírá Mikšíček.