Tajemství uranových barev objevíte v Jáchymově na Karlovarsku
Tři druhy žluté, tři druhy oranžové, nažloutlý uran-hydrát, tmavě hnědý protoxyd a nazelenalý dusičňan – to byly výsledné žádoucí barvy, které se v Jáchymově téměř sto let vyráběly z uranové rudy. Jejich výroba představovala náročný proces – mimo jiné mletí, pražení a louhování uranové rudy. Barvami se zdobilo sklo a porcelán. Největší poptávka po jáchymovských barvách byla na konci 19. století.
Zpočátku se uranové barvy vyráběly podomácku, ale od října 1855 (podle jiných pramenů v roce 1854 nebo až 1858) začala v Jáchymově výroba uranových barev ve velkém, v nově zřízené továrně na uranové barvy, která stávala v dolní části města poblíž ústí štoly Daniel a téměř naproti pozdějšímu hotelu Radium Palace.
Metodu průmyslové výroby uranových barev vypracoval český chemik a profesor příbramské báňské akademie Adolf Patera, který měl původně pověření c. k. rakousko-uherského mincovního úřadu vypracovat metodu ke stanovení obsahu uranu v různých látkách.
Zavedení výroby uranových barev uchránilo jáchymovské doly před jejich uzavřením, k němuž se v polovině 19. století už schylovalo. Nastartovalo uranovou éru města, která s mnoha peripetiemi skončila v roce 1965 uzavřením posledního uranového dolu. V podobě využití radonu k léčebným účelům ale trvá dodnes.
Jáchymovská továrna se zasloužila i o objev radia
Jáchymovské uranové barvy odebíraly ve velkém podkrušnohorské porcelánky a sklárny, jimž se nová technologie vyplácela – o jiskřivě žluté uranové sklo, které má v dopadajícím světle jinou barvu než ve světle procházejícím, byl velký zájem a výrobky sklízely i mnohá ocenění na světových výstavách. Díky této poptávce prudce stoupala i cena uranu a barev z něj zhotovených.
Během deseti let (1842 až 1852) vzrostla cena uranu ze 42 zlatých za jeden centnýř (56 kg) na 500 zlatých. Celkem se v 19. století vyrobilo v továrně kolem 160 tun uranových barev za přibližně 3 miliony zlatých.
Není také bez zajímavosti, že o objev radia, který položil základ dalšímu rozkvětu Jáchymova, se zasloužila právě továrna na uranové barvy – tento nový prvek (spolu s poloniem) izolovala Marie Curie Sklodowska z odpadu, který jí továrna zaslala. Továrna na uranové barvy pak měla v letech kolem první světové války světový monopol na výrobu radia.
Výroba uranových barev a radia byla v Jáchymově ukončena v roce 1939, kdy byla továrna dána do likvidace a počátkem roku 1940 zbourána. Příjemnou pointou éry výroby uranových barev je fakt, že na místě někdejší továrny najdete dnes lázeňský park s dětským hřištěm.
Pokud Vás zajímá historie uranových barev, zajděte do místního muzea Královská mincovna. Tam se dozvíte i mnoho jiných zajímavostí z bohaté jáchymovské historie, o stříbrné horečce, lázeňství a mnohém dalším.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Jako když se Krteček staral o orla. Malá Jana babybox už viděla a všechno ví, kromě svého data narození
-
Agrofert zažaloval ministerstvo zemědělství. Chce zvrátit, že musel kvůli Babišově střetu vrátit dotaci
-
50 hodin v USA. Americká cesta premiéra Petra Fialy krok za krokem
-
Začala fungovat mobilní aplikace Portál občana. Daňové přiznání nově půjde podat z telefonu