Harry Potter je u českých dětí za zenitem, říká ředitel Knihovnického institutu

18. březen 2014

Třetina všech dětí nepřečte za měsíc jedinou knihu. O jak alarmující jde zjištění? „Obecně je možné konstatovat, že četba za poslední léta prořídla,“ shrnuje Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny České republiky, v rozhovoru se Zuzanou Burešovou.

Dnešní děti na četbu zkrátka „nemají čas“. Alespoň to řada z nich tvrdila v průzkumu, který zkoumal, jaký mají české děti vztah ke knihám. „Četba je otázkou priorit. Televize u dětí mezi médii dosud jasně vítězí, a stejné je to koneckonců i u dospělých,“ říká Vít Richter.

Až 34 procent dnešních dětí se přitom ani ve škole nesetkává se žádnou povinnou četbou. „A to je chyba,“ je přesvědčen Vít Richter. „Škola může být pro děti, které mají s četbou problémy, místem, kde jim někdo poradí.“

Čtěte také

I v tomto případě však existuje „ale“. Děti by totiž podle Víta Richtera měly číst v prvé řadě to, co je baví. „Dostane-li malé dítě k četbě Babičku, která je pro něj obtížná jak příběhem, tak jazykem, je to chyba,“ je přesvědčen.

A co tedy děti čtou? „Stále vítězí Harry Potter, byť ne tak jednoznačně jako před 10 lety, už je však za zenitem. Mladší děti ho sice znají, ale znají ho už spíše z filmů.“

Dnešní dívky prý rády čtou příběhy o přírodě a dětech nebo pohádky, zatímco chlapci jednoznačně preferují dobrodružné knihy, komiksy a také naučnou literaturu. I to vyplynulo z průzkumu mezi dnešními dětmi. Zajímají vás další zjištění, která z průzkumu vyplynula? A jak velkou konkurenci knihám dělají nová média? Poslechněte si záznam celého rozhovoru!

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku, nebo v našem audioarchívu.

autor: als
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.