Za poslední týden skoro stejně mrtvých chodců jako za loňský leden
Každý druhý den zemře na našich silnicích jeden chodec. To je hrozivá statistika nehod chodců, kteří tvoří doposud třetinu všech letošních obětí. V posledním týdnu jich dokonce zemřelo šest, z toho čtyři na přechodu pro chodce. Může za to tma po ránu a brzo večer, v níž řidiči chodce snadno přehlédnou. A se zhoršujícím se počasím riziko takových nehod ve městech ještě vzroste.
Stačilo se postavit k přechodu nedaleko budovy Českého rozhlasu a můžeme počítat – jedna, dva, tři. Zkrátka přednost nám dal až devátý řidič, a to jsme jasně dávali najevo, že hodláme přejít. „Řidič nesmí ohrozit a ani omezit chodce, který přechází po přechodu nebo který se jej zjevně chystá použít. Musí zajistit chodci nerušené přecházení vozovky,“ konstatuje Roman Budský z Besipu.
Na druhou stranu, chodec nesmí vstoupit bezprostředně před přijíždějící auto. Mnozí ale mají problém odhadnout, na jakou vzdálenost dokáže jeho řidiči bezpečně zastavit. „To nejsem vůbec schopná odhadnout. Myslím, že auto zastaví tak na 20 metrech, když jede pomalu, tak jak má.
Ani tento odhad není dostatečný, navíc záleží na počasí. „Pokud pojede řidič padesátkou na suchém asfaltu, tak v obci zastaví na 28 metrech. Pokud pojede toutéž rychlostí na mokru, je to 33 metrů. Ale na sněhu, sněhové břečce, až 80 metrů,“ varuje Roman Budský. A to už je délka takřka fotbalového hřiště.
Na samotném přechodu natřeném barvou pak auto prakticky vůbec nebrzdí. „V podstatě barva přechodu se dá přirovnat k hladkému náledí. Takže pokud se dostane šofér za mokra nebo dokonce na sněhové břečce na tento povrch, tak je auto neovladatelné,“ upozorňuje Roman Budský.
Nejenže bychom tedy v těchto dnech měli mít na sobě alespoň nějaké reflexní prvky, vždyť drtivá většina tragických nehod posledního týdne se stala ráno a večer, ale také bychom měli mít jistotu, že o našem úmyslu vstoupit na přechod řidič ví. Nejlépe tak, že se vzájemně díváme do očí. A ještě jedno upozornění – chodci nemají přednost před tramvají.
