Prošel závislostí na gamblerství, napsal o tom knihu a založil občanské sdružení bojující proti hazardu, i takové příběhy se dějí

19. únor 2014
Zprávy

V jednom vinohradském činžovním domě sídlí sdružení, které dobře znají lidé propadlí hraní na automatech, ale i firmy provozující herny a kasina. Zakladatel sdružení Občané proti hazardu Martin Svoboda si sám několikaletou gamblerskou zkušeností prošel. Hraní ho připravilo nejen o miliony a několik let života, ale i o vztah s těmi nejbližšími. Rozhodl se proto na svém vlastním příběhu ukázat zákeřnost závislosti, která může často začít docela nevinně. Jeho příběh zaznamenal Ondřej Tuček.

„Mně to vstoupilo do života poměrně nečekaně. Podnikal jsem, měl jsem úspěšně zavedenou firmu a vzhledem k tomu, že se sešlo pár životních okolností, kdy byly potřeba peníze, tak mě to bohužel zavedlo do herny. Byla to největší chyba v mém životě,“ konstatuje Martin.

I hráčská závislost bývá stále hladovější, a tak byl i on v herně čím dál častěji.

„Ve špatném období, kdy do toho člověk opravdu padá, to bylo denně. Ti lidi, a já jsem nebyl výjimka, večer prohrají hodně peněz, druhý den jakkoli seženou další peníze a jdou hrát znova, aby zahladili problém z předchozího dne. Je to nešťastný koloběh a lidé se v něm dokážou motat i několik let.“

Hráčství je sice nelátková závislost, takže, na rozdíl od drog či alkoholu, zde chybí návyk na chemickou látku, ale to neznamená, že by byla méně zrádná.

„V tom je asi největší rozdíl a problém, protože je to závislé na vaší finanční kondici. Neznám moc hráčů, kteří jsou závislí přímo na té hře. Většina hráčů, co se motají v tom zoufalém kruhu, jsou v něm jenom proto, že se dostali do dluhové pasti,“ vysvětluje Martin.

I u gamblingu je vysoká pravděpodobnost, že se vyléčený člověk ke své vášni vrátí. A opět to může začít zdánlivě nenápadně.

„Do herny se většinou vrací proto, že nestíhají platit své dluhy. I když se rozhodnou, že už nebudou hrát, ale mají pořád dluhy, tak třeba půl roku nehrají a jenom splácí, ale pak už to nezvládají a zkusí si znovu zahrát. A už jsou v tom koloběhu stejně jako alkoholik, když několik let nepije a dostane se k flašce.“

Bodem obratu byla pro Martina Svobodu smrt matky. Opět se naplno pustil do podnikání a postupně dokázal své dluhy splatit. O své závislosti napsal knihu jako varování pro ty, kdo by chtěli zkusit své hráčské štěstí, i povzbuzení pro ty, kdo už v gamblerské pasti uvízli. Sdružení Občané proti hazardu, které založil, poskytuje podporu hráčům usilujícím o návrat do normálního života, ale také bojuje za legislativní změny, které by maximálně omezily počet heren a kasin v zemi nazývané ráj hazardu.

autor: Ondřej Tuček
Spustit audio

Více z pořadu