Benátky nad Jizerou posílají do Soči dva reprezentanty v rychlobruslení

„Víc rozhoduje hlava. Jde o nervozitu. Je to závod, který se neopakuje každý rok a lidi jsou nervóznější. Jde o to víc zkrotit psychiku a nervozitu,“ uvědomuje si závodnice, která v srpnu oslaví třicáté narozeniny.

Ve své sbírce už má šesté místo ze závodu na 500 metrů v Turíně 2006. Právě na pětistovce se ale tentokrát benátecká rodačka nekvalifikovala. Představí se na delších tratích.

„Trošku mě to mrzí. Bylo by krásné mít tam všechny tři tratě, ale jsem s tím smířená a ani jsem nepočítala s tím, že bych se na pětistovku kvalifikovala. Nevadí mi to, ale je to škoda,“ posteskla si Kateřina Novotná.

K přípravě na olympiádu využije především benátecký zimní stadion. Stejně jako Vojtěch Loudín. Ten už měl nakročeno do Vancouveru před čtyřmi roky. Chybělo málo.

„Dvě setiny,“ ví přesně Loudín. „Jel jsem 1500 metrů, a měl jsem postoupit do semifinále. Držel jsem si postupové místo, ale Němec mě zezadu předkopl na cílové čáře o dvě setiny. Kdybych postoupil, měl bych body a ty už by stačily,“ vzpomíná rychloburslař.

Čtěte také

Pro tehdy devatenáctiletého mladíka to byla rána. Na čas dokonce se shortrackem skončil. Na ledový ovál se ale kvůli vidině olympijského startu vrátil. „Abych toho jednou nelitoval. Říkal jsem si, že jsem ještě mladej a mohl bych tam něco ukázat. Zkusil jsem to a vyšlo to.“

Možnosti startu v Soči pak obětoval vše. Včetně zaměstnání. „Hodně jsem radil s tátou. I se svazem, dali jsme to dohromady s Jindřichem Paříkem a mohl jsem se tomu věnovat naplno,“ popisuje Loudín snahu, která nakonec došla naplnění v podobě olympijské účasti.

Jisté je jedno, právě Kateřina Novotná a Vojtěch Loudích značně pozvedli zájem o rychlobruslení na krátké dráze. Pro mladé závodníky se stali vzorem. Do Soči závodníci Klubu sportovního bruslení zamíří čtvrtý únorový den.