Zákaz lovu švédských vlků

„Vlk tady před týdnem zabil mladého losa,“ ukazuje na malý les, který je od jejího statku co by kamenem dohodil. „Když víme, že se vlk může kdykoli objevit na našich pozemcích, narušuje to kvalitu našeho života. Neodvažujeme se nechávat psy na dvoře. Lidé říkají, že na procházku do lesa je potřeba vycházet jen s puškou!“ stěžuje si.

Lov vlků je citlivou otázkou ve Švédsku, stejně jako v dalších evropských zemích, kde byla tato šelma v posledních desetiletích znovu vysazena a těší se ochraně Evropské unie. Podle bernské konvence z roku 1979 je vlk v celé Evropě chráněným druhem.
Evropská komise loni Švédsku pohrozila sankcemi, když švédská vláda povolila zabít několik vlků.

Diskuse znovu ožily v lednu, když stockholmský správní soud pozastavil výnos umožňující lovcům zabít tuto zimu 30 vlků. Tři organizace na ochranu životního prostředí, včetně švédské sekce Světového fondu na ochranu přírody soudí, že jeho rozhodnutí odpovídá evropským normám o ohrožených druzích. Lov vlků je od té doby povolen jen ve specifických případech, kdy šelmy útočí na stáda nebo jsou zjevnou hrozbou.

Rozhodnutí soudu přišlo měsíc poté, co vláda oznámila záměr snížit počet vlků v zemi ze 400 na 270. „Ve Švédsku nikdy nežilo tolik predátorů jako dnes,“ upozornila ministryně životního prostředí Lena Eková, když předkládala zprávu, podle níž by měla tato severská země regulovat populaci vlků, aby „zohlednila zájmy lidí žijících a pracujících v zónách, kde se predátoři soustřeďují“.

Ekologové však odmítli její argument. Podle nich nespočívá na solidních vědeckých základech. Jejich vítězství vyvolalo pobouření mezi drobnými zemědělci, jako je Elsa Magnussenová. Ta zdůraznila, že v roce 2012 vlci ve Švédsku zaútočili na 411 ovcí, zatímco v roce 2008 to bylo „jen“ 292 ovcí. Upozorňuje, že není nepřítelem vlků, ale když zabíjejí ovce, přichází o značné peníze a může zkrachovat. Nainstalovat všude ohrady je podle ní příliš finančně náročné.

Vlk eurasijský|foto: Zoo Děčín

Lovci, jichž v regionu Värmland žije na 500, jsou rovněž pobouřeni. Vlci podle nich zabíjejí příliš mnoho zvěře a útočí na jejich psy. „Samozřejmě, že vlci také musejí jíst, ale otázka je, do jaké míry tomu necháme volný průběh,“ řekl agentuře AFP Gunnar Glöersen, který pořádá hony v okolí Karlstadu. Nebudou-li se počty vlků snižovat, bude se rozmáhat pytláctví, varuje.

Ekologický aktivista Jan Bergstam soudí, že lovci a zemědělci přehánějí, aby dostali subvence. Problém lze podle něho snadno vyřešit tak, že odstřel vlků bude omezen na případy, kdy šelmy zaútočily na farmy několikrát po sobě nebo usmrtily mnoho losů.
Bergstam zdůrazňuje, že hrozby odpůrců vlků nejsou nové a měly by se brát vážně. „Povzbuzují lidi, aby zabíjeli tolik vlků, kolik se jim zachce,“ říká.

Řešení sporu může trvat roky a jeho epilog se může odehrávat až před Evropským soudním dvorem. Brusel má jen málo důvodů otevírat znovu diskuse k obtížně vyjednané direktivě z roku 1992, podle níž je v Evropě chráněno přes 1000 druhů zvířat a rostlin. Magnussenová zrůrazňuje: „Dokud bude spor trvat, budu se samozřejmě snažit farmu udržet. Nebudu pochopitelně střílet vlky, abych pokládala jejich zdechliny před parlament, ale budu chránit svá zvířata.“

Zpracováno za zahraničního tisku.