Pramen Dyje na Vysočině byste ještě nedávno našli jen stěží, dnes je u něj příjemné posezení

19. únor 2014
Česko – země neznámá

Na nenápadné louce nedaleko Panenské Rozsíčky na Jihlavsku vyvěrá ze země jeden ze zdrojů řeky Dyje. Druhý pramen bychom našli v sousedním Rakousku, kde se rakouská Thaya s Moravskou Dyjí stéká a dál už pokračuje jako Dyje.

Není to tak dávno, kdy bychom prameniště řeky na Vysočině jen stěží hledali. O přítomnosti vody by vypovídala jen podmáčená louka. V 80. letech minulého století se ale dalo dohromady pár milovníků přírody a pramen doslova vytáhli ze země.

Jedním z nich byl František Bukvaj, který v 60. letech působil v Panenské Rozsíčce jako učitel na místní škole. Na zdejší krásnou přírodu nezapomněl ani když se přestěhoval do nedaleké Třeště. „Všechno jsme tam museli ručně vysekat, kus té oblasti jsme odvodnili a stáhli jsme to do toho pramene,“ vzpomíná po letech František Bukvaj.

Místo, kde pramení Moravská Dyje, je teď příjemným místem k zastavení a odpočinku. U pramene stojí socha s názvem Jarní studánka od třešťského sochaře Jaroslava Krechlera. Kousek vedle vás možná překvapí kovová pruhovaná jabloň se dvěma červenými jablky.

Socha Jarní studánka u pramenů Moravské Dyje

Jde o první zastavení Podyjské glyptotéky umělce Lubo Kristka, které se jmenuje Zrození. Přírodní galerie kopíruje tok Dyje a má deset zastavení. Jedenácté je prý utajené – pro poutníky, kteří hledají.

Atmosféru místa, kde Moravská Dyje pramení, dobře vystihuje František Bukvaj: „Stalo se takovým místem, kam chodím několikrát do roka si sednout, pokochat se, poslouchat zpěv ptáků, napít se vody a zamyslet se.“

Informace o pramenech Moravské Dyje najdete na internetových stránkách Panenské Rozsíčky www.panenskarozsicka.cz. Další zajímavosti o Podyjské glyptotéce pak na www.glyptoteka.cz.


Zvětšit mapu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.