Největší létající stroj na světě
Bývalý koncept velké americké vojenské vzducholodě LEMV, Long Endurance Multi-Intelligence, o kterém jsme na Leonardu před časem psali, se přerodil do projektu série civilních britských vzducholodí Hybrid Air Vehicle/Airlander.
Z hlediska konstrukce nejsou stroje HAV/Airlander, vyráběné britskou firmou Hybrid Air Vehicles, ani čistým Zeppelinem, tedy vzducholodí s kompletně pevnou strukturou a pevným tvarem, ani čistým blimpem, tj. řiditelným balonem bez výztuže či pevné nosné struktury, jehož tvar se může s časem obecně trochu měnit.
I z leteckého hlediska jde o vzducholoď hybridní. Část potřebného vztlaku je totiž zajišťována aerodynamicky, pomocí dopředného pohybu, a asi jen 60% vztlakové síly zajišťuje staticky Archimédův zákon. Tedy zde nejde o klasickou 100% vzducholoď, ale částečně, ze 40%, o letoun těžší než vzduch. To poněkud usnadňuje přistání, protože tím pádem Airlander nepotřebuje početný pozemní tým, zajišťující pomocí jistících lan bezpečné ukotvení. K přistání stačí pouze, aby stroj kontrolovaným způsobem snížil dopřednou rychlost.
Vzducholoď je naplněna héliem, tedy bezpečně inertním a nehořlavým plynem, lehčím než vzduch. Současný typ HAV 304 je 91 metrů dlouhý a 34 metrů široký vzdušný kolos. Je dokonce o 9 metrů delší než nejdelší nákladní letadlo světa, Antonov An-225, a je tím pádem i největším létajícím strojem na světě. Budoucí typ Airlander 50 má mít dokonce délku 120 metrů.
Stroj byl původně navržen hlavně jako létající centrum pro vojenská pozorování, komunikaci a elektronický průzkum. Jeho druhým účelem měla být funkce nákladní vzducholodi. Potom, co Pentagon od projektu LEMV z finančních důvodů odstoupil, však nákladní funkce již prakticky hotového stroje vystoupila do popředí. Dnes existující typ HAV 304 unese až 7-8 tun užitečného zatížení, budoucí Airlander 50 bude moci unést až 50 tun nákladu. V projekčních kancelářích se uvažuje i o superobří variantě Airlander 200 pro 200 tun nákladu. Tyto vzducholodi bude také možné použít pro různé humanitární, pátrací a záchranné mise, stejně jako provizorní komunikační či retranslační prostředek pro skupiny lidí, pobývající v odlehlých a pustých končinách naší planety.
Odborníci odhadují, že vzducholoď HAV 304 může ve vzduchu létat bez mezipřistání nepřetržitě až po dobu 21 dní v bezpilotním módu, s lidskou posádkou na palubě ovšem vydrží ve vzduchu “pouze” 5 dní. Vzducholoď přitom oproti letadlu spotřebuje při dané cestě jen asi jednu desetinu paliva. Vzducholoď pohánějí 4 dieselové motory, každý o výkonu 350 koňských sil, což jí může dodat rychlost až 160 km/hod. Její první předváděcí lety se očekávají již příští rok.
Zdroje: Popular Science, BBC, Telegraph, Hybrid Air Vehicles, Aviation Week, CNET, Airlander 50 (PDF)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka