Civilizace: Člověk T. G. Masaryk

V Magazínu Leonardo Civilizace jsme osudu T. G. Masaryka věnovali hlavní téma. Připomínali jsme výročí narození (* 7. 3. 1850), vydání nové knihy o jeho životě Rodokmen a soukromí TGM od Michaely Košťálové, oslavy v Muzeu TGM v Lánech, ale prostor našla i Masarykova zvídavost a podpora vědy, která se velmi přesně zrcadlí ve vzpomínce Přemysla Šámala, citované v knize Rodokmen a soukromí TGM: „Prezident ihned poskytl potřebnou částku z vlastních peněz. Jednoho dne se objeví na místě koňmo. „Tož co jste našli, profesore?“ táže se profesora Stockého. Profesor vstal a počal vykládat. Prezident seskočil z koně, sedl si na pařez a poslouchal, přerušuje výklad někdy dotazem. Toho dne marně čekali na zámku prezidenta k obědu, oběd musel za ním k mohylám. A tak se to opakovalo téměř denně, než výzkum byl ukončen.“ Tehdy šlo o první systematický výzkum keltského hradiště u Stradonic, který v roce 1929 zahájil se svým týmem prof. Albín Stocký.

Vztah k vědě a poznání byl korunován vznikem fondu, který byl založen u příležitosti 70. narozenin TGM. Tehdy bylo zákonem uvolněno ze státního rozpočtu 20 milionů korun. Další sbírky počáteční vklad navýšily na 39 milionů, které nebyly využívány pouze k podpoře výzkumů, ale pomoci se dočkali také vysokoškolští studenti. Fond rovněž podpořil Slovanský ústav, Onkologický ústav v Brně, českou dětskou nemocnici, Zemědělské muzeum, Národopisné muzeum a řadu dalších institucí.

Pozvánka na Den s T.G.M. v Lánech|foto: Muzeum T. G. M. Rakovník

Múza nebo milenka?
Zajímavým tématem, ke kterému se média a historici stále vrací, je vztah Masaryka k ženám, zejména k Oldře Sedlmayerové. Zaujala také Michaelu Košťálovou, ale nepřipomíná ji pouze v roli milenky, jak je často zkratkovitě uváděna, ale představuje ji jako ženu s vlastním osudem, který se v jedné chvíli propojil s životem Masaryka. Podle Michaely Košťálové byla Oldra spíše múzou, která probudila dávné Masarykovy literární ambice, a tím si zajistila místo v prezidentově srdci. Mnohé napovídají také jejich dopisy, které byly částečně publikovány v knize Dopisy Oldře.

V dopisech uvidíte nejen zajímavé proměny Masarykova podpisu od TGM, přes Tvůj prezident, Oddaný Masaryk, Váš Masaryk až po TM nebo Váš M., ale také proměnu celého vztahu od úcty, přes touhu až po ochlazení. Například v roc 1928 T.G.M. Oldře napsal: „…Děkuji ti za Tvůj dlouhý dopis – jak si ho vážím, napsaného v horečce! Olo, Ty mě opravdu máš ráda. Pánbůh Ti zaplať za Tvou lásku!...“ V roce 1931 najdeme jeden z dopisů, který je často citován při dokládání mileneckého poměru: „…Chodí mně dnem nocí hlavou Tvoje báseň; zase mám návrhy a posílám Ti je. Nech zatím všeho ostatního psaní, obuj se do té básně, z toho by něco mohlo být, Olo!
Já jsem vyprahlým po Tobě, je to hrozné, nemohu se dočkat té Prahy; tak zle jsem to nikdy nezakusil, jak teď – Bůh ví, proč a zač, ale jen být s Tebou a bude pak klid a pokoj. A když já nemám než Tebe!...“. Ovšem už v roce 1933 uvidíte v listech citelný chlad: „…Poznámek k románu nemám mnoho. Upozornil jsem na jednom místě, jak by se verš dal upravit přemístěním slov, ale tato stránka práce zasluhuje Vaši pozornost. Čtu-li hlasitě ty verše, spád často je zadrhnut.“ Jaký byl sám Masaryk a jeho vztah k Oldře? Čím vším si v životě Oldra prošla? Napovědět může nejen kniha Rodokmen a soukromí TGM, ale také rozhovor s Michaelou Košťálovou:

Obdiv k člověku
Michaela Košťálová svůj obdiv k osobnosti prvního československého prezidenta neskrývá, ale současně své názory pouze nabízí, nevnucuje. Masaryk se na stránkách knihy stává především člověkem, který nebyl povýšený ani odměřený, rád se smál, ač měl svůj vlastní smysl pro humor. Byl individualistou, který se už během života stal součástí módních doplňků. Jeden z nich sehrál roli také v našem rozhovoru:

Obdiv Michaely Košťálové k T. G. Masarykovi je zřejmý i ze vzniku samotné knihy, protože dosud se tato historička umění věnovala pouze ženám. Mnohé může napovědět také jeden z pořadů Vstupte!