Součástí zámeckého areálu v Lipníku nad Bečvou je i unikátní střešní zahrada

1. duben 2014
Česko – země neznámá

Bratrská ulice v Lipníku nad Bečvou je ulicí dvou tváří. Na jedné straně panelové sídliště, na té druhé kráčely dějiny města. Býval zde bratrský sbor a později piaristická kolej. Nachází se zde také někdejší klášterní kostel sv. Františka a v neposlední řadě i zámek s pozoruhodným parkem, nádvořím a hlavně střešní zahradou, která je lipenským unikátem.

Myšlenkou vybudování nového správního centra panství v Lipníku nad Bečvou se zabýval již Hynek st. Bruntálský z Vrbna sídlící do té doby na Helfštýně. Středověký hrad totiž nevyhovoval potřebám správy panství, a tak Hynek v roce 1596 odkoupil několik předměstských gruntů v těsném sousedství Bratrského sboru. Protože však záhy zemřel, převzal starost o výstavbu zámku jeho syn Jiří, který ji dokončil v roce 1609.

Zámek nese viditelné stopy práce italských mistrů, ale Bruntálští si ji moc neužili. Po Bílé Hoře byl Jiří Bruntálský zatčen a zemřel ve vězení. Majetek byl zkonfiskován a jeho novým držitelem se stal kardinál František z Ditrichštejna. Jeho rod vlastnil zámek až do roku 1858.

Raritou zámeckého parku je strom zvaný Opičák

A právě za Ditrichštejnů byly položeny základy dnešního zámeckého parku. Původně byl tento prostor od poloviny 17. století využíván jako zahrada s ovocnými stromy. Později byl park postupně přeměněn podle francouzských vzorů. V roce 1880 byl park zvětšen a převeden do anglického stylu, který v něm byl zachován dodnes.

Zajímavé je, že některé zdejší stromy pocházejí ještě z doby, kdy byl park založen. Asi největší místní atrakcí je strom jménem Opičák. Jde o mohutný exemplář převislé formy buku lesního, jehož větve časem zakořenily a vznikl tak spletitý labyrint větví a oddenků, která vyhledávají zejména děti.

Buk v parku má jméno Opičák

V těsné blízkosti tohoto unikátního stromu se pak nachází pozoruhodná kombinace architektonické památky a zahrady. Jedná se o střešní zahradu, jejíž kořeny sahají až do doby přestavby zámku v 19. století.

Podle projektu stavitele Josefa Zürka a zahradníka Ferdinanda Wenzela vznikla i technicky zajímavá a dodnes originální úprava terasy na střeše bývalých stájí západního dvorního křídla. Zahrada byla propojena můstkem s někdejším salónkem v jihozápadním křídle zámku.
Původní zahrada měla velké problémy s prosakováním vody, a tak byla v letech 1910 až 1911 přestavěna. Unikátní technické řešení vydrželo až do současnosti. Město zahradu v roce 2006 kompletně zrekonstruovalo a dnes je každý rok od dubna do října přístupná veřejnosti.

autor: kbz
Spustit audio