Rozhovor měsíce: S Davidem Dorůžkou a Barborou Sojkovou o Apokalypse a křehkosti

Na albu, které společně natočily ženský vokální soubor Tiburtina Ensemble, zabývající se starou hudbou, a trio Davida Dorůžky, se setkávají středověké skladby inspirované biblickou knihou Zjevení svatého Jana a jazzová improvizace.

Projekt, který měl koncertní premiéru v roce 2010 na festivalu Concentus Moraviae, čerpá především ze španělského kodexu Las Huelgas ze 14. století, který Barbora Sojková představuje v úvodu rozhovoru.

„Kodex obsahuje vícehlasé i jednohlasé skladby, řazené do tzv. notredamské školy. Ta má už svou specifickou rytmiku, už to není jen několik chorálních hlasů spojených k sobě. Skladby se dělí na kondukty, které vznikly už s novým textem, a na moteta, která vycházejí z gregoriánského chorálu, k němuž jsou přikomponované další hlasy.“

Souboru Tiburtina Ensemble, který se na starou hudbu specializuje, v projektu Apokalypsis sekunduje jazzové trio ve složení David Dorůžka (kytary), Marcel Bárta (saxofony, basklarinet) a Martin Novák (bicí, perkuse). „Naše hraní se váže k hlavnímu příběhu celého programu, což je Apokalypsa, Zjevení svatého Jana,“ vysvětluje Dorůžka.

„Snažíme se částečně tohoto příběhu držet, vykreslit o něm určité představy. To, co hrajeme, do značné míry vychází ze zpívaných částí před našimi improvizacemi a po nich. Zbytek je momentální inspirace. Za tři a půl roku, co ten projekt existuje, se podoba naší hudby hodně vyvíjela.“ K novozákonní Apokalypse, hlavnímu inspiračnímu zdroji kodexu Las Huelgas, a potažmo i alba Apokalypsis, se Barbora Sojková vrací po první hudební ukázce:

Tiburtina Ensemble, David Dorůžka, Marcel Bárta|foto: Václav Vraný

„Lidé, kteří nečetli bibli, mají často představu, že Apokalypsa popisuje strašný konec světa. Ten příběh je však daleko obsáhlejší. Je v něm více scén, které jsou sice možná strašidelné, ale především jsou mravokárné. Apokalypsa vznikla v době, kdy křesťanství ještě nebylo oficiálním náboženstvím, a jejím cílem je tedy podpora křesťanů ve víře. Mne fascinuje hudba, která ve středověku na tyto texty vznikla nebo z nich vychází. A to byl hlavní důvod, proč jsme tohoto tématu využili.“

Program Apokalypsis stojí jen zdánlivě na střetu fixované staré hudby a momentální jazzové improvizace. Ve skutečnosti i Tiburtina do jisté míry improvizuje. „I fixovaná hudba často nabízí prostor pro improvizaci,“ tvrdí Sojková s tím, že hlasy mohou pracovat například s barvou a reagují i na hudbu Dorůžkova tria.

Společné koncerty Tiburtiny a tria Davida Dorůžky zatím probíhaly především na festivalech a akcích staré a klasické hudby, méně na jazzových pódiích. „Jeden z důvodů je ekonomický. Je nás většinou deset nebo jedenáct, a projekt je tedy finančně náročný. Navíc jazzových festivalů, které by si to mohly dovolit, u nás není tolik, případně nedisponují odpovídajícími prostory,“ vysvětluje Dorůžka, proč se program Apokalypsis prozatím na jazzové přehlídky prakticky nedostal.

Tiburtina při nahrávání alba Apokalypsis|foto: Dušan Tománek

V závěru rozhovoru přijde řeč i na střet mužského a ženského principu, na to, jak se čistě ženský vokální soubor s mužským instrumentálním triem doplňuje. Podle Sojkové tento střet není zásadní, nicméně dodává: „Mužská složka nás ovšem velmi inspiruje. Je fajn, když mezi osm ženských přijde pár mužů, rozhodně to dělá dobrotu.“

Dorůžka dodává: „Asi bych také řekl, že je to vcelku jedno. Ale je pro nás zážitek hrát někde, kde převažují ženy, protože to se jazzovým hudebníkům nikdy nestává. Jazzový svět je machistický. Kdybych si tentýž projekt představil se sedmi nebo osmi muži, kteří by zpívali chorál, nebylo by to zdaleka tak zajímavé. Účast žen dodává celku na křehkosti.“

Rozhovor s Barborou Sojkovou a Davidem Dorůžkou vedl Milan Tesař (Radio Proglas). Součástí pořadu jsou ukázky z alba Apokalypsis.