Před blackoutem nejlépe ochrání ostrovní provoz. Praze nepomůže, protože nemá vlastní zdroje elektřiny

Jejich výzkum potvrdil, že blackoutu se dá nejúčinněji předejít vybudováním ostrovního provozu. Zatím se ho podařilo otestovat jen na jakémsi mikroostrově - totiž v čistírně odpadních vod v Českých Budějovicích.

Tam ho instaloval řešitel projektu a také místopředseda Českého národního výboru pro omezování následků katastrof Ivan Beneš:

„Když dojde v Jihočeském kraji k blackoutu, tak se ta čistírna odpojí od sítě a naskočí motorové jednotky, které jsou napájeny bioplynem. Odepne se zbytná spotřeba a vitální funkce čistírny jsou zachovány. Takto vyšetřené množství elektřiny se ještě může využít v sousedních provozech, například v nouzovém zdroji pitné vody.“

Pro vybudování jakéhokoliv ostrovního systému je zapotřebí mít elektrický generátor, přenosovou síť a případně i inteligentní distribuční síť, které se v energetické hantýrce říká smart grid a která dokáže regulovat toky energie tak, aby nedocházelo k výpadkům a přetěžování.

Ostrovní provoz v Praze? Nemá vlastní zdroje elektřiny

Kdybychom chtěli vybudovat ostrov z území celé Prahy, ztroskotáme už na té úplně první podmínce, totiž na vlastních zdrojích elektřiny. Z tohoto pohledu je na tom hlavní město daleko hůř než všechna ostatní krajská města.

„Já neznám žádné hlavní město, které by mělo takový deficit výroby elektřiny na vlastním území. Zdroje, které jsou v Praze, jsou naprosto nedostatečné k provozu alespoň části veřejné sítě. Praha měla holešovickou elektrárnu, ta byla zlikvidována. Projekt Jarmila, který ji měl nahradit, se nerealizoval. Teplo je dnes převážně dodáváno z Mělníka. Teplárny, které jsou na území Prahy, jenom vypomáhají a nejsou schopny zajistit zásobování.“ upřesnil pro Český rozhlas Ivan Beneš.

Logo|foto:Český rozhlas

Podle jeho výpočtu, ke kterému došel společně se svými kolegy, by Praha potřebovala alespoň 300 megawattů vlastních zdrojů, což je téměř třetina výkonu každého z temelínských reaktorů.

Takové zdroje by mohly v klidové situaci poskytovat podpůrné služby, v krizových okamžicích by ale byly s to zajistit fungování podniků, úřadů a veškeré kritické infrastruktury včetně nemocnic, vodáren, kanalizace a bankomatů.

„Současná situace Prahy je asi taková, jako kdybyste chtěli provozovat jadernou elektrárnu bez dieselgenerátoru. Když se ztratí síť, tak bez dieselgenerátoru jaderná elektrárna havaruje. Například havárie ve Fukušimě byla způsobena tím, že selhalo vnější zásobování a dieselgenerátory byly zaplaveny vodou. Zatímco v jaderné elektrárně dojde při ztrátě vitálních funkcí k přehřátí a ke katastrofě, tak lidé nebudou mít základní životní potřeby: napít se, najíst se, ohřát se. Žádná z těchto tří věcí bez elektřiny dneska nefunguje,“ upozornil řešitel projektu RESPO.

Připravme se na další orkán

Zní to jako pořádně apokalyptický scénář, ale stačí si vzpomenout na březen roku 2008, kdy se republikou prohnal orkán Emma. Na pražském Chodově porazil šest sloupů přenosové soustavy.

Výpadek se podařilo vyřešit do dvou hodin přepnutím na jinou rozvodnu, samotná oprava ale trvala dvacet dní.

„My musíme připustit, že přijde nějaký orkán, nový Kiril nebo Emma, který nám může pobořit ne jedno, ale třeba tři čtyři paralelní vedení. Pak jsme skutečně několik dnů až dva týdny bez elektřiny,“ uzavřel Beneš s tím, že dnešní pražské cvičení na případný blackout vidí jako velice racionální a prozíravé.