I žena umí zařvat u postranní čáry

4. březen 2014

Petra Lancová je fotbalovou trenérkou FC Vysočina. Její holčičí tým vyhrál soutěž plnou chlapeckých mužstev. Menší vzrůstem, ale srdcem velká bojovnice. Pokud ji u postranní čáry přehlédnete, jistě ji nepřeslechnete. Ti, kdo jí znají, ví, že je to tak trochu rebel.

K fotbalu se dostala v patnácti letech. Tehdy se pro ni začala psát nová - doposud
neukončená - éra. Fotbal ji doslova pohltil. Neřešila šminky, první lásky. Jen míč a zelený pažit. Hrála fotbal a hrála ho dobře.

Okusila si i sparťanský dres. Fotbal poznamenal i její domácnost. Manželství nevydrželo. Sama k té době říká: „Když jsem se poznala s manželem, zjistil, že dělám fotbal tak mi ho i zakazoval. Ale nepodařilo se. Byl víc do hudby, ale pak se se mnou i na tu televizi díval,“ usmívá se.

„Jaká byla ona hráčka, taková je trenérka. Má maximum zapálení a entuziazmus. Prohru obrečí, to ji nakopne a jede zase dál,“ říká o ní Petr Morkus – sportovní manažer mládeže prvoligového klubu FC Vysočina Jihlava a pokračuje: „ Ona je trenérka s licencí, vzdělává se, učí se dál. Nemá žádné úlevy mezi námi a my jí bereme jako jednu z nás.“

Nad fotbal je jen jedna láska – dcera Tereza. Obě mají společný sen, že Tereza vyhraje Wimbledon a budou jezdit spolu po světě. „Buď vyhraje mistrovství světa ve fotbale, nebo Wimbledon, přece nebudu furt sedět doma,“ říká Petra.

autor: Petr Palovčík
Spustit audio