Jaroslava Štětinová, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje

4. únor 2014

V úterý 4. února 2014 byla hostem pořadu „K věci“ ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje Jaroslava Štětinová.

Moderátor Tomáš Pancíř s ní probral zápisy dětí do prvních tříd základních škol, okolnosti, za jakých doporučují psychologové odklad školní docházky, nebo šikanu ve školách.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Hezký den, posloucháte Český rozhlas Region, začíná další vydání pořadu K věci. Naším dnešním hostem je ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje Jaroslava Štětinová, dobrý den, vítejte u nás.

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Dobrý den.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Mluvit budeme především o zápisech dětí do 1. tříd, protože teď je samozřejmě doba, kdy se tyto každoroční zápisy odehrávají. Jak velkou zátěží jsou takové zápisy do 1. třídy?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Zátěží by být neměly.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A nejsou?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Předpokládám, že jsou, protože trémou trpí rodiče a přenášejí to na děti, ale je to jejich první setkání, takové to opravdové setkání se školou. Oni vstoupí poprvé do školy v roli školáka, v roli toho, kdo do té školy půjde. Takže možná trochu zátěž, tréma z neznáma, z toho, co se po nich bude chtít, tam bude, ale neměla by to být až taková zátěž.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Máte nějakou zkušenost, sledujete jak probíhají zápisy do 1. tříd, když zůstaneme u středočeských základních škol?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Sledujeme jak to vypadá, snažíme se i kolegům ve školách být nápomocni, někteří kolegové se zápisu i účastní, chodí přímo k zápisům. Já jsem také svého času chodila, ale pak jsem od toho ustoupila, protože klienti začali chodit spíš za námi.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Kolik škol, řekněme, konzultuje, jak by ten zápis měl vypadat, teď nechci číslo, ale spíš nějaký pocit, jestli je to desetina, třetina, polovina nebo ...

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Asi tak ta třetina.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Třetina. Tak, jak kolegové přicházejí a sdělují vám jak ty zápisy vypadají, tak z těch letošních, jaké zatím máte dojmy?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Zápisy začaly 15. ledna, takže těch zkušeností ještě není mnoho a upřímně řečeno se ke mně ještě příliš zpráv nedostalo.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Nedávno se objevily informace, že nastupující ministr školství Marcel Chládek by chtěl podobu zápisů do 1. tříd sjednotit, byla byste pro?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Má to svá pro i proti a určitě tam je část té informace, která je potřebná, protože jsou školy, které se snaží do zápisu promítnout hodně věcí a i takových, kde to dítě nemá možnost splnit ty podmínky, protože vývojově ještě nedospělo. To byl i důvod, proč jsme třeba svolávali někdy porady i učitelů, kteří povedou zápis do 1. třídy. Takže určitá jednotnost nebo spíš nastavení kritérií asi cítíme to všichni, ale úplně jednotně a závazně, to si zase přeci jenom nechala trochu kreativity a tvořivosti té škole.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Takže jestli tomu dobře rozumím, trochu jednotně nebo o něco jednotnější, než je to teď, pro to byste byla, ale že by to bylo úplně podle stejné šablony na každé škole, to si nedovedete představit?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Ano.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Když se dostaneme k tomu, jak by z vašeho pohledu, tedy z pohledu ředitelky Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje ty zápisy měly vypadat, co vlastně podle vás by dítě mělo umět, co je opravdu tou nutnou podmínkou a jakým způsobem by to škola u toho zápisu měla otestovat?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Škola u zápisu bude testovat asi tu hlavní věc, a to je taková ta zralost osobnosti, emocionálně-sociální oblast. Jestli je ...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Co si pod tím představit?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Jestli je dítě schopné projít zápis s paní učitelkou bez přítomnosti rodičů, jestli se od něj, od rodiče dovede odloučit a chvíli pracovat samo, samostatně, jestli umí pozdravit, jestli má tyto sociální návyky, jestli umí komunikovat, to si myslím, že jsou základní věci, které asi ten učitel u zápisu pozná a samozřejmě zápisy obsahují i další složky, které patří k všeobecné školní zralosti, a to je úroveň kognitivních poznávacích procesů, funkcí a práceschopnost a tělesná stránka, to spíš asi náleží jinam, to jsou schopny posoudit paní učitelky v mateřské škole a dětský lékař.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Já jsem si stáhl z internetu desatero pro rodiče dětí předškolního věku, což je záležitost vydaná ministerstvem školství. Když to člověk vytiskne, tak to vychází na více než 3 stránky A4 malým písmenem. Je to vodítko z vašeho pohledu, opravdu má rodič vzít tohle desatero a odškrtávat, jestli každou tu odrážku dítě splňuje?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
No, já si myslím, že pokud chce rodič mít obrázek o tom, jestli jeho dítě je zralé na školu, měl by konzultovat s učitelkou mateřské škole, pokud jeho dítě chodí do mateřské školy a četla jsem, že asi 80 % dětí v dnešní populaci mateřskou školu navštěvuje. Myslím si, že učitelky mají obrázek o tom, jestli to dítě je zralé nebo není. Mají jednak k porovnání aktuální úrovně těch dětí, které mateřskou školu navštěvují, tudíž budoucích školáků, ale i takovou tu jakoby historickou, to porovnání, co uměly děti před rokem a porovnávají. Takže si myslím, že odškrtávat si a kontrolovat, jestli to či ono umí nebo neumí, to bych asi nedělala. Stejně tak jako bych nedělala závěry z toho, když přijde dítě k zápisu, paní učitelka se ho zeptá na geometrické tvary a ono je zrovna v tu chvíli nepozná. Já jsem minulý týden byla na přednášce v mateřské škole, kde bylo zaměstnání děti, a protože tam byli rodiče a byla to atmosféra, která pro ně byla neznámá, to nepoznaly. Bylo to příliš mnoho rušivých elementů a nedělala bych z toho závěry. Rodiče se z toho pak nervují, říkají si, že jejich dítě bylo neúspěšné, ale proč?

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
To je tok, co jste říkala, že rodiče asi bývají u toho zápisu vystresovanější než děti a přenášejí to na ně. Vy jste se před chvílí dotkla jedné docela podstatné věci, že ne všechny děti chodí do mateřské školky, když se vrátím k nastupujícímu ministru školství Marcelu Chládkovi, tak on se nechal slyšet, že bych chtěl prosadit povinný poslední rok mateřské školky, to byste podpořila?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Myslím si, že je dobré, aby děti chodily ten poslední rok. Tak, jak je nastaven vůbec mateřské školy ve vyhlášce i v zákoně, že by měly, měly by být přijímány do mateřské školy přednostně děti, které půjdou do školy, to považuji za správné a určitě to dětem prospěje, protože příprava na školu není jenom to, že budeme ho učit rozvíjet poznání a podobně, ale ono se potřebuje také v kolektivu dětí rozvíjet, potřebuje s nimi komunikovat, potřebuje se mezi nimi najít své místo.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Posloucháte Český rozhlas Region, dnešním hostem pořadu K věci je Jaroslava Štětinová, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje. Vraťme se ještě k zápisům do 1. tříd. Řekněme možná módou, alespoň se to zdá z dálky v posledních letech jsou odklady, že rodiče nechávají děti, aby šly do školy o rok později. Je to dobře?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Já si nejsem jistá nakolik je to móda? Já si myslím, jestli to není jenom nafouknutá bublina, jestli to tak skutečně je.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Když se tedy budeme bavit o středních Čechách, jestli dobře rozumím právním předpisům, tak vlastně každé dítě, které je úspěšné a je mu odložen nástup do školy, musí projít vašimi pedagogicko-psychologickými poradnami, to znamená, že máte přehled, jestli těch dětí je víc nebo míň než v minulosti, je jich víc?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Samozřejmě, že jich je víc, protože je víc dětí, ale procentuálně to zůstává stejné. My jsme v loňském roce před rokem vyšetřili za účelem posouzení školy zralosti necelých 3,5 tisíce dětí a z toho jsme dali asi 2300 odkladů nebo doporučili odklad školní docházky. Ale zase jsou to děti, které byly k nám třeba poslány od zápisu ve škole nebo rodičům doporučili v mateřské škole, aby se na nás obrátili. Takže procentuálně z našeho pohledu zůstává to číslo stejné.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
I když to třeba porovnáte s čísly z před deseti nebo před patnácti lety?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Tak dalece jsme to neporovnávali, porovnáme to za dobu, kdy funguje středočeská poradna, ta funguje od roku 2005, takže za tu dobu máme pocit, že se to tak plus, minus pohybuje. Samozřejmě nárůst nastal v okamžiku, kdy se změnil školský zákon ve smyslu, že doporučení k odkladu školní docházky musí být od odborného lékaře a školského poradenského zařízení. Bylo období, kdy mohlo být buď, anebo?

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A ve kterých situacích doporučujete odklad, asi se dá vyjít z toho, co jste říkala před chvílí, to znamená, že dítě, když jde do školy, tak by mělo být na to psychické zralé. Tedy co jsou ty hlavní známky psychické nezralosti, kdy ten odklad doporučujete?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Já to vezmu trošku opačně, jak by mělo vypadat dítě, které je zralé. Mělo by být tělesně vybavené, mělo by být zdravé. To posoudí pediatr, tuhle tu stránku necháváme v podstatě na pediatrovi, protože nemocnost a podobné věci nebo riziko je třeba u dětí předčasně narozených, a tak dále, to je věc, kterou by měl posoudit dětský lékař. My posuzujeme úroveň poznávacích procesů, schopnosti, kam patří samozřejmě řeč, patří tam vnímání zrakové, sluchové, vnímání prostoru, vnímání času, posuzujeme práceschopnost, protože dítě u nás pracuje, plní úkoly, tudíž pracuje a i tu emočně-sociální oblast. Pokud v některé z těchto oblastí shledáme oslabení a pokud ho shledáváme jenom v dílčí oblasti a je patrné, že by se dítě mohlo ještě, než nastoupí do školy, dozrát, tak to není důvod k odkladu. Pokud je těch oslabení více nebo v některé oblasti opravdu je tam oslabení až opoždění, tak ten odklad doporučujeme.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
V jakém procentu těch dětí, které k vám přijdou, a rodiče je k vám pošlou, protože chtějí odklad, tak v jakém procentu případů přibližně to doporučíte?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Asi tam těm dvěma třetinám.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Ještě možná se pojďme podívat na druhý opak, protože také se stává velmi často, že dítě jde do první třídy a naopak toho už spoustu umí, umí číst, umí psát, někdy umí počítat, je to dobře?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Otázka je to dobře, není to dobře a jak tomu chcete zabránit? Jsou děti zvídavé, které mají starší sourozence, chtějí se učit od nich, tomu nezabráníte. Záleží, to je pak těžká role hlavně pro toho učitele, který musí to dítě umět motivovat a zaměstnat. Neříkám, že by se to měly děti učit, ale prostě ony se to učí samy od sebe, jsou zvídavé.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
V současné době do škol přicházejí už děti, které se odmalička setkávají s těmi nejnovějšími výdobytky moderních technologií, s chytrými telefony, s tablety, v posledních letech s chytrými televizemi, vidíte při vyšetření těch dětí nějaké následky, projevuje se to na té generaci?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Přiznám se, že jsme se na to příliš nezaměřovali, všímáme si, že děti v čekárně, když maminky s námi vedou pohovor, tak si s těmito zařízeními hrají. I my je v práci využíváme tablety pro, protože jsou v nich, je možné do nich dát aplikace, které obsahují určité programy, nesledovali jsme to, nejsem schopná vám na to přesně odpovědět. Ale stále se domnívám, že důležitější je ten mezilidský kontakt, protože důležitou složkou pro to, aby dítě uspělo ve škole, je řeč a řeč mohu rozvíjet jedině tak, že budu s dítětem komunikovat, budu si s ním vyprávět. Socio-emoční oblast posílím tím, že s ním budu sdílet, že mě bude zajímat, že se budu ptát, co ve škole dělalo, a to se tablet nezeptá.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Dnešním hostem pořadu K věci Českého rozhlasu Region je Jaroslava Štětinová, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje. Pojďme teď k pedagogicko-psychologickým poradnám jako takovým, mimochodem kolik máte poboček ve středních Čechách.

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
15.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A kolik máte psychologů a zaměstnanců?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Zaměstnanců, takže v pedagogicko-psychologické poradně pracují speciální pedagogové, psychologové a administrativní pracovnice, celkem máme asi 128 zaměstnanců. Je to číslo, které se tak průběžně mění.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
My jsme mluvili především o zápisech do 1. třídy, ale předpokládám, že tím zápisem vaše práce nekončí, naopak spíše začíná. Co jsou takové řekněme nejčastější záležitosti, které řešíte, s čím k vám děti přicházejí nebo s čím přicházíte vy do škol a za dětmi?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Ano, takže školní zralosti jsou opravdu otázkou sezónní, takže to řešíme březen, duben nejčastěji. V únoru začínají. Pak jsou to samozřejmě výukové problémy a nemusí to být jenom poruchy učení, je to otázka volby profesní cesty a v poslední době jsou to doporučení k uzpůsobení podmínek maturitní zkoušky. To jsou asi tak nejčastější okruhy, které sledujeme.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Mění se třeba poměr těch jednotlivých záležitostí, jsou nějaké trendy vysledovatelné, co se ve školách odehrává a co potřebuje vaší asistenci?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Domnívám se, že to je stabilní.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Tématem, o kterém se samozřejmě mluví docela často, to je šikana, v tomto směru je situace řekněme setrvalá nebo šikany je z vašeho pohledu přibývá nebo třeba se mění?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Mění se charakter té šikany. Já teď aktuálně řeším otázku v podstatě kyberšikany, protože média a chytré telefony, počítače, facebooky a podobně přinášejí další pole. Myslím si, že je to všeobecně známé, takže se mění charakter a zůstává pořád tato otázka na pořadu dne.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Jsou učitelé připraveni na řešení šikany a speciálně třeba na tu kyberšikanu, na to, co přichází v tomto směru?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Myslím si, že se rok od roku jsou připravenější.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Podle vašich zjištění nebo pozorování jak běžná šikana je, dá se říci třeba, že v každé třídě nějaké náznaky šikany jsou, nebo existují třídy, kde nic takového není?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Určitě existují třídy, kde nic takového není a myslím si, že je to hodně o práci třídního učitele, jak dokáže s třídou pracovat a případné náznaky zachytit.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Jak rodič pozná, z jakých náznaků vyrozumí, pokud třeba dítě není zvyklé se svěřovat se vším, pokud to nechává v sobě a trápí se tím samo, z čeho se dá usoudit, že dítě je obětí šikany?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Změna chování toho dítěte, změna chování, určitě bude uzavřenější, nebude chtít chodit do školy, bude somatizovat, to jsou myslím náznaky, který by si každý rodič měl všimnout.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A co v tu chvíli má dělat?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Měl by se zajímat, proč se tak děje.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Pokud mu to dítě to nechce říct. Kdy má jít do školy nebo kdy se třeba má s dítětem objednat k vám?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Když začne sledovat, že se něco děje, měl by se zajímat proč, proč se tak děje, co ho trápí to dítě. V podstatě tady navazujeme na to, co už by mělo být od začátku, kdy si rodiče s dítětem povídají, kdy je dítě zajímá, kdy sledují co se děje. Takže by to pro ně pak mělo být signálem, že je něco v nepořádku, a když se tak děje od začátku, tak pak se to dítě svěří. Pokud ne nebo mají jenom nějaký náznak, tak by se měli obrátit na školu, zeptat se, jestli se tam něco děje nebo neděje a pak samozřejmě se obrátit na nás nebo na střediska výchovné péče.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Když už se toho rodič dobere, je třeba dobrá cesta, když si to jde vyřídit přímo s tím šikanujícím dítětem nebo s jeho rodiči?

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Samozřejmě je otázkou, kde se to děje. Jestli se to děje na půdě školy, mimo školu, o co vůbec jde a měl by, myslím, požádat určitě o pomoc ještě někoho dalšího.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Říká Jaroslava Štětinová, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje, díky, že jste byla naším dnešním hostem, zase někdy na viděnou, na slyšenou.

Jaroslava ŠTĚTINOVÁ, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje
--------------------
Děkuji za pozvání a na slyšenou.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Od mikrofonu se loučí i Tomáš Pancíř.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio