Až budete popíjet bio víno, vzpomeňte si na žížaly, vzkazuje Pavel Maurer
Pamatujete, co nám říkali na základní škole o užitečnosti žížal? Gastronaut Pavel Maurer připomíná, že jsou neodmyslitelnými pomocnicemi při pěstování bio vinné révy.
Tentokrát vám budu vyprávět o žížalách. Nechci unavovat jejich úžasným přínosem pro zemědělskou půdu, protože to jsme se všichni učili na základní škole. Dnes vám toužím říci, jak jsou žížaly důležité pro víno, respektive pro biovíno.
Žížaly totiž dokážou svými exkrementy vytvářet takzvaný vermikompost, ekologické hnojivo obsahující minerální látky, anorganické sloučeniny, enzymy a hormony, které pomáhají růstu rostlin. A ohromně se hodí na hnojení biovína. Navíc tento kompost obsahuje žížalí hlen, jenž zabraňuje ve vyplavení důležitých látek vodou.
Vermikompostovat je možné s jakýmkoliv druhem žížal. Vhodná je třeba žížala hnojní, což je v Česku obvyklý druh vyskytující se v zahradním kompostu. Další typ, kalifornská žížala, je však velmi dravá, rychleji se množí a dává přednost životu v kompostu před obyčejnou půdou. To víte, západ!
Když jsem se v Mikulově ptal, kolik žížal vlastně chovají, řekli, že to nelze spočítat přesně. Žížaly nemají rády světlo, takže i když jich pár vykopete, ihned se zavrtají zpět do kompostu.
Odhadem v jednom metru čtverečním dobře vedeného vermikompostu bývá asi 40 tisíc žížal. Takže ve vermikompostu u Marcinčáků chovají přibližně 50 miliónů žížal. A ty mají pořád hrozný hlad. Papají vinnou matolinu, slámu, seno, kukuřičnou siláž, hnůj, ale také třeba řízky z cukrové řepy. Sežerou v podstatě jakýkoliv rostlinný odpad.
S chovem začal osvícený vinař Marcinčák před sedmi lety, když zvažoval, jak naložit s výlisky z hroznů, které už nelze vyvážet jen tak na pole. Řešení je geniální ukázkou, jak šikovně využít odpad coby krmení pro žížaly a následně ze žížalích výkalů získat kvalitní ekologické hnojivo.
Až budete degustovat nějaké chutné biovíno, nezapomeňte, vážení gastronauti, že možná vzniklo právě díky solidnímu žížalímu trusu.
