Karel Hvížďala: Remek je zase v Moskvě

23. leden 2014

Pětašedesátiletý komunista a bývalý kosmonaut Vladimír Remek, syn generálporučíka Jozefa Remka, dlouholetého velitele letectva Československé lidové armády, se vrátil opět do Ruska jako český velvyslanec. Celkem tam strávil 15 let nejprve jako student, později jako kosmonaut či zástupce různých firem a obchodní rada.

V listopadu roku 2013 ho prezident Zeman jmenoval a 16. ledna 2014 jeho pověřovací listinu přijal po velmi vznešeném ceremoniálu, který připomíná starou carskou tradici, prezident Vladimír Putin. Do Alexandrovského sálu, jak to popsal jeho předchůdce Petr Kolář, se vstupuje špalírem stráží v historických uniformách za zvuku fanfár a člověk vchází do zářivě zlatého prostoru ozářeného křišťalovými lustry a připadá si jak v pohádce.

Že si ho Miloš Zeman vybral jako svého kandidáta na funkci velvyslance není nic překvapivého, protože to byl právě poslanec Evropského parlamentu Remek, který ho 7. prosince 2012 veřejně na tiskové konferenci podpořil při jeho kadidatuře na Hrad. Zdůvodnil to tehdy tím, že Miloše Zemana zná nejdéle, spolupracoval s ním a fandí mu. A Miloš Zeman mu to oplatil, okamžitě po svém zvolení hlavou státu o jeho nominaci hovořil.

Že Vladimír Remek se v Rusku dobře vyzná a je na to i jazykově vybaven: hovoří dobře nejen rusky, ale i anglicky, je pravda, ale další jeho přednosti, které byly zmiňované u nás doma, už v současném Rusku nemají žádnou váhu: Remkovo členství v KSČM nikoho v Rusku nezajímá, protože tam jsou komunisté v opozici a jejich předseda Zjuganov byl jediným politikem, který dokonce odmítl Putinovo pozvání na kávu, jak připomněl pan Kolář. Tam vládne kremelská administrativa obklopená skupinou vybraných oligarchů a kosmonauté již dávno nejsou uctívanými ikonami.

Už z tohodle zřetelně vyplývá, že to nebude mít Vladimír Remek v Rusku tak snadné, jak se zdá, protože výkon velvyslance nespočívá jen v podpoře vzájemných obchodních styků, ale hlavně ve schopnosti získávat lidi na svou stranu. Jde hlavně o umění vyjednávat, společenskou obratnost a způsob komunikace, který vede k dosažení stanoveného cíle. Proto takový člověk by měl být i zabavný, moudrý a charismatický, ale zároveň při prosazování zadaných cílů a hodnot, které jeho země zastává, i velmi tvrdý, protože musí umět ukázat, že jsou situace, kdy klasická forma nestačí a musí upozornit na to, že jsou hranice, za které není ochoten jít. Je otázka, jestli diplomaté, kteří mají k zemi, v níž vykonávají diplomatickou službu, přiliš blízký vztah, toho budou schopní, což platí i o Livii Klausové, která je původem Slovenka.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.