Zima opět připomíná neřešenou situaci bezdomovců

Od prosince se snaží pomáhat lidem bez domova v Praze i mobilní sociální týmy. Přes den působí jeden, v noci dva. Stačí na více než milionovou metropoli tři sociální týmy?

Peníze a odpor

„Kapacity by mohly být větší, ale bude to stát více peněz,“ zdůvodňuje radní pro zdravotnictví, sociální politiku a bydlení Martin Dlouhý. Na letošní rok vyčlenila Praha na řešení problematiky bezdomovců 55 milionů. Mobilní týmy v dosavadní podobě budou stát podle odhadu radního asi milion. Podle Martina Dlouhého město plánuje rozšířit počet nízkoprahových center. „Souhlasíme s rozšířením, ale nebyl čas to vyřešit, protože jsme museli spíše řešit, aby tito lidé neumrzli,“ dodává radní, podle kterého město naráží i na neochotu.

„V centru města kontaktujeme desítky lidí, ale v teplém počasí pomoc odmítnou. Buď jsou v podnapilém stavu, a nebo nechtějí opustit centrum, kde přes noc lépe získávají od turistů drobné a z odpadkových košů případně zbytky jídla,“ říká jeden ze sociálních pracovníků mobilního týmu Aleš Strnad.

Další naše noční zastávka je Mariánské náměstí, vyhledávaným místem je totiž mezi bezdomovci v noci budova magistrátu. A to kvůli průduchům s teplým vzduchem: „Čekáme na nějaké holky,“ vtipkuje místní osazenstvo. Vzápětí ale potvrzují, že důvodem je teplo z průduchů. „Představte si, že nás odsud vyhánějí, protože kazíme image.“ Stěžuje si parta čtyř mužů. Nabídku na přespání v některé z nouzových ubytoven odmítají s tím, že je teplo a raději zůstanou venku v centru města.

Jen v hlavním městě Praze je až 5000 bezdomovců. Jaroslava Daško Zemanová z Naděje si myslí, že jich spíš přibývá. „Každý den evidujeme 3 až 5 nových lidí. Většina jich je ze středních vrstev kvůli exekuci a nedokáží vyřešit s rodinou svou krizi. Prostě se za své problémy stydí a o pomoc požádají příliš pozdě.“

Boj o tramvaje

Jak ale snaha dostat bezdomovce z MHD vypadá v praxi? Z tramvaje číslo devět na Václavském náměstí právě vykazuje řidič zanedbaného muže s vousy. Ujímá se ho člen mobilního sociálního týmu Aleš Strnad. „To je náš stálý klient pan Jelínek.“ Společně s kolegou Petrem Kubištou se během noční služby snaží pomoci bezdomovcům, kteří nestihli dorazit na ubytovnu nebo si prostě neví rady.

Bezdomovci v autobusu|foto: Mirko Kašpar

Karel Jelínek toho moc nenamluví, podle lidí z Naděje na Bulharu patří prý k těm bezproblémovým klientům. Zhruba po hodině, kdy dostal svačinu, čisté oblečení a koupel, se mu přece jen v očích objevuje trochu živější výraz. „Ošetříme nohy? Jsou dobrý?“ Zjišťují členové týmu. Pan Jelínek totiž špatně chodí, a tak ho tým odváží na loď Hermes, vyjednali mu tu i přespání zdarma.

Problematický je především provoz nočních tramvají. Linky jezdí dlouhou trasu, tím pádem jsou vyhledávaným místem pro bezdomovce. To potvrzuje i bezdomovec Pavel Blaško, kterému občas zajistí pracovníci Naděje přespání na Hermesu nebo v jiné z nouzových ubytoven. „Nejlepší je 54, kde je teplo a dlouhá trasa až hodinu. Na lidi v tramvaji kašlu, protože ti na nás kašlou taky. Myslíte, že nám někdo něco dá? Jedině cizinci nám dají peníze nebo jídlo,“ říká Pavel Blaško.

Každý den se s lidmi bez domova setkávají také zaměstnanci pražského dopravního podniku – ať už ve vestibulech metra, nebo přímo při přepravě. Výjimkou není ani řidič tramvaje Zbyněk Štíbr. „Kazí nám dobré jméno, protože je to čím dál tím viditelnější problém. Máme zvláštní pokyny, kdy se jich nesmíme ani dotýkat.“ Řidič také prozrazuje, že je rozdíl na konečné stanici a v průběhu trasy. „Na konečné zavoláme policii a ta je vysadí. V průběhu jízdy úspěšnost vykázání závisí na řidiči. Pokud je to statný chlap, tak uspěje. Musíme k němu přistupovat jako člověku bez jízdenky,“ dodává Zbyněk Štíbr.