VIDEO: Jezte, pijte, kolik chcete. V téhle londýnské kavárně platíte jen za čas
Čaj a káva zadarmo, sušenky a toast s máslem a marmeládou jakbysmet. Kdo by do takového lokálu nechodil rád, i kdyby po sobě nakrásně musel před odchodem umýt nádobí…
Neobyčejný zájem Londýňanů stačilo za pár týdnů po otevření vzbudit originální Café Ziferblat, v překladu Kavárna Ciferník. Jmenuje se příhodně, protože tam zaplatíte jen za čas, který v podniku strávíte. Do Británie se tahle myšlenka dostala z Ruska a vypadá to, že padla na úrodnou půdu.
Nejprve si vyberete jeden z budíků – všechny mají jména. Vidím například budíky Robin, Harold, Agatha nebo Ernest. Sahám po Haroldovi. Od teď bude měřit čas, který v kavárně strávím.
„Tento prostor vnímám, jako kdybych pozvala spoustu cizích lidí do svého obýváku nebo do obýváku svého kamaráda. Lidé tu tráví čas různým způsobem. Někdo si přinese laptop a používá to tu jako kancelář. Jiní hosté si sem přijdou sníst oběd, někdo se přijde jen ohřát a zabít čas,“ vypočítává jedna z velmi mála zaměstnankyň Café Ziferblat, Dánka Sophie.
Vše je založeno na vzájemné důvěře
Její kavárenská práce je poněkud zvláštní. Nevaří kávu, nenosí talíře na stůl, neuklízí. Vlastně jen vysvětluje…
„Chceme, aby lidé nakonec všechno dělali sami a my je ani nemuseli kontrolovat. Ano, je to celé založené na vzájemné důvěře. Ta začíná už u toho, že si naši zákazníci sami na papírek vyplní údaje, kdy přišli a jak se jmenuje jejich budík,“ popisuje.
„Nakonec si spočítají, kolik minut tady strávili. Když se k nám lidé vracejí, pak už dělají všechno sami,“ dodává.
Ve zdejší kuchyni se cítím jako u babičky někdy v 80. letech. Je tu spousta hrníčků, různě otlučených, a především velice přátelská, domácká atmosféra.
Originální myšlenka vznikla v Rusku
Koncepce kavárny, kde je zpoplatněný pouze čas, se do Londýna dostala z Ruska. Tom Kramin má dva populární „ciferníky“ ve městě Kazaň a londýnská pobočka je prvním pokusem prorazit v západní Evropě.
„V Rusku zaměstnáváme mnohem víc lidí, kteří pomáhají hostům uvařit kávu, utírají stoly, umývají nádobí a tak podobně. V Londýně bychom chtěli ideálně dospět do fáze, kdy takoví pomocníci nebudou vůbec zapotřebí,“ říká.
„Tady si lidé připraví nápoj sami, zapíší své jméno, umyjí po sobě hrneček a ještě poctivě zaplatí. To nám umožňuje stlačit ceny pořádně hluboko,“ popisuje Tom a skutečně si nevymýšlí.
V Rusku je každá pobočka utajovaným místem
Minuta v Café Ziferblat přijde na tři pence, takže za příjemné hodinové posezení dáte jen „lidových“ 1,80 libry.
„Při rozjezdu jsme tu měli spoustu novinářů. V Rusku je ale každá pobočka Ciferníku v podstatě utajované místo. Tam žádný agresivní marketing neděláme,“ upozorňuje.
„Pro nás je důležité, abychom filtrovali lidi, kteří k nám chodí. Normálně to jsou naši přátelé a jejich kamarádi. Tady se na Ziferblat ‚nabalila‘ spousta lidí, pro mě osobně je jich až moc!“ neskrývá.
Na čas tu vlastně nikdo moc nehledí
„Lidé si tu pomáhají navzájem, když jeden ví něco, co ten druhý netuší. Vytváří to pocit, že se o tento prostor staráme všichni společně. Jediná věc, kterou tu nevedeme, je alkohol. Myslíme si, že by to změnilo atmosféru, přístup lidí a způsob, jakým tady ten prostor využívají,“ soudí Sophie.
I když je Café Ziferblat plné budíků a hodin, na čas tu nikdo moc nehledí. A není to otázka toho, že si zdejší tarify může dovolit v podstatě každý. Místo má zvláštní vyzařování a člověk se tu cítí velmi útulně.
Není tak divu, že zákazníci při odchodu nasypou do otlučeného kufříku víc mincí, než by ve skutečnosti museli.
