Římský kongres 1918 a československá legie v Itálii
Významného vítězství dosáhli českoslovenští legionáři v bitvě proti rakouské armádě na Doss Alto v pohoří Monte Baldo u jezera Lago di Garda a poté na frontě na Piavě. Italská legie byla založena v zajateckých táborech na jihu Itálie, především v Padule.
Souvislostem jejího vzniku a kontaktům T. G. Masaryka, Edvarda Beneše a M. R. Štefánika na politické špičky v Římě věnujeme s historiky Dagmar Hájkovou z Masarykova ústavu, Pavlem Helanem z UK a Francescem Leoncinim z Univerzity v Benátkách.
Situace československých legionářů v Itálii nebyla jasná až do konání Římského kongresu v dubnu roku 1918, který se zabýval tzv. slovanskou otázkou, tedy snahou o osamostatnění slovanských národů v Rakousku-Uhersku.
Kongresu se kromě nejvyšších politických představitelů italské vlády a zástupců československého zahraničního odboje zúčastnil i tehdejší novinář Benito Mussolini. Byl plamenným zastáncem legitimního uznání italské legie a podporovatel samostatného Československa. Za tento přístup se mu dostalo v roce 1926 nejvyššího státního vyznamenání Řádu Bílého lva.
Dnešní historikové se shodují na tom, že se jednalo o symbolické diplomatické gesto, které však nepřineslo žádné zlepšení vzájemných vztahů. O dvanáct let později připojil Duce svůj podpis pod Mnichovskou dohodu.
Zajímavé je také sledovat Masarykovy návštěvy Itálie, kam směřuje jeho první exilová cesta v prosinci 1914, kdy má ještě Italské království pozici neutrality ve Velké válce, aby se nakonec přidalo na stranu Dohody. Po válce navštěvuje prezident Itálii především ze zdravotních důvodů a pobývá na Capri a Sicílii. Jeho poslední návštěva je datována v květnu 1924 v sicilské Taormině, kdy měl ve stejnou dobu ostrov navštívit také Mussolini.
Ač přijel Masaryk na soukromý pobyt se soukromým pasem, místní tisk se o jeho návštěvě několikrát zmiňuje. Setkal se tam s ministerským předsedou Mussolinim?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.