Quebec se bouří proti zákazu nošení náboženských symbolů

22. leden 2014

Ironií dějin je případ montrealské Všeobecné židovské nemocnice. Instituce, která vznikla jako místo tolerantní k projevům všech vyznání v době, kdy jiné nemocnice židovské doktory nepřijímaly, se chystá vzdorovat zamýšlenému zákonu quebecké vlády. Pokud tzv. „Charta quebeckých hodnot“ vejde v platnost, státní zaměstnanci nebudou moct nosit „nápadné“ náboženské symboly na pracovišti.

„Chtěl bych vidět jak mě odvedou v řetězech, když přijdu do práce s kipou na hlavě,“ komentoval návrh quebecké charty jeden z doktorů montrealské nemocnice. Zákaz se má týkat šátků zahalujících vlasy, turbanů, hidžábů, jarmulek nebo velkých křížů. Drobné křížky a jiné šperky s náboženskou symbolikou mohou doktoři, policisté, ošetřovatelé či úředníci nosit dál. Charta také přikazuje každému, aby měl při kontaktu se státními zaměstnanci odhalenou tvář.

Návrh, se kterým souhlasí francouzský prezident Francois Hollande (ve Francii platí zákaz zahalování obličeje na veřejnosti od roku 2011), je podle menšinové vlády tvořené Quebeckou stranou prvním stvrzením neutrality provincie, která má být sekulární a soudržná. Charta má podle politického uskupení, které reprezentuje quebecké separatisty, a jeho cílem je tedy nezávislost na Kanadě, zajišťovat pocit rovnoprávnosti všech vyznání.

Její schválení by však způsobilo potíže institucím i jednotlivcům, nemocnice zaměstnávající jeptišky by si musely vybírat mezi řeholními hábity a státním příspěvkem. Kromě silného zásahu do každodenního života, který by nařízení znamenalo pro mnoho státních zaměstnanců, je charta vůči některým skupinám obyvatel diskriminační. Prosazení nového, silně sekulárního Quebecu by znamenalo odchod z práce nebo ze země pro muslimské ženy. Quebecká strana, která se označuje jako feministická, si prosazováním návrhu protiřečí. Jejich „nový Quebec“ by byl pro tradičně ohrožené skupiny obyvatel větším zásahem do života než pro majoritu.

03046843.jpeg

Návrh je veřejnosti známý od září. Od té doby se také v Quebecu pořádají demonstrace, kde se lidé, kteří s návrhem nesouhlasí, ve velkých počtech objevují v turbanech a jarmulkách. Charta má ale zároveň silnou lidovou podporu. Podle průzkumů veřejného mínění jsou momentálně příznivci návrhu malým rozdílem ve většině, podle opozice má jejich počet zvýšit i veřejná debata, v rámci které vláda zjišťuje názory liberální opozice i osobní stanoviska jednotlivých voličů, předtím než návrh předloží k projednání.

Před několika dny předstoupili před úředníky starší manželé, kteří přišli vyjádřit podporu chartě a vyslovit argumenty formulované na základě zkušeností z dovolené. Muž popisoval situaci, kdy ho v Maroku lidé se zahalenými tvářemi okradli, ženu šokovali lidé „modlící se na kobercích na všech čtyřech“. Podobné chování podle nich Quebec nemůže dopustit. Debata tak zatím zřejmě dává prostor i těm nejvíce netolerantním projevům obyvatel. Jak dlouho bude diskuse pokračovat, se zatím neví, podle většiny quebeckých listů se výrazně zvýšilo napětí mezi lidmi a počet útoků proti muslimům.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.