Cyril Höschl: Dnes je možné určit, kam až sahá deprese jako syndrom

„Nárůst poruch mozku v populaci bezprostředně souvisí s tím, že se populace dožívá vyššího věku,“ říká Cyril Höschl. „A protože to jsou onemocnění typická pro vyšší věk, tak jsme svědky jejich vzestupu.“

Populace, která dřív umírala kolem šedesáti na infarkty myokardu nebo ještě v dětství na různé infekce jako záškrt nebo černý kašel, se dnes dožívá věku, kde na ně číhají jiná onemocnění, zpravidla degenerativní. „Alzheimerova demence například."

Máme také větší schopnost detekovat nejrůznější poruchy. „Zatímco dříve se řada depresivních chorob považovala za lenost, neochotu, tak dnes je možné určit, kam až sahá deprese jako syndrom.“

Čtěte také

Stejně tak dříve tzv. „nevychovaným spratkům“ je dnes často diagnostikován syndrom poruchy pozornosti s hyperaktivitou, který je léčitelný. „Není to tedy jen otázka koncepce, ale medicínského modelu.“

Digitální demence?

Monitory, klávesnice, hesla, pin kódy... Mění se evidentně i způsob našeho života. „Od toho, který vystavoval nároky na naši tělesnou schránku, k tomu, který vystavuje nároky na naši mentální a kognitivní výbavu.“ Proto kromě chorob mozku roste i úrazovost: kvůli naší nižší tělesné zátěži a sedavým zaměstnáním.

Ale kolik je pak pravdy na tom, že čím víc používáme počítače, kalkulačky, tím méně zaměstnáváme mozek? „To je pravda, ale varuju před zevšeobecněním, protože je tu také opačný trend.“ Lidé sice už neznají pravopis, malou násobilku, o velké nemluvě, ale měřením se zjišťuje, že naše IQ roste.

Čtěte také

„Některé schopnosti a dovednosti mizí a přesouvají se jinam.“ Roste například schopnost manipulovat s objekty v duchu, tolik typická právě pro digitální věk. IQ tak v naší společnosti dramaticky na rostlo a je zjištěno, že roste zhruba o tři body každých deset let.

Jaký význam mají Dny mozku? Proč se mezi lidmi vyvinula řeč? A co si Cyril Höschl myslí o udělení Templetonovy ceny Tomáši Halíkovi? Poslechněte si ze záznam v našem iRadiu.