Studie financovaná NASA varuje před kolapsem naší průmyslové civilizace

19. březen 2014

Nová studie, kterou financovalo Goddardovo středisko pro vesmírné lety agentury NASA, varuje, že dnešní průmyslové civilizaci možná hrozí rozklad již během několika desetiletí. Hlavní důvody jsou dva: fatální vyčerpání přírodních zdrojů a odtrženost života bohatých elit od každodenních problémů, na které narážejí méně majetní lidé.

Studie je založena na komplexním matematickém evolučním modelu s názvem Human And Nature DYnamics (HANDY) a její předběžné závěry zveřejnili její autoři Safa Motesharrei, Jorge Rivas a Eugenia Kalnay (z univerzit v Marylandu a v Minnesotě) v článku nazvaném A Minimal Model for Human and Nature. Model HANDY bere v úvahu jak vliv přírodních podmínek, tak i důsledky vnitřní dynamiky a rozvrstvení lidské společnosti na vývoj civilizace.

Studie poukazuje na podobné cykly, které se vyskytly u mnoha civilizací v minulosti. Počáteční období vzestupu bylo nakonec vystřídáno epochou rozkladu, i když ten byl někdy poměrně pomalý a mohl trvat i několik staletí (starý Řím, civilizace Mayů, Mezopotámská či Guptovská říše atd.). V rámci modelu hraje roli mnoho parametrů, jako jsou dostupnost vody, energie, úroveň zemědělství, charakter podnebí a počet obyvatel. Pokud dojde k napětí či disproporci mezi dostupnými přírodními zdroji a poptávkou po nich, zejména u více zdrojů najednou, může nastat kolaps civilizace, například ve formě úbytku pracovních sil. V případě, že se společnost rozštěpí na bohatou vládnoucí elitu a chudou ovládanou masu, tedy na dvě skupiny, jejichž podíl na rozdělovaných zdrojích je nesouměřitelný, může se stát, že elita nepozná signály blížícího se úpadku a nedostatku, nereaguje na ně adekvátně v rámci zpětné vazby a dál kormidluje společnost směrem ke kolapsu či rozkladu.

Autoři studie se domnívají, že právě kombinace dvou kritických faktorů, jakými jsou rabování přírodních zdrojů a sociální nesouměřitelnost, je i v současné globální průmyslové civilizaci přítomna. Autoři přitom nevidí technologický pokrok jako dostatečně účinnou zbraň proti nerovnováze, protože nové technologie sice umožňují efektivnější využívání zdrojů, na druhou stranu však i přesto nakonec vedou k růstu jejich spotřeby. Autoři rozebírají různé scénáře a diskutují možnosti, jak úpadek odvrátit. Jejich doporučení v tomto smyslu spočívá jak v omezení spotřeby přírodních zdrojů, tak v omezení populace, ale také ve zmenšení ekonomické nerovnosti, což by mohlo vést vládnoucí elitu k většímu zájmu o problémy většiny populace. K podobným závěrům došly i některé renomované světové instituce (asociace auditorů KPMG a Britský vládní úřad pro vědu).

Studie má brzy vyjít v recenzovaném odborném časopise nakladatelství Elsevier - Ecological Economics.

Zdroje: News.com.au, The Guardian, Daily Kos, A Minimal Model for Human and Nature Interaction (PDF), Global resilience system

autor: Pavel Vachtl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.